Předchozí 0356 Následující
str. 346

hradě poučuji své, 3. při tom knihovnu školní máme v úmyslu s P. Patronem pro obecný lid založiti, on a já musím k (omuto účelu knihy obětovati a koupili. Jen kdybych měl víc příjmů, aby se lid v jazyku cvičil, v cnostech dokonalil a od vší toulky, karbanu, zahálky odvozoval. Račte poprosili ?. ?. Pěšinu, aby milostivě hleděl onen rukopis dále postrčili, kdyť ho již f P. Faulhaber Mildovi Arcibis. Vid. čelí. Tamť se ničehož akat. nenalézá. Snad by mě byl náš P. Vikář byl dal upáliti, kdybych ho nebyl podal konsistoři. Kdož ví, což on tam namluvil, on všech bab klevety sbírá, je doprovází a oustně (ne písemně) donáší do K. — Kdyť jsem na 50 rodin do ovčince navrátil akatolíků — kdyť to čtli od konsis. Litom, písemně a ještě nevěří? — Strany bratrovy prae-sentací první pořádné, povinno mi vysvětliti: žeť byla zavržena a druhá praesentací od některých Pod ¦— později (o rok) urobena a podepsána, kteráž 500 zl. (celý podíl Provisora) stála, našla svého místa, aby P. Dozorce nemusil 500 zl. z tiuhlice tahati a navraceti. Co učinil? První praesentgcí nepřijal, tu věc na leta prodloužil, aby času nabyl lid nakoupiti, pivem, penězi, dary sobě nakloniti, když je rozdvojil proti bratru a mne popudil, jedno i diuhého počernil, lid svedl, všelicos nalhal na-potom, klepy přijímal, bez všeho vyšetřování lidu sobě nakloněného žaloby do Frahy písemně zanášel, tam se mu věřilo ; až slav. konsistoř ty žaloby rozkázala vyšetřiti skrze Berounského P. Vikaře, který tajně přijda v únoru na kommissí a hle on se přesvědčil: žeť jsem nevinný a původce všeho jest Zorce: protož se tam po kommissí tento Drškopač klaněl. To je přec kus zavrhnouti praesentaci pravou, učiniti dupplikát. (To patří ? hrdelnímu právu) Rozdvojit lid, učiti ho lhát, osmělili se a ještě nevinného žalovati. To jest smělost a jaká přísaha? To co pravím, vše jest svědectvím písemným stvrzeno, a přece se mu věří! Nyní již více ničehož neříkám. Já ani bratr o to nestojím ani nestál, kdyby matku, mne a bratra všickni nebyli žádali, aby tam žádal, !ak by pérem nebyl trhl, nebo místo lepší má. Jeden ani druhý P. kan. pravím Vám neřtkl, činil jste, co jste mohl; není Vaše vina. Ale pravím, nevěřte jim. Nyní se směle můžete jich tázati, jestli pak to bylo vše pravda, co náš p. dozorce tam psal o mně? Jak pak to shledal nestranný tajný p. vikář Berounský? Uslyšíte odpovědi. To jest jiný řádný muž nežli J. Tomu se může věřiti. Kdo pak bude professorem českého jazyka? Pošlete mi zastavené spisy. Co máte nového? Což Musejník již víc nevychází? Koli odběratelů má Čelakovský Česk. Novin atd. ? Mocli jsem dlužen na Jungm. Slovník, teprv z častě mám. Co jsem povinován na 1. r. Květy? Světozor? Na II. díl Balbiho se těším i na mapy české, jen kdyby vyšly brzy na světlo.

1. Národnímu Museum posílám 7 stříbr. penízků v Zbečně nad Mží nalezených. 2. Mosaznou střelu na Křičí nalezenou. 3. Modlící německou knížku v Praze 1744 na světlo vyšlou.

V neděli květnou měl jsem býti raněn mrtví nemocí do hlavy, ani jsem mši sv. dočísti nemohl, ale nyní jsem, Bohu dík, zase na místě, noha se mi zavřela, reuma mi vstoupilo do hlavy, neb jsem se napřed


Předchozí   Následující