Předchozí 0103 Následující
str. 100

nete, také mně o něm oznamte, a já půjdu a klaněti se jemu budu. Tři králové (odpovídají): Kristu, nám narozenému! Kašpar. Ej, vidím tamto nějaké pastýře, k těm se přibližme, trochu, blíže, zdaliž by oni o tom něco věděli, oni nám zprávu učiní. Zdař Bůb, milí pastýři! Pastýři: Ha! Kašpar: Zdař Pán Bůb, milí pastýři, pravím já! Pastýři: Bodejž zdrávi byli oni oba. Kašpar: Odkud jste, milí pastýři! První pastýř. My pasem na obecním poli. Kašpar: Blázni, ptám se vás, odkud jste1? Pastýři: My poženem na druhou stranu zase. Kašpar: Kudy je cesta do toho Betléma města? Pastýř Vítek (zvedne nohu a ukazuje holí): Hynky, tále (tamhle) přes to rolí, co jsme měli loni zelí a brambory tam taky byly. (Králové odcházejí od pastýřů.) Kašpar: Ej, vidím tam nějakou hvězdu krásnou, s září převelice jasnou; podle té budeme kráčeti, bysme se tam mohli šťastně dostati. (Jdou k Marii a zpívají první slohu písně: Tři králové znamenali hvězdu, kterou jsou viděli; hned své koně sedlali a na krále se ptali, doptavše se, jemu dary darovali.) Maria (spatřivši tři krále, zpívá): Tři králové, sem přistupte! Tři králové (odpovídají zpěvem): Tyto dary od nás vemte, které my obetujem a dítěti darujem: zlato, kadidlo nesem a myrhu obetujem. Kašpar (poklekne před Ježíška): Já, král Kašpar, přicházím k Tobě, z daleké krajiny přijíždím, Tobě se,, Ježíši, klaním, bych Tě mohl uhlídati a Tvou velebnost spatřiti. Daruji já Tobě zlato, neb jsem člověk popel a bláto, bys po této smrtelnosti přijal mne do věčné radosti. (Vstane, odstoupí.) Melichar (poklekne): Já, krá' Melichar, atd. Daruji já Tobě kadidlo, bych měl u Tebe věčné bydlo, bys po této smrtelnosti přijal mne do věčné radosti. (Vstane, načež přiklekne) Baltazar: Já, král Baltazar, atd. Daruji já Tobě myrhu, bych měl u Tebei věčnou víru, bys po této smrtelnosti přijal mne do věčné radosti. (Odcházejí; proti nim) Anděl (vystoupí a praví): Tři králové svatí milí, vám oznámím v této chvíli: k Herodesovi nechoďte, jinou cestou se obraťte, neb chce dítě zahubiti anebo je zardousiti. Tři králové: Co nám ráčíš poroučeti, chcem to všichni tři činiti: jinou cestou půjdeme a do své krajiny se odebereme. (Odejdou na svá místa.) Anděl: Slyš, Josefe, já posel od Boha jsem k Tobě přišel, že máš odtud pryč jíti a do Egypta odejíti. (Anděl odejde.) Josef: Slyš, Maria, tuto chvíli, já stařeček ušlechtilý, přišlo mně v noci zjevení, od anděla poselství, že mám odtud pryč jíti a do Egypta odejíti, pročež i my nemeškejme a do Egypta odejděme! (Josef a Maria odcházejí).

8. výstup. Oba čerti. (Jeden z nich má velkou metlu, druhý jakousi dlouhou jaternici. Jdou proti «obě a bručí.) První čert: Brrrr! Kam jdeš, bratře, kam jdeš? Druhý čert: Z města Be-


Předchozí   Následující