Když se někdo věší, slyší krásnou hudbu a zpěv a vidí kolem sebe mnoho černých pánů. To jsou čerti, kteří člověku tomu poslední chvilku tak zpříjemňují. Proto prý, když lidé viselce ještě za živa »uříznou«, obyčejně na ně naříká, že ho neměli vytrhnout z té přepěkné hudby a zpěvu.

Výrostci pasáci slýchali také, že je to pěkné při věšení. Jeden odhodlal se, že to zkusí, ale aby ho jen brzy uřízli, pak že jim bude vyprávět, jak to bylo. Skutečně se věšel, a v té chvíli kde se vezme, tu se vezme — utíká blízko nich zajíc. Chlapci za ním — na druha zapomněli. Zajíc byl prý čert, jenž nechtěl pustit z moci své duši oběšencovu a taky nepustil. Chlapec se oběsil.