Koledou na Tři krále chodívali kromě žáků také učitelé a zejména duchovní. Vykuřovali, psali křížky a jména Tří králů ozdobně. K vážnému tomuto výkonu družily se obřady žertovné, pověry, věštby, jak jinde obšírně jsem ukázal.*)

Podle pamětí Jeníka ryt. z Bratříc (Zíbrt, Věstník Král. Č. Spol. Nauk 1895) ve století XVIII duchovní, s ministranty a kostelníkem, učitelé se žáky chodili v předvečer sv. Tří králů i o svátku vykropovat, vykuřovat za zpěvu a modliteb příbytky osadníků a psát začáteční písmena na dveře. V popisech těchto koled Tříkrálových bývá zmínka, že při tom rozdávali »Tříkrálové lístky«. Jaké >lístky< to byly, poučují naše tři vyobrazení. Dp. farář Karel Procházka ve Stochově chystá studii o lidových obrázcích. Ukazoval mi bohatou svou sbírku, a tu jsem zahlédl »lístky« Tříkrálové.**) C. 11. zobrazuje otisk s dřevořezby staré české, hrubě pořízené, a byl, zdá se, otiskován vždy jako příležitostný dárek ke koledám Tříkrálovým podle potřeby. G. 12. již prozrazuje původ z doby novější. Skupina Tří králů, nesoucích zlato, kadidlo a myrhu, při čemž král >černý«, ^mouřenínský*, »u něhož slunce toho příčina, že tvář jest opálená«, zřetelně jest vyznačen černou tváří i čerností pleti na rukou. Obrázek č. 13. byl již dárek cennější. V oblacích vznáší se skupina, kolem Matky Boží s Kristem na klíně, jsou patronové čeští, po krajích sv. Václav a sv. Jan Nepomucký. Pod tím v písmech G M B znázorněn příchod králů a obětování darů Ježíškovi novorozenému. Začátek letopočtu 17... naznačuje, že tu jde o věk XVIII. a že se na podobný formulář připisovaly další dvě číslice k naznačení roku, kdy obrázek byl darován. Připisovala se jim moc hojivá, ochranná.***)

Obr. 11.

Obr. 12. Tříkrálové lístky staročeské.