outličký, postel Tvá tvrdé jesličky, nemáš poduštičky. Poďte z děr, o, vy lištičky, slecte své teplé kozičky a dělejte poduštičky, zahřejte jesličky. — Proč kvílíš, zlaté srdéčko, proč kvílíš, matičko, proč rmoutíš Tvé krásné líčko, smutná holubičko, když krmíš Tvého synáčka, celého světa panáčka, vzdychajíc jako hrdlička, zarmoucena všecka. ¦— Zpíváš milému dětátku, při tvém poviňátku, když strojíš tvrdou kolíbku, cnémn pacholátku. Ninej, ninej, roztomilej, ninej, Ježíši rozmilej, ninej, ninej, stokrát milej, Ježíši spanilej. — Ninej, ninej, mé dětátko, sličné pacholátko. Ninej, ninej, Jezulátko', ninej nemluvňátko, ninej, ninej, mé holátko, ninej, nebeské paňátko, ninej, ninej, Jezu-látko, ninej, mé paňátko. — Ninej, ninej, můj přemilej, o, kmente predrahej, ninej, ninej, ze všech milej, Ježíši spanilej, ninej, ninej mé děťátko, ninej, ninej mé robátko, ninej, ninej pacholátko, rozkošné paňátko. —

Písnička o Božím narcKení. 1. Kolíbejme děťátko, to malé pacholátko, kolíbejane robátko, maličké Jezulátko, o, nynej, roz-milý Ježíšku, Ježíšku, Ježíšku. 2. Zpívejme mu vesele, narozenému v těle, vítejme ho s radostí, plesejme s pobožností, o, ninej, rozmilý Ježíšku. 3. Ej, andělé zpívají, na harfy, loutny hrají, kolíbají jesličky: spi, Ježíšku maličký, o ninej, rozmilej. Ježíšku. 4. Cherubíni vychvalují, serafini se radují, svatý Tě vyznávají, Bohem Tě býti praví, ó, ninej, rozmilý Ježíšku. 5. Ej hvězdičky plesají, měsíc, slunce skákají, osvěcují Ježíška, Boha Otce miláčka, o, ninej, rozmilý Ježíšku. 6. Klanějme se jeho imoci," ve dne i také v noci, klanějme se ručičkám, čest vzdávejme nožičkám, o ninej, rozmilý Ježíšku. 7. Který se nám narodil, by nás v nebi zbohatil, ponížil se na zemi, jsa všeho mocen v nebi, o, ninej, rozmilý Ježíšku. 8. Zavřiž již oči, milku, pospiž na malou chvilku, o, Kriste, rač nám dáti, v srdci Tě kolíbati, o, ninej, rozmilý Ježíšku. 9. Amen, ať se tak stane, Ježíši, milý Pane, popřej nám věčnou radost, budeme mít na tom dost, o, ninej, rozmilej Ježíšku, Ježíšku, Ježíšku.

Den přeslavný jest k nám přišel, v němž má býti každý vesel. Izaiáš prorokoval, anděl Kabryhel věstoval, dítě se nám narodilo, proroctví se napełniło: že se narodilo dítě v Betlemně,, v tom malým místě. V hospodě místa neměla, mezi hovady ležela. Kdo slýchal divy takové, že přijeli tři králové. Od východu slunce k němu, dávajíce dary jemu. Panenka povíjíc, spívá, radujíce se, kolébá: ninej, ninej, mé dětátko, přerozkošné pacholátko. Poznal ho v-nol, také osel, z čehož buď Pán Bůh pochválen. A jak jemtu dary dali, jinou se cestou preč brali. S Marií se rozžehnali, Herodesa v tom sklamali. Herodes, ten nevěrný král, vidouce, že jest již sklamán: do Betléma slouhy poslal, dítky zmordovati kázal. Kriste, pro Tvé narození, dejž nám hříchům