Tradi\u010dn\u00ed od\u011bv a bytov\u00fd textil uchovan\u00fd ve sb\u00edrk\u00e1ch pam\u011b\u0165ov\u00fdch instituc\u00ed (muze\u00ed, galeri\u00ed, pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fa\u0159adu a dal\u0161\u00edch) je ozna\u010dov\u00e1n jako etnografick\u00fd materi\u00e1l. Z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti se jedn\u00e1 o doklady z obdob\u00ed od poloviny 19. stolet\u00ed do sou\u010dasnosti. A\u017e do po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed byly tyto textilie zhotovov\u00e1ny z tradi\u010dn\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch materi\u00e1l\u016f bu\u010f rostlinn\u00e9ho (len, konop\u00ed, bavlna aj.), \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho (vlna, hedv\u00e1b\u00ed) nebo nerostln\u00e9ho p\u016fvodu (kovov\u00e9 p\u0159\u00edpravy aj,). Od 20. let 20. stolet\u00ed se v pr\u016fmyslov\u00e9 textiln\u00ed v\u00fdrob\u011b poprv\u00e9 objevuj\u00ed prvn\u00ed chemick\u00e1 (visk\u00f3zov\u00e1) vl\u00e1kna a v\u00fdrobky z n\u00ed. Visk\u00f3zov\u00e9 tkaniny a jin\u00e9 v\u00fdrobky jsou od t\u00e9 doby p\u0159\u00edtomny i v tradi\u010dn\u00edm od\u011bvu (nap\u0159. stuhy). Z\u00e1hy se v textiln\u00ed v\u00fdrob\u011b uplatnila dal\u0161\u00ed chemick\u00e1 a syntetick\u00e1 vl\u00e1kna.<\/p>\n\n\n\n
Mezi lety 1850 a\u017e 1950 byla v\u011bt\u0161ina tradi\u010dn\u00edho o\u0161acen\u00ed zhotovena z textil\u00ed\u00ed zhotoven\u00fdch profesion\u00e1ln\u00edmi \u0159emesln\u00edky – tkalci, barv\u00ed\u0159i, krej\u010d\u00edmi a tak\u00e9 v tov\u00e1rn\u00e1ch. Pouze u mal\u00e9 skupiny materi\u00e1l\u016f (tkanin, krajek, pletenin apod.) lze s jistotou \u0159\u00edci, \u017ee se jedn\u00e1 o dom\u00e1c\u00ed rukod\u011bln\u00e9 v\u00fdrobky. Vzhledem k teritori\u00e1ln\u00edmu rozm\u00edst\u011bn\u00ed textiln\u00ed v\u00fdroby a \u010dil\u00e9mu obchodu s textiln\u00edmi v\u00fdrobky je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee n\u011bkter\u00e9 v\u00fdrobky byly p\u0159edm\u011btem obchodu na v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti, naopak jin\u00e9 m\u011bly odb\u011bratele pouze v r\u00e1mci m\u00edstn\u00edho okruhu. Proto p\u0159esn\u00e9 stanoven\u00ed m\u00edsta vzniku textilie (tkanin, pletenin, krajek atd.) nen\u00ed v\u017edy mo\u017en\u00e9 ur\u010dit a je pot\u0159eba \u0161ir\u0161\u00ed komparativn\u00ed materi\u00e1l, kter\u00fd je shrom\u00e1\u017ed\u011bn tak\u00e9 na tomto webu atlastextilu.cz.<\/p>\n\n\n\n
Ln\u00e1\u0159stv\u00ed bylo roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 na severn\u00ed Morav\u011b, vlna\u0159stv\u00ed na ji\u017en\u00ed a severov\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b. V 60. letech nastala p\u0159em\u011bna vlna\u0159stv\u00ed v pr\u016fmyslov\u00e9 odv\u011btv\u00ed. Na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed se utvo\u0159ily na Morav\u011b ln\u00e1\u0159sk\u00e9 oblasti na severn\u00edm a severov\u00fdchodn\u00edm podh\u016f\u0159\u00ed Jesen\u00edk\u016f \u2013 Zlatohorsko, Jesenicko (a Cukmantl), Brunt\u00e1lsko a severomoravsk\u00fd region \u2013 \u0160umpersko, \u0160ternbersko a R\u00fdma\u0159ovsko; d\u00e1le bylo rozvinut\u00e9 ln\u00e1\u0159stv\u00ed na v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st severn\u00edho a severov\u00fdchodn\u00edho podh\u016f\u0159\u00ed Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd \u2013 Fr\u00fddecko a Jabl\u016fnkovsko, M\u00edstecko a Fren\u0161t\u00e1tsko.
