str. 383
pacholci, děvky a nádeníci, ti se též proti tomuto přikázání Božímu mnoho zlého dopouštějí, kdežto na slušném pokrmu, nápoji, oděvu a platu přestávati nechtějí, ale k čemu mohou přijíti, to svým pánům a hospodářům kradou, berou, a do krčem neb někam jinam nesou, a co někdy za dvoje peníze bude státi, leda měli nač žráti a své lotrovství vykonati, od pólu darmo prodávají: jakož s velikou svou škodou (obrať se, kam obrať) hospodářové na všech stranách jedni druhým toho časův nynějších, dosti žalostně touží a s nimi sobě stýskají: Tak, že nic by divného nebylor aby někdo v to se vydal, a tu práci podstoupil, a o té zlotřilé, nezbedné, neupřímné, šibalské, zlodějské a ďáblův plné čeládce nějaké knihy sepsaL Jako nevelmi zle jest učinil, ale mnohem víc chvalitebně, kdo o té čeládce onu knížku, kteráž »Čelední ďábel« titul má, německy složil a jiný potom na česko přeložil. Neb žádné křivdy čeládce nešlechetné neučinil, nýbrž všecky jejich psí a čertovy mravy na ně vyjevil a odkryl, aniž jest co nepravého oznámil. Tak jsou zajisté mnozí z čeládky nešlechetní, že tuším sám čert z horoucího pekla tomu je učí. A byť se pak jeden neb dva, dobří, poslušní poddaní a věrní (jakožto bývá) vydařili, tehda jedni druhé (majíc k tomu z pekla radu) kazí a od dobrého ke zlému nabádají a aby se s nimi srovnal, napomínají: pakli toho učiniti nechce, mnohdy-krát mu i praním, bitím hrozívají a někdy (jakož zkušení a toho povědomí pověděti umějí) sejdouce se beze vší slušné příčiny, právají a mordují. - A protož tuto mi se za slušné položiti vidělo, co Grobián mistr jejich o čeládce sepsal času nedávného, kdež vypravuje dí takto :
Aj tomu tě chci učiti, budeš-li kdy kde sloužiti. Nebuď poddán svému pánu, hleď ty jinam na svou stranu. Káželiť kdy co dělati, ne hned máš k tomu chvátati. Pomysli prve na to čistě, postůj chvíli na svém místě. Není dobré spěšné dílo, mnohým se to přihodilo, když co spěšně udělali, potom toho litovali. Kdyžť by jaký rozkaz vyšel, řekni, že jsi ho neslyšel. Nebudou tě moct viniti, ty pak můžeš práv zůstati. Poddanosti se vždy vzdaluj a svobodu pilně schvaluj. Povolnosti též utíkaj, a jak můžeš, tak jí znikaj. Jestli že zanedbáš toho, vezma na se něco toho.
Summouť povím toto krátce, budeš míti mnoho práce. Nebudeš lze poseděti, jiným na zuby pohleděti. Hnedť rozkáži někam jífi, pokoje nebudeš míti. Aby pak na to nepřišel, cos ode mne tuto slyšel. Pilně toho máš šetřiti, chcešli pokoje užíti. Aby míval tvrdé uši, neb to vlastně k tomu sluší. Pakli tě budou volati, že se vždy musíš ozvati. Proto ne hned běžeti máš, neb by zrušil obyčej náš. Aniž prchej jako blázen, tak budeš mnohého prázen. Zvlášť škodlivého úrazu, ba i mnohého rozkazu. Mnohý než bude čekati, zvolí tě radše nechati.
|
|
|