zažehnávám tebe. Na ty oudy, na které bys škodit mohla, neškoď více. ? tomu mi dopomáhej . . .«

Jiná zažehnavačka položí na nemocný úd ruku a říká: »Žehnám tě nátko, nátko, nátice, odstup od tohoto těla. Jsi-li z lidí, jdi na luka; jsi-li z větru, jdi do lesa; jsi-li z ouřku, jdi do ohně; jsi-li z vody, jdi do moře, tam važ vodu a počítej písek a tomu tělu do prach plné smrti pokoj dej. ? tomu . . .« Třikráte se opakuje a potom teprve doloží »Amen«. Potom žehnačka třikráte na nemocné místo plivne a sliny palcem setře.

Jiná zažehnavadla na nátku: »Nátko, nátko, natice, jděte na hory a na skály, tam máte tři studnice, v jedné jedu, v druhé medu, v třetí krev. Tam pijte a hodujte a tomu tělu pokoj dejte. ? tomu . . . atd.« — »Ve jménu B. O. i S. i D. sv. Tuto nátku zažehnávám Anně N. na noze, z celého těla, ze všech žil, ne svou mocí, s Pánem Ježíšem a jeho Božskou pomocí. Žehnám tě, nátko zlá, abys šla na místa svá, jsi-li z vody, jdi do vody, jsi-li z leknutí, jdi do leknutí, jsi-li z větru, jdi na lesy a bydli tarnina věčné časy. Svatý Job měl devět nátek, od devíti osm, od osmi sedm, od sedmi. . ., od dvou jednu. K tomu mi dopomáhej . . . atd.«

Má-H někdo píchání v uších, napaří si hlavu nad brambory, když s nich, po uvaření, byla scezena voda. Nepomáhá-li to, jsou to oustřele, a pošle se pro zažehnavačku. Ta nalije na misku trochu vody a hodí do ní tři špetky ovsa. Nemocný položí si hlavu na stůl na pravé ucho. Na levé ucho položí mu bába misku a ovčími nůžkami (na stříhání ovcí), oves ve vodě míchajíc, šeptá zažehnavadlo. Bývá to totéž jako na nátku, pouze místo »nátko, nátko, nátice«, říká se »oustřele, oustře-lice«. Bába opakuje je též třikrát a nakonec vždy bodne nůžkami do dna misky. Postavila-li se zrnka ovsa na špičky a jsou-li v chumáčcích, je to důkazem, že nemocný má oustřele; leží-li oves na povrchu vody, nemá je.

Jiná žehnačka, oustřele zažehnávajíc, nechá misku na stole a pouze hlavu nemocného ? ní přikloní. Potom mezi uchem a miskou pohybuje nůžkami, jako by něco přestřihovala,. Přestřihuje prý tak oustřele. Jiná žehnačka položí misku na ucho nemocného, hodí do ní kromě ovsa špičaté věci, jako nůžky, vidličky a p. Ostatní jako prve. Oustřele »slévají« se též olovem. Do mísy s vodou lijí na lžíci roztavené olovo, potom je vytáhnou a pozorují, jaký má tvar. Utvoří-lí se špičaté jehličky, má oustřele, jinak ne.

Některá zažehnavačka poznamená nemocného křížem, přikryje mu uši dlaněmi svých rukou a říká: »Ve jménu B. O. i S. i D. sv. zažehnávám já N. N. oustřele N. N. (nemocný).