Ve dnech 22.–24. 11. 2019 proběhl na zámku ve Strážnici 14. ročník dětské hudební dílny „Muzičky 2019“ s podtitulem „Hrajeme Strážnicko“. Akci pořádá Národní ústav lidové kultury a koná se pod záštitou Ministerstva kultury České republiky. Dílny se zúčastnilo 43 dětí a mládeže ve věku od 12 do 21 let, kterým se věnovalo 8 lektorů – muzikantů s dlouholetou praxí interpretace lidové hudby Strážnicka.
Kurz probíhal formou práce lektora v malých pracovních skupinách rozdělených podle hudebních pozic v rámci cimbálového uskupení (1. – 3. housle, klarinet, cimbál, kontry a kontrabas) a následné souhry v rámci celého „orchestru“ i menších skupin tvořících vždy kompletní nástrojové uskupení cimbálové muziky. Důraz byl kladen na stylovost interpretace lidové hudby vybraného regionu (Strážnicka), komunikaci uvnitř hudebního uskupení během souhry a zejména na rozvíjení a osvojování přirozené muzikality jednotlivých účastníků. Závěr sobotního večera byl koncipován jako moderovaná „beseda u cimbálu“, kdy se účastníci zapojili do volné hry písní a tanců Strážnicka pod vedením CM Danaj. Součástí workshopu byla návštěva pořadu „Hudecký večer Slávka Volavého“ pořádaný kulturním domem Strážničan, ukázkou tanců strážnický a petrovský danaj, verbuň a třasák, komentovanou přehlídkou strážnických krojů a koncert CM Danaj.
Výsledek kurzu bude veřejnosti předveden během MFF Strážnice 2020 v rámci pořadu Muzičky (sobota 27. 6. 2020) v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy.
V rámci dlouholetého projektu Způsoby prezentace tradiční lidové kultury v muzeích v přírodě se dne 9. 9. 2019 uskutečnil vzdělávací workshop pro průvodce Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Průvodci se prostřednictvím erudovaných školitelů zevrubně seznamovali s činnostmi, jež demonstrují během tzv. volných prohlídek muzea. Během workshopu si osvojili vázání rukavic na modle, tkaní na stavu, ruční výrobu polévkových nudlí a podrobně se seznámili s pomůckami Montessori dílny v objektu H12. Velmi přínosné pro všechny účastníky workshopu bylo také školení první pomoci realizované profesionálním lektorem.
Srdečně vás zveme na 74. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a 37. ročník Folklorního festivalu Dětská Strážnice 2019, který se koná ve dnech 27. – 30. června 2019.
Akreditace na MFF Strážnice 2019 posílejte do 20. června 2019 na zdenek.bobcik@nulk.cz!
Na našich internetových stránkách www.festivalstraznice.cz najdete:
- kompletní program festivalu http://festivalstraznice.cz/program-mff/
- informace o jednotlivých pořadech http://festivalstraznice.cz/program-mff/informace-o-poradech/
- seznam účinkujících http://festivalstraznice.cz/program-mff/ucinkujici-na-mff-2019/
- plán areálu festivalu http://festivalstraznice.cz/o-festivalu/mapa-arealu-festivalu/
- aktuality http://festivalstraznice.cz/uvodni-stranka/aktualne/
Na facebookové stránce Festival Strážnice najdete:
- Pořady festivalu jako jednotlivé události. Návštěvníci si mohou předem naplánovat „svůj“ festival a v průběhu akce budou dostávat přes svůj fb účet zprávu o tom, kdy a kde jaký pořad začíná: https://www.facebook.com/pg/festivalstraznice/events/?ref=page_internal.
- Projekt Znovu do Strážnice, ve kterém nabízíme pozvánky, vzpomínky a medailony osobností, autorů pořadů nebo účinkujících, kteří se na festival rádi vrací. Jednotlivé příspěvky najdete na facebooku při zadání hesla #znovudostraznice.
- Zároveň zde najdete soutěžní příspěvky návštěvníků, kteří posílají fotky a také píší svá vyznání festivalu pod heslem #mffsoutez.
Programy velkých amfiteátrů v zámeckém parku
Mnoho z návštěvníků vyhledává na strážnickém festivalu večerní komponované pořady zasazené do prostředí velkých amfiteátrů v zámeckém parku. Festival otevře Slavnostní zahájení (pá 20.00) na amfiteátru Bludník, na kterém přivítáme domácí i zahraničí hosty a oceníme potleskem osobnost, která převezme Cenu Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru za rok 2018.
