skou havětí, která tak záhy na NVČ. zdomácněla. Život kopaničářský a jejich domácnost vylíčil prof. J. Klvaňa ve Světozoru 1895, str. 288. Zevrubně viz Bartoš, Lid a národ, II. 103 ad.

Kázovité „č i č m a n s k é g a z do všiví" (viz vyobrazení na zvláštní příloze) zbudoval vážený spolupracovník č. Lidu (viz jeho článek o kroji čičmanském v tomto ročníku na str. 65 ) D. S. Jur-kovič, jehož zásluh o vypravení osady valašské jsme již vzpomenuli. Na svéráznost života čičmanského upozornil u nás prof. Koula již r. 1890 v Budolfinc na přednášce. Jurkovič vydal se s velikými-ob-v: tížemi za největší nepohody v zimě do čičman, kdež prostudoval stavbu a zařízení obydlí tamějšího. Zkušenosti svoje vylíčil pak •na několika místech, kromě jiných také ve Světozoru 1895, str. 427. Gazdovství výstavní popisuje jakožto nejspolehlivější znalec doslovně takto: „Dům obytný rozsáhlých rozměrů postaven z pravidla podélní stranou ku potoku nebo cestě. Od cesty vedou dvéře do „pitvora" (síně), odkud vejdeme dvoudílnými dveřmi do „čiernej izby". Je to veliká společná místnost, kde se zdržuje celá rodina za dne v práci, zde gazdina vaří a vždy všichni společně jídají. Čiernou izboii je proto nazvána, že se zde na ohništi upraveném u pece rozkládá oheň a dým stoupající ke stropu stále se zde zdržuje. Jen přebytečný kouř odvádějí „dymníkem" vyřezaným nad dveřmi. Je-li kouře mnoho, otevře se vrchní část dveří oi síně. V pravém koutě izby postavena je pec s ohništěm a podpeckem. Nad ohništěm přehozené „žrdě* (bidla) slouží k upevnění kotlů, v kterém na „klúči" (velkém samo-rostlém háku) pověšeném nad ohněm některá jídla připravují. V majetnějších rodinách najdeme dva nebo tři kluče a též tolik větších, menších kotlíků. Kolem světnice upraveny jsou lavice (židlí v těchto místech neznají). Ku posezení stačí jednoduchý, kolmě postavený špalek. Jednu, dvě postele najdeme i v černej izbě pro starce. Chasa líhá na lavicích. V příčném rohu od pece stojí stůl připevněný na dvou tesařských pražcích; posvátné toto místo, na kterém se Božího daru užívá, zřízeno jakoby pro věčné časy. Krosna (stav), kolovraty, praslice, motovidla a pod. vynášejí se na půdu pouze před výročními svátky, jinak se přede a tká po celý rok. Primitivní, prosté zařízení toto v černej ižbě dovršují „poléňce" a „žrdč" na stropě navěšené, na nichž spatřujeme potřebnou zásobu domácího náčiní, šatstva a různých podrobností. Slanina a klobásy u stropu pověšené výborně se záudí.

Z pitvora (síně) vedou schody do pitvorka (síně v prvním patře) spojeného s vrchními komorami a pavlačí. Vrchní komory slouží ženatým členům rodiny za útulek, zde chovají své Šatstvo a soukromé jmění. V černej izbě gazdovstva výstavního (viz vyobrazení na zvláštní příloze) spatřujeme částku obyvatelů, ostatní hospodáři s.e. ženami, pracují,..v_poli, děti a chasa rozběhla se pu salaších a,za dobytkem, jen miláček „starej mamky" je doma a přešívá si nový