ovšem také úkolem tohoto článku o Národopisné výstavě zpracovati snad v oddílech jednotlivé obory náropisnóho studia českoslo-vanského vůbec, nehledíc k tomu, zda toto souborné zpracování na př. zvyků, výšivek, krojů atd. shoduje se s tím, co bylo na NVč. skutečně vj staveno a čeho tedy podle pravdy čtenář v popisu o Národopisné výstavě právem vždy bude hledati, neptaje se nikterak při snaze o zachování celkové představy o NVČ. po tom, co tam nebylo zastoupeno a přehledně urovnáno a co by snad nahrazovalo teprve nyní po výstavě nějaké pojednání celkové o tom nebo jiném předmětu národopisného studia bez ohledu, zda předmět ten a jak byl vystaven na NVČ. Pojednání podobných o jednotlivých úborech národopisného studia Československého nalezne čtoucí v posa-vadních ročnících č. Lidu plno a to z péra pracovníkův a pracovnic dlouholetých, osvědčených již skutečnou znalostí věcnou. Kde toho potřeba při referátu o NVČ., stačí jen poukázati k těmto statím.

Na str. 214. zastavili jsme se v Hanáckém gruntu. Podobu výstavní hospodařil tam Rud. Spurný z Věrovan u Tovačova se svou ženou Marií a synkem Kudolfem. Nenamítal nic, když jsme ho požádali, aby dovolil fotografovati vnitřek grantu, jizbu, v níž právě po obědě rodina zasedla. (Viz vyobr. na str. 290.) Zařízení světnice hanácké na NVČ. shoduje se úplně s popisem V. Houdka v č. Lidu II. 150—151, k němuž tuto odkazujeme a jenž poučí vůbec o celé vnitřní i vnější úpravě výstavního gruntu hanáckého. Vzpomínáme jen ještě, jak to oživlo na gruntě, když do něho zavítal při příležitosti nezapomenutelných slavností moravských sbor muzikantů z Hané v malebném kroji. Viz vyobrazení na str. 291.

Sousední Opavský statek (jehož vyobrazení, pohled z návsi a pohled ze vrat na dvůr viz na str. 292 a 293) zbudoval prof. J. Podhajský. O zařízení obydlí českého lidu ve Slezsku viz zevrubný článek „Selský statek ve Slezsku" (s vyobrazeními) od prof. V. Hauera v Č. Lidu III. 193 a d. Srv. článek od téhož pilného pracovníka na poli národopisu slezského „Opavský grunt naNVČ.", Světozor, 1895, 550—551. Návštěvníkům Opavského statku ochotně vysvětlovaly domácnost slezskou Alžběta Křibková a Anna Zarulová z Mokrých Lozec. Podáváme na str. 294. vyobrazení světnice v opavském statku zároveň, s uvedenými hospodyněmi výstavního statku, jež spatřujeme také na vyobrazení na str. 295., jak pilně robotí na poli za Opavským statkem.

Ze Slezska byla na výstavu přibrána ještě jiná stavba, chalupa lašsko-těšínská (viz vyobrazení na str. 296), . Za vzor její zvolil si arch. A. Makovec chalupu K. Santoriusa ve Slezskti. Je sroubena z trámů silných, zevnitř neotesaných, uvnitř upravených v úhledné, bílené stěny, jak poučuje naše vyobrazení světnice na str. 297. Vedle ozdobného stropu upoutalo pozornost starobylé nářadí. Chystajíce z péra spolupracovníka Č. Lidu J. Vluky, jehož zásluhou