Následuje program Prostá krása, aneb Deset kapitol z lidové kultury (pá 20.30), inspirovaný publikací etnografa Václava Frolce: „Lidová kultura je v mysli dnešního člověka romanticky viděným místem, v němž jsou k sobě lidé citově poutáni estetickými a morálními hodnotami, prostorem pro poznání hodnot předávaných z generace na generaci, platformou, na níž se potkává staré s novým, minulost se současností.“ Amfiteátr Bludník bude patřit účinkujícím ze severního i jižního Kyjovska.
Soubory ze zahraničí přivítáme v pořadech Z krajin za obzorem v pátek a sobotu večer o půl jedenácté na Bludníku. Bez bab (pá 20.30), tak se jmenuje pořad o mužských tanečních projevech s představením sólistů a popisem jednotlivých tanců: „Síla, hbitost, která odedávna dávala záruku ochrany rodu, se zúročila a projevila i v tanečních projevech mužů. Pod vlivy prostředí, obvyklosti způsobu obživy i generacemi zažitých zkušeností se takto v jednotlivých regionech vytvořila řada mužských tanců. Pojďte se na některé z nich s námi podívat.“
Páteční i sobotní noc bude patřit dědictví Beskydských Horalů žijících na česko-polsko-slovenském pohraničí. Pořad Ze života stromů (oba večery 22.30) bude o symbolech a magickém umění goralského lesa: „Taneční sólisté předvedou nestylizované provedení tanců „łowiynziok“, „zbójnicki“, „patykowy“, „jawornicki“ a také jednotliví sóloví muzikanti i kapely představí goralské písně ve zcela přirozené improvizované podobě, bez upravovatelských zásahů do původní folklorní materie.“ Sobotní večer na Bludníku zahájí Předání Cen České národopisné společnosti (so 20.10).
Regionální pořad folklorních souborů nás letos zavede do širšího Plzeňska v pořadu Plzeňáci (so 20.30). Můžete se seznámit s hudbou, písněmi a tancem plzeňského venkova 19. a první poloviny 20. století v současné tvorbě souborů a muzik: „Regionální pořad představí tradiční hudbu, píseň a tanec plzeňského venkova 19. a první poloviny 20. století v současné tvorbě zavedených, převážně městských folklorních souborů a muzik. Jejich pojetí má stále na zřeteli úctu ke kulturnímu dědictví našich předků a opírá se o znalost historických pramenů. Nepostrádá však zdravý odstup, hravost a humor.“
Po dvou letech se na festivalové podium vrací Domovina (so 20.30), pořad národnostních menšin žijících v České republice: „Jako vždy zde budou prezentovány nejrozličnější ukázky lidových tradic vybraných národnostních menšin. A jako vždy se Domovina stane jakýmsi „domácím“ a zároveň „zahraničním“ pořadem festivalu. Ukáže, že národnostní menšiny obohacují Českou republiku a její kulturní život po mnoha stránkách.“
A vrací se i loni velmi očekávaný společný galaprogram souborů VUS Ondráš a SĽUK (so 22.30). Věřme, že pršet letos nebude: „Ondráš i SĽUK divákům představí výběr ze své tvorby, ale i společná hudební a taneční čísla, během kterých uvidíme na jevišti obě tělesa v harmonickém spojení. Zjednodušeně řečeno, Ondráš a SĽUK nabídnou návštěvníkům strážnického festivalu výběr toho nejlepšího z repertoáru obou těles s obohacením o jejich vzájemné hudební a taneční propojení.“
Na velkých amfiteátrech budou i pořady během dne. V sobotu je to především Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Dopolední semifinále (so 9.00), do kterého postupují čtyři desítky chlapců z regionálních soutěží, se skuteční tradičně na amfiteátru Zahrada. Finále si nenechejte ujít na amfiteátru Zámek, letos o půl hodiny dříve (so 16.30): „Velmi si přízně návštěvníků vážíme a budeme rádi, když se ve stejném počtu potkáme při letošním ročníku a naše Soutěž pro Vás bude opět jedním z vrcholů strážnického festivalu.“