Druhou oblast\u00ed byl Jesen\u00edk, Cukmantl (Zlat\u00e9 Hory), V\u00edtkov, Odry. V Jesen\u00edku (neboli Fr\u00fdvaldov\u011b) se vyr\u00e1b\u011bly pololn\u011bn\u00e9 produkty ozna\u010dovan\u00e9 za nejlep\u0161\u00ed v cel\u00e9m Rakousku. V T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9m kraji produkovaly Odry pouze \u010dist\u011b ln\u011bn\u00e9 siln\u011bj\u0161\u00ed pl\u00e1tno. V t\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 oblasti byly v\u00fdrobky ur\u010deny m\u00edstn\u00edm spot\u0159ebitel\u016fm, vyv\u00e1\u017eelo se mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed.
Oblast \u0160umperka, \u0160ilperku (\u0160t\u00edt\u016f) a R\u00fdma\u0159ova je od pades\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed oblast\u00ed pololn\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed (sm\u011bs bavlny a lnu). V oblasti \u010cerven\u00e9 Vody a \u0160ternberka se vyr\u00e1b\u011blo \u010dist\u011b bavln\u011bn\u00e9 zbo\u017e\u00ed.
Pro ln\u00e1\u0159stv\u00ed byla l\u00e9ta 1781\u20131815 obdob\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edho rozmachu. Od roku 1773 bylo nav\u00edc povoleno tk\u00e1t ln\u011bn\u00e9 tkaniny v\u0161em, bez rozd\u00edlu, a tak se zejm\u00e9na na vesnic\u00edch zv\u00fd\u0161il po\u010det osob zam\u011bstnan\u00fdch tkan\u00edm pl\u00e1ten, jim\u017e se \u0159\u00edkalo fu\u0161e\u0159i. P\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00fdvoj odv\u011btv\u00ed byl ukon\u010den okolo roku 1815, kdy vypukla krize zp\u016fsoben\u00e1 v\u00fdvozem velmi levn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed z Anglie. Sou\u010dasn\u011b se zhor\u0161ilo spojen\u00ed se \u0160pan\u011blskem a Portugalskem, kam do t\u00e9 doby sm\u011b\u0159ovalo nap\u0159. pl\u00e1tno na lodn\u00ed plachty. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech putovaly v\u00fdrobky ze severn\u00ed Moravy a Slezska do It\u00e1lie, na Balk\u00e1n, do Ruska, Hali\u010de a p\u0159es Hamburk a Br\u00e9my do Ameriky. Trhy v\u0161ak z\u00e1hy ohrozila konkurence zbo\u017e\u00ed z Irska a N\u011bmecka a levn\u011bj\u0161\u00ed bavln\u011bn\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Po p\u0159ekov\u00e1n\u00ed odbytov\u00e9 krize z 30. let 19. stol. do\u0161lo na po\u010d\u00e1tku 40. let k pom\u011brn\u011b rychl\u00e9mu rozvoji odv\u011btv\u00ed, jeho\u017e nejp\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed \u010das nastal mezi lety 1857\u20131867. Samotn\u00e9 ln\u00e1\u0159stv\u00ed podpo\u0159il dovoz lnu do Ameriky v d\u016fsledku v\u00e1lky Severu proti Jihu v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech 19. stol.V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech p\u0159i\u0161la v roce 1873 hlubok\u00e1 krize v p\u0159eden\u00ed lnu vlivem zaplaven\u00ed trhu levnou bavln\u011bnou p\u0159\u00edz\u00ed. Len pro technick\u00e9 tkaniny vytla\u010dovala juta a arm\u00e1da p\u0159e\u0161la na bavln\u011bn\u00e9 pl\u00e1tno. Ln\u00e1\u0159stv\u00ed bylo z\u00e1visl\u00e9 na v\u00fdvozu a ten v\u00e1zl. Vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 mno\u017estv\u00ed ln\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed se sn\u00ed\u017eilo o 45 % a u pololn\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed o 37 %. Zaniklo mnoho tov\u00e1ren. Dal\u0161\u00ed proces sm\u011b\u0159oval ke koncentraci. V brn\u011bnsk\u00e9m obvodu se okolo roku 1885 v\u00fdroba 61 v\u00fdrobc\u016f ln\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed koncentrovala do okresu Svitavy (22), Velk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed (11), Tel\u010d (9), Jihlava \u2013 venkov (6), T\u0159eb\u00ed\u010d (4), Mikulov (3), Vy\u0161kov (3), Moravsk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1 (1), Boskovice (1), Brno-venkov (1). V olomouck\u00e9m obvodu bylo kolem roku 1885 pouze 25 v\u00fdrobc\u016f ln\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed a to v \u0160umperku, R\u00fdma\u0159ov\u011b, Oskav\u011b, Libin\u011b, \u0160ternberku a V\u00edzmberku. Okolo roku 1885 bylo nejv\u00edce ln\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdrobc\u016f ve Slezsku, kde bylo 278 tkalcoven, z toho 11 bylo tov\u00e1ren. Produkce byla z 82 % z celkov\u00e9ho mno\u017estv\u00ed produkov\u00e1na v tov\u00e1rn\u00e1ch (formou rozpt\u00fdlen\u00e9 manufaktury). Z tohoto \u010d\u00edsla se na v\u00fdrob\u011b pod\u00edlel z 60 % Jesen\u00edk, 18 % Brunt\u00e1l a 6 % And\u011blsk\u00e1 Hora.Od poloviny 90. let poklesl v\u00fdvoz v\u00fdrobk\u016f do ciziny, dom\u00e1c\u00ed odb\u011bratel\u00e9 kryli spot\u0159ebu asi z poloviny. V\u00fdvoz do Anglie, Francie, Belgie, \u0160v\u00fdcarska, Ruska, Rumunska byl ztracen. Odbyt v Turecku, Srbsku a Bulharsku byl mal\u00fd a zb\u00fdvala pouze Severn\u00ed Amerika a It\u00e1lie. Tov\u00e1rny proto p\u0159ech\u00e1zely na v\u00fdrobu bavln\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed. Od poloviny 90. let se tak stalo v brunt\u00e1lsk\u00e9m a bene\u0161ovsk\u00e9m okrese. Konkurenceschopnost zbo\u017e\u00ed se dosahovala do po\u010d\u00e1tku 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pouze extr\u00e9mn\u011b n\u00edzk\u00fdmi mzdami. Proto ln\u00e1\u0159sk\u00e9 okresy pat\u0159ily na konci 19. stolet\u00ed k oblastem s \u010dast\u00fdmi projevy b\u00eddy a hladov\u011bn\u00ed, zejm\u00e9na na R\u00fdma\u0159ovsku. Odstran\u011bn\u00ed t\u011bchto negativn\u00edch jev\u016f se \u010dasto spat\u0159ovalo ve st\u00e1tem \u0159\u00edzen\u00e9m a pl\u00e1novit\u011b organizovan\u00e9m vyst\u011bhovalectv\u00ed. Po vzniku \u010ceskoslovenska z\u016fstal \u0160umpersk\u00fd kraj vedle Trutnovska vedouc\u00ed oblast\u00ed ln\u00e1\u0159stv\u00ed. V roce 1919 vznikla firma Spojen\u00e9 p\u0159\u00e1delny lnu se s\u00eddlem v Trutnov\u011b, kter\u00e1 sdru\u017eovala v\u0161echny p\u0159\u00e1delnick\u00e9 firmy na na\u0161em \u00fazem\u00ed. Do v\u00fdvoje odv\u011btv\u00ed negativn\u011b zas\u00e1hly hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize ve dvac\u00e1t\u00fdch a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed. Po mnichovsk\u00e9m dikt\u00e1tu bylo Trutnovsko i \u0160umpersko p\u0159ipojeno k nacistick\u00e9mu N\u011bmecku. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed z\u00e1vody na \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu byly zabr\u00e1ny pro pot\u0159eby arm\u00e1dy. Do\u0161lo k zabavov\u00e1n\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho majetku a nucen\u00fdm prodej\u016fm firem. Postupn\u011b byly n\u011bkter\u00e9 z\u00e1vody p\u0159estav\u011bny na zbrojn\u00ed v\u00fdrobu. Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky byly obnoveny tak\u0159ka v\u0161echny tov\u00e1rny. Mezi lety 1945 a\u017e 1949 byla v\u011bt\u0161ina podnik\u016f zn\u00e1rodn\u011bna.<\/p>\n\n\n\n
