na sušení ovoce, zvláště „trnek" (švestek) a „salaš" dobře poučovaly o příslušném zaměstnání lidu valašského. Vyobrazení na str. 203. seznamuje 8 dalším pohledem osady valašské. Před hospodo» valašskou „Na posledním groši", bylo stále živo hlavně přičiněním, hudců valašských, jejichž vyobrazení podáváme na str. 205., a z nichž zejména strýc Pelár (na kraji s klarinetem) stal se na výstavě osobností populární svojí hrou a písněmi, z kterých po výstavě leckterá, zdomácněla („Všickni se ptají...."). Na housle ho provázel J. Trusina z Eouščky, na basu přizvukoval Fr. Blažek z Liptálu a eymbálem dodával hudbě valašské zvláštního, nezvyklého rázu Štěp. Dudík z Lázu.

Vycházíme z oddělení Valašského na náves dědiny výstavní. Kolem pavilonu s Valašskou madonou od Ad. Liebschera jdeme k první budově, k chalupě jihomoravských Slováků; zTvrdonic v okolí Břeclavy s charakteristickou malbou žudra čili žebrácky (výstupku). Vystavena jest a vypravena podle návrhu prof. J. Kouly ve spojení s prof. J. Klvaňou. Výsledky svýcb studií o tamějších chalupách, o jejich půdorysech, úpravě a výzdobě uložil prof. Koula ve svém důkladném článku v Č. Lidu III. str. 112. a d. Není tedy třeba pro naše laskavé čtenáře zde opakovati jeho popis-a jeho vývody. Žudro chalupy „líčila" malířka z Tvrdonic Barbora. Prachařová, prostá žena, s neobyčejným vkusem a zručností. Vyobrazení naše na str. 213. předvádí nám výjev, jak „malířka" právě „líčí" žudro chalupy. Zvláštní příloha poskytuje pohled na výstavní chalupu, jakož i na kříž před ní, který urobil samouk Fr. Výmyslický, rolník v Dol. Bojanovicích u Hodonína. Přes 20 podobných křížů zdobí křižatka a návsi v jižním Slovácku. Kříž výstavní je pečlivě pracován, okrášlen řezbami a malbami. Znázorněno tu vedle výjevů ze starého-zákona (Adam a Eva) umučení Páně snad všemi předměty, o nichž evangelium vypravuje. Naše příloha poučuje o bohaté výzdobě siné v téže chalupo, kterou rovněž „líčila" uvedená již B. Prachařová. Rozbor ornamentiky viz v jmenovaném článku Koulově v č. Lidu III,

Jak byla chalupa tvrdoňská zařízena uvnitř, spatřujeme na vyobrazení na str. 206., kdež zároveň je vyobrazena krajkářka Anna Kubalova z Krakován u Piešťan, kteráž po odchodu B. Prachařové zaujala místo hospodyně v chalupě tvrdonské a tam malovala a paličkovala dovedně krajky.

Budova hned v sousedství tvrdonské chalupy, jak ji zpovzdálí zahlédneme na naší zvláštní příloze, představuje dokonalé napodobení slovácké vinné búdy (sklepu) u Mařatic nedaleko» Uh. Hradiště. V předu je místnost, kde se chová lis a potřebné nářadí, a odtud vchází se do sklepa, upraveného pod zemí, kdež jsou uloženy zásoby vína v sudech. Malířka Prachařová okrášlila také vchod do búdy malbou, shodnou s okrasami tvrdonské chalupy. Vyobrazení búdy viz na str. 207.