Amfiteátr Bludník se rozezní netradičně i v sobotu po poledni, kdy začne pořad Zpěváčci (so 13.00) s vybranými dětskými sólisty letošního ročníku dětských pěveckých soutěží z Čech, Moravy a Slezska. „Jednou z nemnoha možností ukázat a podpořit dětské zpívání lidových písní jsou soutěže či přehlídky. Vybraní účastníci letošních soutěží a přehlídek nás opět přesvědčí, že v Čechách, na Moravě i ve Slezsku o zlatá hrdélka není nouze.“
Amfiteátr Zahrada ožije i v neděli dopoledne hudebním pořadem Jablko od stromu (ne 10.30), kde se potkají pravnučky tří významných osobností, kterými byli Joža Uprka, Vladimír Úlehla a Samko Dudík: „Pořad představí tři různé přístupy k lidové písňové tradici, tři cesty, kterými se dnes nejčastěji vydávají interpreti písňového folkloru. Je to cesta od folkloru k world music.“
Tance s přáteli (10.30) lákají každoročně ty, kteří se chtějí naučit tance zahraničních hostů. Pokud se chystáte na festival až v neděli, pak vás zveme na amfiteátr Bludník, kde proběhnou reprízy pořadů Plzeňáci (ne 12.00) a Bez bab (ne 13.30). To nejlepší na konec (ne 15.00), aneb Slavnostní galaprogram na zakončení festivalu, pak programovou nabídku velkých festivalových podií uzavře. „Diváci se mohou těšit na celou řadu atraktivních vystoupení, a proto určitě nebude nouze o bouřlivé ovace. Oficiální závěr pořadu pak bude patřit jako vždy řediteli Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a vlajkonošům.“
Dětská Strážnice
Před deseti lety se poprvé konali společně mezinárodní folklorní festival a Dětská Strážnice. Ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Strážnice jsou připraveny pořady a zábavy pro děti Ta naše písnička česká (čt 19.30) a Správní kluci, správné holky (pá 10.00).
V letošním roce oslaví deset let své činnosti projekt Tady jsme doma – Regionální folklor do škol (pá 17.00), jehož cílem je začlenění regionálních tradic lidové kultury do vyučování a prohloubení kulturního vnímání dětí. „Spolu se s dětmi, které se zúčastnily jubilejního desátého ročníku projektu, vystoupí v programu také děti z folklorního souboru Lipovjánek ze slováckého Horňácka.“
Pořad dětských folklorních souborů nese letos název Kudy do zahrady (so 10.30) a tématem je dialog mezi generacemi, dary země i dary života. „Do zahrady vede mnoho cest. Záleží jen na nás, kterou si zvolíme. Tu s muzikou a písničkou? Širokou a prostornou pro celé generace, nebo tu sotva znatelnou, po níž chceme kráčet sami? Lemovanou květinami, vonící chlebem, zaslouženou prací? Všechny nás zavedou do naší zahrady života.“
Součástí Dětské Strážnice je interaktivní program Dětský dvůr (so 10.00) a projekt Muzičky, na kterém se představují absolventi mezinárodní hudební dílny dětských a mládežnických lidových muzik: „Letos to budou Cimbálová muzika Dětského lidového souboru Jamírek z Újezdu u Brna, Folklorní soubor Meteláček ze ZUŠ Chválenická v Plzni, Detská ľudová hudba Brezinka z Bolerázu.“
Festivalové pořady ve skanzenu
Nejen festivalová pódia zámeckého parku, ale i přilehlý skanzen ožívá v době festivalu pestrou nabídkou pořadů. Dovede si představit páteční odpoledne ve skanzenu bez pořadu o víně? Ve vinohradnickém areálu bude i letos a nese název Kdo se napil, ví to pravé (pá 17.00 a ne 10.00). V areálu lučního hospodářství zastihnete Folklorní školu o čarovném kolovrátku (10.00), Slováckou čítanku s výběrem ze zlatého fondu regionální literatury (11.00) a Folklorní školu o folkloru ve škole (13.00).
