16. Jakž počal kněžstvo karati, proti jich hříchům kázati, pýše, lakomství i smilství, neřádům, svatokupectví,

17. Ej hned se na něj bouřili, myslíc, by jej zahubili, velikou sum-mu sebrali, papeži naň žalovali.

18. Měl pak válku papež tehdáž, s králem Neapulským nesnáz, odpustky do Čech jest poslal tomu, kdož by peníze dal.

19. Jakž to zvěděl Mistr Jan Hus, kázal jest směle pro ten kus. „Nemají pomáhat", mluvíc, „křesťané proti sobě nic."

20. Ej tři, kteříž jsou v kostele, odepřeli kněžím směle, byli jsou proto zjímáni, na Starém Městě stínáni.

21. Své žáky jest Mistr Hus Jan poslal pro sťaté na rynk tam, kteříž je na máry vzali, takto nad nimi zpívali:

22. „Tutoť jsou těla svatých, hle, kteříž pro zákon Boží zde životy své na smrt dali." V Betlémě je pochovali.

23. Již pak pro Mistra Jana hned stala se jest ta zápověď, by nikdy mše nesloužili, neodávali, nekřtili.

24. Také byl jest Mistr Hus Jan do Ríma к papeži pohnán. Plno-mocníky tam poslal, slovo Boží předce kázal.

25. Často Němci se vstěkali a do Betléma běhali; aby jej zamordovali, sekerami naň házeli.

26. Jakž pak byl odtud vypuzen, odešel kázat 'z Prahy ven. Lid mnohý ho následoval, jimž jest po polích kázával.

27. Na hrad Kozí potom se dal, kdež jest Postyllu svou sepsal, též knihu o církvi svaté, tou zbouřil kněžstvo bohaté.

28. Nábožně stroje se к smrti, koštoval, zda by trpěti mohl oheň. Hlavni živou přistrkal к tělu ohnivou.

29. Dlouho trpět nemoh, trh zas, řka: „Bože můj, mdlobu mú znáš, nestatečný sem k trpení, dejž mi pomoc к svítězení."

30. Časem v kázání říkal to: „Vohořalá pečenka to není, komuž Bůh trpěti dá, pro pravdu oheň snésti."

31. I byl sněm v Konstancí svolán a tam Mistr Jan Hus pohnán, kdež jest prv umínil jiti, z víry své počet složití.

32. Dal mu gleit Zykmund císař byl, však mu král Václav neradil, řka: „Nejezď tam, Jene, nyní, nebo můj bratr jest divný."

33. Lásku Boží v sobě maje, Mistr Jan v Boha doufaje, jel do Konstancí s radostí, modle se Bohu s pilností.

34. I když do Konstancí přijel, celú noc na modlitbách bděl. Jehož se jeden optal, proč by tak celú noc nespal.

35. Na to jemu odpověděl: „Milý pane, aby věděl, mám přede vším světem státi, za sebe odpovídati." .

36. A byl svátek sv. Panny mučedlnice Kateřiny. Mistr Jan jest jat na ten den a mezi bosáky veden.

37. Utrhajíc mu, jej kleli, by odvolal, tomu chtěli, nářky křivé naň skládali, aby na něj žalovali.

38. Sněm byl v kostele osazeny král v majestáte posazen, kdež biskupův lidu mnoho sešlo se tam času toho.

39. Jakž kázání dokonali, na Jana sou žalovali a mluviti mu nedali, vespolek na něj křikali.