A\u017e do 80. let 19. stol. zde nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdznamn\u00e1 p\u0159\u00e1delna bavlny, tak\u017ee se p\u0159\u00edze dov\u00e1\u017eela zejm\u00e9na z \u010cech, doln\u00edho Rakouska a z Vorarlbersk\u00e9 p\u0159\u00e1delny. Takt\u00e9\u017e potiskov\u00e1n\u00ed kartoun\u016f zde nem\u011blo rozvinutou tradici. V\u00fdrobou bavln\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed se na Morav\u011b zab\u00fdvaly tkalci a mal\u00e9 podniky v okol\u00ed \u0160ternberka, Svitav, Prost\u011bjova, Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9, Doln\u00edch Kounic, Ivan\u010dic, \u017didlochovic, \u010cerven\u00e9 Vody, M\u00edstku, Fr\u00fddku, Fren\u0161t\u00e1tu pod Radho\u0161t\u011bm, Jesen\u00edku, Letovic (tov\u00e1rna na tyl a krajky) a mal\u00e1 m\u011bsta v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Moravy. Ve Slezsku bylo bavln\u00e1\u0159stv\u00ed nejv\u00edce zastoupeno v politick\u00e9m okrese Fr\u00fddek, ov\u0161em ve form\u011b podom\u00e1ck\u00e9 m\u00e9n\u011b kvalitn\u00ed v\u00fdroby (kartouny). Prod\u00e1valo se obchodn\u00edk\u016fm z Fr\u00fddku nebo M\u00edstku. V Opavsk\u00e9m kraji se tkalo v men\u0161\u00edm rozsahu v Odr\u00e1ch, V\u00edtkov\u011b, Horn\u00edm Bene\u0161ov\u011b, Brunt\u00e1le a Cukmantlu. V Brunt\u00e1le se vyr\u00e1b\u011bly b\u00edl\u00e9 a barevn\u00e9 ubrusy, b\u00edl\u00e9 ubrousky a ru\u010dn\u00edky. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech bylo ve Fr\u00fddku 17 tov\u00e1ren a 30 mal\u00fdch \u017eivnost\u00ed. V Brunt\u00e1le byly dv\u011b tov\u00e1rny, v Horn\u00edm Bene\u0161ov\u011b fungovalo 35 mal\u00fdch \u017eivnost\u00ed a v And\u011blsk\u00e9 Ho\u0159e 11 mal\u00fdch \u017eivnost\u00ed, ve Vrbn\u011b 3 mal\u00e9 \u017eivnosti. Rok 1913 byl nep\u0159\u00edzniv\u00fd zejm\u00e9na v d\u016fsledku v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed. Podniky zastavovaly provoz nebo pracovaly z poloviny. Nastalo propou\u0161t\u011bn\u00ed. Pr\u00e1ce byla mo\u017en\u00e1 jen za cenu ztr\u00e1t. V\u00fdrobky se prod\u00e1valy \u010dasto pod v\u00fdrobn\u00ed cenou. Po vzniku samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska byla situace v bavln\u00e1\u0159stv\u00ed sv\u00edzeln\u00e1 vlivem vysok\u00fdch cen bavlny. Bavln\u00e1\u0159stv\u00ed bylo rozv\u00edjeno v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b na \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchovin\u011b a v Broumov\u011b. Na Morav\u011b ji\u017e bavln\u00e1\u0159stv\u00ed nepat\u0159ilo k velk\u00fdm obor\u016fm.<\/p>\n\n\n\n
Pro rakousk\u00e9 hedv\u00e1bnictv\u00ed p\u0159edstavovala Morava d\u016fle\u017eitou roli. V pades\u00e1t\u00fdch letech 19. stol. byly p\u0159en\u00e1\u0161eny v\u00fdrobn\u00ed provozy v\u00edde\u0148sk\u00fdch podnik\u016f na Moravu a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i na Slezsko z d\u016fvodu zaplaven\u00ed trhu Rakouska zahrani\u010dn\u00edmi levn\u011bj\u0161\u00edmi v\u00fdrobky v d\u016fsledku uvoln\u011bn\u00ed obchodu se zem\u011bmi s rozvinutou pr\u016fmyslovou v\u00fdrobou. Dom\u00e1c\u00ed v\u00edde\u0148\u0161t\u00ed v\u00fdrobci proto p\u0159evedli v\u00fdrobu do oblast\u00ed s levn\u011bj\u0161\u00ed pracovn\u00ed silou, vynikaj\u00edc\u00ed discipl\u00ednou a zru\u010dnost\u00ed. Do t\u00e9 doby hedv\u00e1bnictv\u00ed na Morav\u011b a ve Slezsku nebylo v\u00fdznamn\u00e9. V 50. a 60. letech 19. stol. byly zalo\u017eeny prvn\u00ed tov\u00e1rny v Moravsk\u00e9 Chrastov\u00e9 (1853), Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9. \u0160umperku, Rapot\u00edn\u011b, Pot\u0161t\u00e1tu, R\u00fdma\u0159ov\u011b a jinde. V \u0160umperku otev\u0159el roku 1861 tov\u00e1rnu jako jeden z prvn\u00edch v\u00edde\u0148sk\u00fd podnikatel (dal\u0161\u00ed pobo\u010dky byly v Bludov\u011b, Nov\u00e9m Mal\u00edn\u011b, Libin\u011b). M\u011bla celkem 600 