V sobotu v deset dopoledne začíná Dětský dvůr, ale také Přehlídka tradičních řemesel, na které se představí výrobci ocenění titulem Nositel tradice lidových řemesel. „Titul byl poprvé udělen v roce 2001 a v současné době patří mezi jeho držitele sedmdesát čtyři výrobců z Čech, z Moravy a ze Slezska. S některými z nich jste se měli možnost seznámit již v minulých letech, letos své řemeslo představí 27 z nich.“
Areál Horňácka a vinohradnický areál bude v sobotu odpoledne patřit rozsáhlému pořadu Přes ty vinohrady je tam pěkná cesta (so 13.00) o roku vinaře na Strážnicku. „Připravili jsme pořad zaměřený na prezentaci dávných i současných pracovních činností, zvyků a slavností spojených s vinohradnictvím a vinařstvím. Svým charakterem přispívá k oživení prostoru skanzenu a pokouší se navodit atmosféru autentického prostředí vinohradů, vinohradnických búd a obydlí řemeslníků.“
Amfiteátr ve skanzenu ožije vedle sobotních dětských pořadů také v neděli krátce před polednem hudebním programem Písně pro nevěstu (ne 11.30), ve kterém zazpívají ženské sbory z Moravy, Čech a Slovenska: „Letošní pořad je věnován písním, které ženy a dívky zpívaly v průběhu tradičních svateb nejen v minulosti (písemné záznamy svatebních obřadů byly pořizovány již koncem 19. století), ale mnohé z nich, v původních i obměněných podobách, zpívají dodnes.“
Ve festivalovém programu najdete také volná vystoupení souborů v pořadu Jaké si to uděláte, takové to budete mět (ne 12.30). „Účinkující soubory předvedou formou volných vystoupení to nejlepší ze svého repertoáru a diváci se tak mohou těšit na pestrou škálu pěveckých, tanečních i muzikantských projevů interpretů z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska, včetně zástupců rusínské a gruzínské menšiny v ČR.“
Pořady k tanci, zpěvu, odpočívání i ochutnávání
Letos podruhé se návštěvníkům otevře Zbojnická lúka, obnovená festivalová scéna a na ní celodenní program s tanečními a hudebními workshopy (so 10.00, ne 13.00). Pokud chcete ochutnat speciality ze Slovácka, navštivte Jarmark chutí a vůní (so 10.00). Zatancovat a zazpívat si můžete při Zábavách a Nocích s hudci (pá 19.00, so 12.00, ne 10.00) s cimbálovými a dechovými muzikami. Mezi nejvyhledávanější programy tradičně patří Slavnostní průvod (so 15.00), který i letos vyjde od Skalické brány směrem do centra města.
Pro milovníky dechovky i letos zařazujeme Odpoledne s dechovkou (ne 14.30) na Ostrůvku. Připravujeme koncert dechové hudby Mistříňanka.
Mezi specifická festivalová místa patří kostel Nanebevzetí Panny Marie, kam bude přenesen pořad Pašije podle Jana (so 9.00), lidové oratorium v podání Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a hostů.
Vrátíme se také pro prostředí strážnické synagogy s pořadem Karpatské návraty (so 11.00 a 14.00), který zprostředkovává vývoj hudebního folklóru na slovensko-moravském pomezí od konce 19. století do poloviny 20. století: „Především se ale můžete těšit na hudební vstupy, které prezentují místní hudební folklor ve stylově co nejpůvodnější (nejednou syrové) podobě a zvukově tak vracejí diváka do času a prostoru neovlivněného krúžkařskou a souborovou vlnou folklorního hnutí.“
Navštívit můžete také Rytířský sál strážnického zámku, zastihnete tam pořad Folklorní škola: Plzeňsko (so 10.00) a Stroj času: perličky na dně strážnické fonotéky (so 16.00 a ne 9.00). Tolik z letošní festivalové nabídky. Než se ponoříte do festivalového dění, zveme na krátké Setkání u busty Slávka Volavého, zakladatele festivalu v pátek 28. června v 19. hodin.
Jana Polášková, předsedkyně Senátu programové rady MFF Strážnice, zve: „Strážnický festival je obrazem toho, jaký má společnost vztah ke svým tradicím, jak je uchovává a rozvíjí. A spoluúčast dětí na interpretaci prvků lidové kultury je jistotou, že pro radost a naději, pro vzpomínky i nová poznání, pro setkání s přáteli a lidovou kulturou budeme moci na festival do Strážnice jezdit znovu a znovu. Buďte srdečně vítáni!“
Festival se koná za podpory Ministerstva kultury
Strážnice, 10. června 2019
info@nulk.cz, festival@nulk.cz, www.festivalstraznice.cz
Tady jsme doma – regionální folklor do škol je projektem, který se zabývá návratem prvků tradiční lidové kultury do výuky na prvním stupni základní školy.
