Tobiáše Mayera ukazovaly se v prádelním domě různé strašidelné zjevy, působící nehorázný hřmot, ale po odsloužení několika mší sv. výjevy ty přestaly.

O dvě léta později znepokojován byl novic kláštera Hradiště ti Olomouce, jménem Vilém, kterousi dušičkou v očistci úpící. Tato napsala na list papíru, jenž na stole zůstal ležeti a poněkud ohněm zžehnut byl, tato slova: »Ó Viléme, ó Viléme! Ó neslýchané, ó nevýslovné, ó nesnesitelné, ó hrůzy plné jsou tresty očistce, jimiž už po 177 let, 14 dní a 20 hodin jsem trápen. Svým časem pohřben jsem byl pod novou branou tohoto kostela, nyní pak dána mi byla od Boha milost, abych mohl u tebe se ohlásiti, po jehož modlitbách nejen já, nýbrž i více duší na tomto místě, jak mi tu a tam sdělily, touží. Žádám od tebe písemně tyto přímluvy: přísný půst po 17 dní, dvacet sv. přijímání, 19 zpovědí a jednu generální zpověď. Budeš se modliti týdně jednou modlitby za zemřelé po 18 téhodnů, šlehů pak si dáš 500. Tyto mně prokázané služby vysvobodí mne z převelikých muk očistcových. Oznamuji ti to jen písemně, protože nebylo mi od Boha dáno dovolení, abych mluviti mohl. Přes to však ohlásím se ti v některých dnech a tu se nepolekej!« K této zprávě přičinil strahovský opat Jeroným z Hirnheinra, známý asketa, poznámku, že záležitost ta není bez příchuti poiihého výmyslu, zvláště proto, že zakazováno jest novici, aby zmínil se o této věci někomu jinému, zvláště ne řádovým představeným. Mimo to seznáno bylo později, že nedávno před tím nalezen byl pod chrámovou branou nebožtík, který přenesen byl už jinam, a z toho asi že zosnováno bylo to zjevení.

Roku 1678, dne 12. června, zemřel v Doksanech probošt Štěpán Kielman. Výše uvedený strahovský opat Jeroným vyprávěl při volbě jeho nástupce o zemřelém proboštovi, že předpověděna mu byla smrt na počátku jeho nemoci. Když totiž seděl jednou se svým lékařem z Litoměřic před psacím stolem, který mu opat Jeroným dal v Praze udělati a pohlížel na obraz sv. Štěpána, jímž stůl nahoře byl ozdoben, pohnul se stůl povážlivě a vydal ze sebe hrozivý zvuk a praskot bez jakékoli přirozené příčiny. To zajisté byla předpověď nastávající smrti, že také jemu po nedlouhé době budou nebesa otevřena, neboť obraz sv. Štěpána opatřen byl chronostichem: »StephanVs ProtoMartyr VIDIt Caelos apertos et IntroIVIt.« (1670. »Prvomučedník Štěpán viděl nebesa otevřená a vešel do nich.«)

R. 1691 vznikl dne 3. září o 4. hodině ranní v budově semináře sv. Norberta (nyní státní úřady v Revoluční třídě, kde do nedávná byl ústav šlechtičen) oheň od trámu, jenž neopatrně zazděn byl do komína z kuchyně vedoucího. V zápětí však šťastně byl oheň ulit. Bylo to vykládáno za přispění nadpřiroze-