ru\u010dn\u00edch stav\u016f. V Moravsk\u00e9 Chrastov\u00e9 otev\u0159eli tov\u00e1rnu na hedv\u00e1bn\u00fd cajk brat\u0159i Baderov\u00e9 (1853), v roce 1856 Franz Reichert zalo\u017eil v Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9 fili\u00e1lku v\u00edde\u0148sk\u00e9ho podniku, v roce 1858 bylo ud\u011bleno zemsk\u00e9 tov\u00e1rn\u00ed opr\u00e1vn\u011bn\u00ed pro v\u00fdrobu polohedv\u00e1bn\u00e9ho, vln\u011bn\u00e9ho a bavln\u011bn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed v Letovic\u00edch, v roce 1860 vznikla fili\u00e1lka v\u00edde\u0148sk\u00e9ho podniku v Pot\u0161t\u00e1tu ale ji\u017e roku 1871 p\u0159est\u011bhovan\u00e1 do nov\u00fdch budov v R\u00fdma\u0159ov\u011b. Roku 1870 vznikla jako pobo\u010dka z V\u00eddn\u011b ve Fulneku a druh\u00e1 roku 1882. Roku 1880 byla postavena tov\u00e1rna v \u0160umperku s nov\u00fdmi mechanick\u00fdmi stavy, roku 1896 do\u0161lo k otev\u0159en\u00ed tov\u00e1rny v M\u011bst\u011b Libav\u00e1.
V obdob\u00ed tzv. prvn\u00ed republiky pracovalo v hedv\u00e1bnictv\u00ed asi 7-8 % zam\u011bstnanc\u016f z cel\u00e9ho textiln\u00edho odv\u011btv\u00ed. Na Morav\u011b byly velk\u00e9 z\u00e1vody v Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9 (p\u011bt tkalcoven na samety a ply\u0161e), v \u0160umperku (10 podnik\u016f), v R\u00fdma\u0159ov\u011b (kravaty a pod\u0161\u00edvkoviny) a v Kr\u00e1l\u00edk\u00e1ch. V dob\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize v letech 1930\u20131934 z\u00e1jem o hedv\u00e1bn\u00e9 luxusn\u00ed v\u00fdrobky zna\u010dn\u011b poklesl. Levn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdrobky nab\u00edzely podniky zpracov\u00e1vaj\u00edc\u00ed um\u011bl\u00e9 hedv\u00e1b\u00ed, nap\u0159\u00edklad tov\u00e1rny v R\u00fdma\u0159ov\u011b a v Kr\u00e1l\u00edk\u00e1ch, \u0160umperku, V\u00edtkov\u011b a Z\u00e1b\u0159ehu. Um\u011bl\u00e9 hedv\u00e1b\u00ed se vyr\u00e1b\u011blo v Lovosic\u00edch od roku 1930 v Prvn\u00ed \u010cesk\u00e9 tov\u00e1rn\u011b na um\u011bl\u00e9 hedv\u00e1b\u00ed a. s., a v Rudn\u00edku (d\u0159\u00edve Theresienthalu) od roku 1929.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u00davod Tradi\u010dn\u00ed od\u011bv a bytov\u00fd textil uchovan\u00fd ve sb\u00edrk\u00e1ch pam\u011b\u0165ov\u00fdch instituc\u00ed (muze\u00ed, galeri\u00ed, pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fa\u0159adu a dal\u0161\u00edch) je ozna\u010dov\u00e1n jako etnografick\u00fd materi\u00e1l. Z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti se jedn\u00e1 o doklady z obdob\u00ed od poloviny 19. stolet\u00ed do sou\u010dasnosti. A\u017e do po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed byly tyto textilie zhotovov\u00e1ny z tradi\u010dn\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch materi\u00e1l\u016f bu\u010f rostlinn\u00e9ho (len, konop\u00ed, bavlna […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-51","page","type-page","status-publish","hentry","entry","owp-thumbs-layout-vertical","owp-btn-normal","owp-tabs-layout-horizontal","has-no-thumbnails","has-product-nav"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/51","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=51"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/51\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":532,"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/51\/revisions\/532"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/nulk.cz\/atlastextilu\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=51"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}