str. 149
jsou snad v některém kraji řidčí, od 16. století je jich jistě o poměrech majetkových lidu městského i venkovského hojně. Pro studium o kroji přicházejí v úvahu různé převody majetku mezi živými i po zemřelých (knihy gruntovní, svatebních smluv, sirotčí) a zvláště jsou to testamenty a pozůstalostní soupisy (inventáře), které poskytují hojný a spolehlivý materiál.
Pozůstalostní inventář byl úřední soupis předmětů, který se ve všech dobách vykonával ihned po smrti, aby se zajistil a zabezpečil majetek pozůstalých, zvláště sirotků. Sepisoval jej obecní písař, tedy osoba inteligentní,*) za přítomnosti zástupců obce a dědiců a pro snadnější dělení mezi účastníky se předměty obyčejně oceňovaly. Při úmrtí hlavy domácnosti sepisoval se obyčejně celý movitý majetek rodiny, postupovalo se z místnosti do místnosti a v starších dobách cenily se i předměty, které zdají se nám dnes malichernými. I když připustíme, že se snad někdy na nějaký předmět nepřišlo, nebo že záleželo někomu na jeho odstranění před soupisem, lze za to míti, že pozůstalostní soupisy všeobecně dávají nám úplný a spolehlivý obraz soudobého rodinného majetku. Ceny v soupisech nemůžeme ovšem považovati za smerodajné, jelikož účelem jejich bylo jen usnadniti rozdělení a jsou proto proti soudobým cenám tržním vždy značně menší; v případech, kde se odhadnuté předměty skutečně prodaly, rovnala se cena odhadní pouze asi třetině ceny skutečné. Tolik tedy o významu a spolehlivosti tohoto pramene.
Aby si čtenář mohl o tom učiniti představu, uvedu ukázkou doslovně dva takové inventáře z různých období. První z polovice 16. století popisuje majetek zámožnějšího sedláka (půlláníka, který zastával službu hajného) ve vsi Černém na Velkomeziříč-sku, druhý z konce 18. století popisuje pozůstalost novoměstské rodačky a je zvláště zajímavý hojnými součástkami krojovými.
I.
„L. 1569 ve štvrtek na den Tří králův sepsán jest statek po neb. Zimovi, hejným černickým, při přítomnosti Jana rychtáře a starších Vávry Hlavatého a Pavla Zicha, což jest po něm málo nebo mnoho zůstalo: .... svrchního statku: klisny tažný s kšíry což na ně náleží IUI, hříbě I, dobytka hovězího XXII, voli krmní II, vovec L, sviň XII, vepře na krmíku k outratě těch sirotků III; slepic XL, husí V, kačic V, včelí XL; vozy vokovaný s nápravami což k tomu přináležitýho jest II, kolečka plužní vokovaný II, pluhy s železy což k tomu náleží II, brány s hřebíky železnými IHI, houžve II; sekery II, pantok I, tesařská sekera I, pila jedna velká a malý II; ručnice I, zbroje přední kus a kord, vidlí senný II, vidlí hnojný II, kosy s hrabicemi VI, truhly řezací s kosami II, brus točitej I, motyky II, kopáč I, rejče II, poříze II, nebozizů
*) V soupisech projevuje se obyčejně i místní nářečí.
|