Předchozí 0096 Následující
str. 91

že tam pečené, strhl rychle pekáč dolů, avšak byl ku svému překvapení Yodou notně polit. Ve stavení s hospodyní a mladými děvčaty potancovali, dávali jim připíjet — kořalku — načež tanečnice je nějakým peněžitým dárkem obmyslily, a šli zase dále. až prochodili celou ves. Pak si zaplatili muzikanty a o zbytek se rozdělili. Večer byla muzika.*)

Průvod masopustní s medvědem vedla nějaká maškara od stavení k stavení a při tom hraje na harmoniku. Když se obešla celá ves, zastaví se průvod uprostřed vsi a učiní kolo. Do prostřed stoupne si medvěd a jiná maškara na něho střelí z ručnice. Medvěd se svalí. Pak dají ho na nosítka a odnesou do stavení, kdež celý průvod se svlékne ze svých maškar. Po té jde se do hospody a tancuje se. Uprostřed světnice jsou dvě židličky a u nich stojí švec a chlapec, který na talíři drží naplněnou skleničku. Když se asi jednou nebo dvakrát do kola přetancovalo, jde párek po párku k ševci. Děvče dá na stoličku nohu a švec jí vycídí střevíc kartáčem, který na druhé straně židličky ležel. Děvče napije se ze skleničky, již má v ruce chlapec. Za to dá mu něco peněz. Tak učiní všechna děvčata. To nazývá se cídění střevíce. Pak tancuje se dlouho do noci a musejí tančiti i dědkové a baby, a hodně, aby byl hodně dlouhý ječmen. (Z okolí Cerhovic**).

Chodívaly v Horažďovicích na masopustní úterý maškary s medvědem. Jeden nosil na hlavě posadu a v ní měl různá domácí drobná zvířata, nejčastěji byly tam: kočka, pes, králík a kohout. Jeden vedl na řelěze medvěda. Jiný hrál na housle a druhý mu přizvukoval na dřevo, na němž bylo nataženo několik strun. Když se přišlo do stavení (chodilo se jen po známých), spustil ten na housle: »Sla židovka okolo trní, roztrhla si pod-sazení, žid taky, kalhoty.« Při tom žid a židovka tančili divoký tanec, a sice tak, že častěji k sobě zády se obraceli a hrby do sebe vráželi. Tanci tomu učili se již třeba i tři neděle před tím. Potom dělal medvěd různé kousky, skákal přes hůl, nemotorné tančil atd. Ku konci představoval ten, jenž nesl posadu, zvířata v ní jako dravou zvěř z dalekých krajin s mnohými veselými poznámkami. Za to byli pak hojně pohoštěni.***)

Obchůzky s medvědem a opicí na Moravě vylíčil Frant. Sušil+): V outerý masopustní, ponejvíce večer, někde i na škaredou středu, chodí chasa mužská s medvědem. Hlavní osoby při tom jsou tři: Medvěd neb opice lak jmenovaný, celý hrachovinou obložený; pak chasník oblečený v ženské šaty a tak upoutaný, že mu toliko oči viděti; třetího mají husara, t. j. chasníka přistrojeného za husara, který na místo koně má dvě řičice, z předu jednu, ze zadu druhou, šlema k tělu připevněné, s nichžto plachty jdou až na samou zem, aby nohou viděti nebylo. Na přední »hřečici« má uvázanou hlavu koňskou (obyčejně sotor slámou nastrkaný) a na ní ohlav; v ruce pak drží stihel, v druhé palaš a šablu,


*) Lad Nágl, Český Lid II. V Praze 1893, sir. 74. **) Z. V. Tobolka, Če
Předchozí   Následující