Σ22

Tento etický rys má také verse hornofalcká, Ranke 11. Také motiv α ještě stupňuje se více než v předcházející versi: ostatní služky pozorovaly, že jedna odchází v noci. Sedlák se vyptává: matka ji zapsala jako dítě čertu, musí obcházeti jako čarodějnice. Sedláku bylo jí líto. Může býti vysvobozena, bude-li jí něco živého darováno, co by mohla к smrti utlačit, dobrovolně z dobrého srdce. Nabídl jí nejlepší krávu. Pak γ, δ. Přídavek: vzal si ji za ženu.

Švábská verse, Birlinger & Buck 303 č. 482, rozvádí a jinou vlastně pověstí. Služka musela „schrätteleweisgehen", matka její byla „schratt", po ní to zdědila. Tělo ztrnulé, duše v podobě bílé myši. Sedlák vzal si můstek od chléva, myš nemohla odběhnouti a tlačila dub ve dvoře. Poté pravidelně γ (nejlepšího koně), δ.

Odchyluje se od běžné osnovy také pověst o začínající trudě z Lechrainu, Leopr. 24. Plavec, u kterého slouží, stopoval dívku; viděl, jak v zahradě tlačila strom. Žena plavcova ji vyslýchala: přiznala se, že má nutkání vše tlačiti a mořiti. Plavec zavolal venkovského léčitele; přivázal na strom nepozorovaně černého kohouta. Toho služka nevědouc utlačila. Tím vyléčena.

Ojedinělá je pověst pruská, Reusch 2 č. 2, která začátkem náleží do této skupiny. Pán pozoroval služku, jak odcházela oknem a v noci zůstávala pryč. Jednou ji dopadl. Byla v úzkostech, jak to dopadne nyní, neboť je alpem. Pán ji chtěl vyléčiti ranami, ale nepomohlo to.

c) Výměna v úloze mory.

Ústřední motiv: kdosi přistihne drud a nazve ji „dru-dou"; tím však tentýž osud uvalí na sebe.

Verse z Kynžvartska, Urban 155 č. 60. Pacholek pozoroval děvče, co dělá vždy tak dlouho v přástevně. Viděl, jak na třísky načrtala několik slov a zapálila. Pak se vyplížila ven. Učinil rovněž taká písmena, a když první třísky shořely, zapálil své a schoval se. Služka podivila se hlasitě, jak dlouho třísky hoří, a pronesla, že musí ještě jiti tlačiti kojence sousedova. Vyskočil: „Da bleibst, du Drud, du Hex! Zítra tě hodí do rybníka." Služka však řekla: „Vergelťs Gott! Jetzt bist du da drudara — für Groß und Klein!" Od té doby mořil on.

S nepatrnými změnami je verse tato u Gradla, Sagenbuch 'd. Eger-gaues, 19 č. 38.

Tentýž motiv výměny také v pověstech hornofalckých, Schönwerth I, 210. 220: drud vezme toho za ruku, kdo jí řekne, že je dru-dou, a praví mu: „Tak nyní jsem vysvobozena: dus nyní tak dlouho, jako já jsem dusila."

Z Kynžvartska je ještě jedna zajímavá pověst, Urban 155 č. 60. Dvě dívky šly domů s přástek kol domu, kde bylo ještě světlo. Jedna se zastavila, podala druhé kolovrátek a kužel, pravíc, že musí rychle dovnitř, že zapomněli jistě shasiti světlo. Druhé to připadalo podivné a pravila, že to vypadá, jako by Nanl byla drudou. Nato tato zvolala radostně: „Zaplať Bůh, Rosl, nyní ty můžeš dovnitř a tlačiti selku, nyní jsi ty drudou."

Ve slovanské tradici středoevropské osnova podobná se nevyskýtá — aspoň v pramenech autoru přístupných.