str. 26
děti, pro neposlušné mají metly a vyzývají je k modlení: »Modli se, muli se!« Oblek mají bílé barvy, obličej je zastřen tenkou, průhlednou látkou (mulem), v ruce metly.*) Někde bývají oblečeny na způsob Mikulášů. Podělují děti různým ovocem, cukrovinkami a pečivem zvláštním, tak zvanými barborkami čili fakulkami. Fakulky je nazývají snad proto, že jsou podobny ozdobným svíčkám, jež nosí též Barborky v Hor. Beřkovicích. Barborky prodávají skoro všichni pekaři v Roudnici. Upravují je na dřevěných, tenkých lištách délky 40—72 cm. a asi o 4 cm. šířky. Klade se na ně všeliké menší pečivo, jako rohlíčky, housky, žemle, bandurky (chruchovky, půlalky), makovky, preclíky a pod.*) Viz vyobrazení na této stránce.
Za Barboru obleče se naLomnicku (v podobu jeptišky) obyčejně starší některá ženská z rodiny, nebo dorostlá dcera. Aby nebyla poznána, navlaží si obličej, foukne z blízka do trochu mouky, která se jí nachytá na obličej. Před stavením zazvoní, metlou, prutem pošlehá po okně. Mládež ve strachu krčí se do koutků. Pošlehá po dveřích, zazvoní a vejde. Vyptává se na děti, na jejich chování, napomíná je a pobídne k modlitbě. Vzdo-ruje-li některý výrostek, modliti se nechtě, bývá tak citelně zmrskán, že konečně přece jen klekne a pomodlí se. »Kolik je pánů-bohů?« ptává se malých. Našeptá-li některý starší: »Plná vošatka, až jeden spad!« — může býti jist, že za nemístnou horlivost dostane se mu důkladných šlehů. Na konec Barbora hodnějším nadílí a po opětném napomenutí odchází. V Tatobyteeh přistrojila se za Barboru některá ženská do bílých šatů a chodila po vsi od stavení ke stavení, nadílejíc, kde si toho přáli.*)
Z moravských říkadel svatobarborských uvádíme na př.: Svatá panna Barborka ráno vstávala, do knížek hleděla. Co tam viděla? Svaté Pozory, svíce hořely, andělé zpívali. Panna Maria se všema svatýma stoj při mně, až já budu umírati, nedej
