str. 137
hadou se konati informativní přednášky o národopise a jeho významu. Příštího roku budou se pořádati krajinské výstavky, z nichž se vybere látka pro státní jubilejní výstavu v Brně r. 1928, načež se přikročí k přípravám pro celoslovenskou národopisnou výstavu, z které by vzniklo celoslovenské národopisné museum na způsob švédského skansenu. Ročně budou vypisovány odměny na místní a krajové monografie, které za přiměřený honorář budou publikovány. Budou žádány podpory na národopisný soupis na Slovensku. Zorganisuje se řádné zpravodajství o činnosti v denních i odborných časopisech. Do programu »Vysoké lidové škoiy« a »Vysokého selského učení« zařadí se přednášky o slovenském národopise a jeho potřebách. Tento »Organisaění výbor pro národopisný soupis na Slovensku« konal již dvě schůze, přezval se na »Národopisnou radu pro Slovensko«, která začne již s informačními přednáškami (s barevnými diapositivy p. min. rady K. Dvořáka) a dotazníkovou akcí o typu vesnice a domu. Dotazníky a odpovědi budou organisovány pomocí referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě a Slovenské Matice, budou uveřejňovány hlavně ve »Sborníku Slovenské Matice« a v »Naší škole«. Také do »Českého Lidu« budou posílány pravidelné zprávy i materiál. Na návrh univ. prof. Dr. K. Chotka rozdělila si Národopisná rada pro Slovensko svoji činnost jednak na vědecko-odbornou, jednak na musejnickou, na evidenci a pod poru lidového průmyslu, jednak posléze na pořádání národopisných slavností. Č. Zíbrt.
Venkovské stavitelství na Slovácku. Český Lid od začátku všímal si lidového stavitelství a podával návrhy proti nešvarům a zbytečnému modernismu při stavbách venkovských. Naposled uveřejnil protest architekta Stanislava Starého. Vzorně snaživé Sdružení přátel lidového umění a rázu Slováků zaslalo rovněž protest, předložený od jednatele JUDra Ladislava Rutteho Zemskému cizineckému svazu v Brně, z něhož vybíráme jádro v ten rozum: Vývoj stavebnictví na našem venkově jest dnes vlastně úpadkem, jakého jsme dosud nikdy nebyli svědky. Stavitelství venkovské, ať již v rukou stavitelů samých, nebo zednických mistrů, bude k necti celé dnešní generace, nebude-li učiněna důrazně přítrž dnešnímu stavu, který sluší označiti bez nadsázky za zoufalý! Nejpřirozenější stavební i esthetické požadavky jsou naprosto opomíjeny, takže se setkáváme v kraji jen ojediněle se stavbami, nerušícími svým zdrcujícím dojmem celý jeho ráz, jak tomu na př. u povodňových nouzových staveb, navržených radou. inž. Mrkvou od Okresní správy politické v Uh. Hradišti, neb u dřívějších povodňových staveb v Předměstí Uh. Ostrohu, kteréž plně šetří krajové stavební rázovi-
|
|
