ležet, a když to nevidím, telidy to zdvihnu ? Děravý, lískový ořech. — Jak můžeš přispořit dříví v zimě, aby tě nevzáblo ? Vezmi několik polen na ramena a běhej s ním, tak se zahřeješ. — Který svatý stojejí na straně u velkýho oltáře v Brně u sv. Jakuba? Žádný, neb oni stojejí na nohách. — Co je veprostřed Otčenáše? Šňůrka aneb kanička u růžence. — Jak je vysoko do nebe aneb daleko do Prahy? Jako tam odcud sem. — Kolik jde cest do Prahy? Žádná, cesty stojejí a lidi jdou po nich. — Kdo víc vidí, jednookec anebo dvě oči mající? Jednookec, neb on u druhýho vidí dvě oči. —- Který král jest bez království? Ty štyry v kartách. — Když zajíc se zastřelí, na kterou stranu padne? Na chlupatou. — Kdy zajíce nejvíc zuby bolejí? Na honbě, když ho psi pokousají. — Co jde do lázně černý a ven vyjde červený? Kaky. — Co je to, vaří se to, dřív to lítalo a jí se to a je to uvařený červený? Chrousty. — Co vyhlíží napřed jako ze zadu ? Jelito. — Vaří se to, peče se to a nejí se to ? Dřívka na konci u jelita. — Jak můžu napsat černě s křidou, neb ona je bílá? Napíšu ty slova „černě". — Co koštuje más piva na Moravě ? Huba. — Jaký neštěstí je, když zajíc přeběhne přes cestu ? To že nejní na míse pečený. — Co je nejlepší při chlebový peci? Že chleb nejí. — Co je vnitř prázdný a zevnitř plno dir? Náprstek. — Co je to, nejni to věcí nežli myš a nemůžou to 4 koně na vrch uvízt? Klubko nití, neb se jim všechno rozvine. — Jak bys 3 kousky chleba dal pod klobouk, pák je snědl, aby zas byly pod kloboukem? Vzal bych je a snědl, pak klobouk na hlavu posadil. — Jak můžeme štokfiš rukama chytat? Když tebe za nos aneb za ruku chytím. — Kdybys měl vlka, kozla a hlávku zelí, jak jedno po druhým přes most převedeš, aby ti jeden druhý nesežral? Nejdřív vezmu kozla, pak vlka a toho kozla vezmu nazpátek, potom hlávku zelí a naposledy zas kozla. — Jak může nějaký švec 50 párů střevíc za 1 den udělat? Když vezme 50 párů bot a dole odřeže, tak vostane 50 párů střevíc. — Co je nejlepšího při pivě a při salátu? Že pivo nevážné v krku a salát se nechá shýbnout. — Co potřebuje velkou hubu? Salát. — Co je nejlepší na telecí hlavě? Maso." —

Jiný rukopis „pohádek" staročeských chován je v téže bibliothece musejní pod sign. I. H. 32. Je to přepis sbírky „Pohádky duchovní", vytištěné v Novém Městě Pražském u Daniele Karla z Karlšpergka. Přepis pořídil r. 1666 V. Soudný (?). Poháiky tyto shodují se s vydáními, jež jsem v C. Lidu již popsal a z nich ukázky uveřejnil.

Knížka je věnována „urozeným a statečným rytířům panu Janovi Krištofovi a panu Kašparovi Bělvicům z Nostvic, vlastním bratřím, na Liběchově a Citově etc. pánům mým laskavě příznivým."

Vydavatel těchto „pohádek" vykládá v předmluvě, proč tuto sbírku pro české čtenářstvo upravil. Vydal prý „před některými lety jeden pobožný a učený muž, kazatel slova Božího v Němcích, velmi