Více nás zajímá přiznání Taretovo, jenž ve s^odě s uvedenými již doklady staročeskými vypravuje:

Kadu hádanek staročeských viz v knize O chvalitebném a ctném v světě obcování, vyd. r. 1615 od Bart. Havlíka z Varvažova. Líčena je tam společenská zábava, při níž každý z tovaryšstva byl povinen „odpovídati na pohádku" na př.: „Co by bylo v světě ze všech věcí nejspěšnějšího? Mysl lidská, protože v okamžení všecky kouty zběhá." Pohádky tyto zároveň s popisem zábav staročeských uveřejnil jsem v knize svojí: Z her a zábav staročeských (Mor. bibl. č. 38), Velké Meziříčí 1889, str. Ü78 —281.

Upozorňujeme dále na rukopis, uložený v bibliothece Musea král. českého pod sign. V. H. 25. Obsahuje 22 listů, podlouhlého formátu 8°. Do knížky této psal si „Odilo" (viz logogryf na první stránce) ve stol. XVII. žertovné i přihrublé hádanky latinské a na posledních 4 listech také hádanky české, z nichž se shodují některé doslovně s těmi, jež jsem v č. Lidu uveřejnil. Zdá se, že „Odilo" byl studentem. Nic určitějšího z rukopisu se nemůže zjistiti. V této stati jde nám o tyto hádanky české (vypouštíme hádanky obsahu neslušného):

„Při čem kněz křtí dítě? Při živobytí. — Čím voníš? Nosem. — Jak se rozezná straka samec od samice? Samec je bílej a černej, samice černá a bílá. — Jednou jsem křtil dítě, nemělo ani hlavu, ani nohy, ani vuce? Ale mělo hlavičku, ručičky a nožičky. — Hory, doly sem převracoval, po smrti se mnou k tanci šli? Volova kůže, neb podešev u střevíc. — S čím je přikrytý kostel N. ? S ničím, neb bychme Lo vidět nemohli. — Jakého masa nejvíc řezníci prodávají ve psích dnech? Syrového. — Kdy sedláci chodějí po hlavách do kostela? Když mají řebíky v botách neb ve střevících. — Jaký dřevo nejvíc jmenují vo jarmárce? Bez, neb říkají: Zač to, za zlatý, bez dvouch grošů etc. — Kde nejvíc sedláci musejí lízt přes plot? Kde je nejvíc přehrazeno. — Kde má štokfiš svý hnízdo ? Když ty se do postele položíš. — Kdo byl tak nevděčný, že na svý matce dříví štípal? Adam na zemi. — Který jsou nejlepší zrcadla k zpovědi? Zlý ženy, nebo když na ně muž jen škaredě zahlídne, všechno mu vyčtou, co celej rok spáchal, protož nejni mu zapotřebí dlouho své svědomí zpytovat. — Jak přicházejí blechy do města N. ? černý. — Kolik blech se vejde na váhu do libry? Žádná nevejde, nýbrž skočí. — Jak můžeš udělat, aby myši tvé obilí nežraly? Daruj jim ho, tak budou žrát svoje a ne tvoje. — Kdo s dvouma mrtvýma jednoho živého činí? Ten který oheň křeše, neb vocílka a kámen mrtvý jsou, oheň ale z nich pocházející živý jest. — Když to vidím, nechám to