Jejím z jeho úkolů je i metodická a odborná pomoc přímo v zapojených školách. Proto ve dnech 6. a 7. května 2019 proběhla inspekční cesta do Prachatic na Základní školu Vodňanská, která je jeho součástí již 9 rok a nyní v něm pracuje již 8 tříd.
Proběhla dokumentace pedagogických metod a odborné konzultace vybraných oblastí tradiční lidové kultury. Děti se svými učitelkami předvedly také lidové tance jižních Čech, své výtvarné práce a pásmo Konopická, připravované na MFF Strážnice 2019.
Ukázka akce Vítání jara na webových stránkách školy:
https://www.zonerama.com/ZSVodnanska/Album/5229095
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky proběhlo natáčení, fotografování a přímý výzkum Vodění jidáše v Pardubickém kraji. V okolí Vysokého Mýta byl na Bílou sobotu 20. dubna 2019 zachycen tento obyčej v obcích Vinary (oblékání Jidáše a obchůzka), Stradouň (obchůzka s pálením kostýmu Jidáše), Zámrsk (obnovená obchůzka – oblékání Jidáše a obchůzka) a Vraclav (obchůzka s rozdělením vykoledované výslužky). Výzkumu předcházela také návštěva výstavy Mozaika tradiční lidové kultury Pardubického kraje v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě a jejího doprovodného programu pro mateřské školy s výrobou masky jidáše.
Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.
Ve středu 17. dubna 2019 zemřel ve věku 72 let přední český etnomuzikolog, hudební skladatel, scénárista a hudebník - PhDr. Jiří Traxler. Svůj profesní život zasvětil bádání v oblasti lidové písně a hudby, byl vydavatelem a spoluvydavatelem sborníků, zpěvníků, edic kramářských písní a městského folkloru. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato s Etnologickým ústavem České akademie věd, kde pracoval jako folklorista v oddělení etnomuzikologie a zanechal nesmazatelnou stopu v podobě mnoha vydaných písňových sbírek i dalších neméně důležitých děl svého oboru.
Odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury ČR vydal aktualizovaný Metodický pokyn pro vedení „Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky“.
Cílem tohoto metodického pokynu je definovaní postupů v rámci procesu navrhování a zapisování nemateriálních statků tradiční lidové kultury do Seznamu a stanovení úlohy Ministerstva kultury, Národní rady pro tradiční lidovou kulturu a Národního ústavu lidové kultury se sídlem ve Strážnici v uvedeném procesu.
Přílohou metodického pokynu je Návrhový a evidenční list nemateriálního statku tradiční lidové kultury k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, který slouží jako předepsaný formulář pro předkladatele nových nominací.
Metodický pokyn pro vedení Seznamu nemateriálních statků TLK ČR 2018 ke stažení (*.doc) 108 Kb
Návrhový a evidenční list formulář final ke stažení ( *.docx) 43 Kb
Národní ústav lidové kultury, Zámek 672, Strážnice, zveřejňuje záměr pronájmu nebytových prostor vymezených na přiloženém situačním plánu (příloha č.1), vč. přilehlého venkovního okolí a inventáře, nacházejících se v objektu č.p. 671, ul. Bzenecká, který je vstupním objektem do areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy („MVJVM“). Jedná se o památkově chráněný objekt, evidovaný ve Státním seznamu památek pod rejstříkovým číslem 15 492/7-7002.
Podrobné informace ke stažení ZDE: Oznámení o pronájmu nebytových prostor (*.PDF)
Čestné prohlášení (*.PDF)
Situační plánek (*.PDF)
73. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2018 a 36. ročník Folklorního festivalu Dětská Strážnice 2018
ve dnech 21. - 24. 6. 2018
73. ročník Mezinárodního folklorního festivalu „Strážnice 2018“ a 36. ročník Folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2018“, který se konal ve dnech 21. – 24. 6., navštívilo na 30 000 milovníků folkloru. Dovolte mi, abych touto cestou poděkoval všem těm, kteří se na přípravě letošního ročníku MFF Strážnice podíleli. Nejsou to jen zaměstnanci pořadatele Národního ústavu lidové kultury, ale i velké množství externích spolupracovníků, jejichž odbornost avšak i nadšení dávají festivalu jeho charakteristickou podobu, ať už se jedná o pořady, služby nebo zprovoznění areálu. Velké poděkování patří rovněž všem partnerům festivalu.
Skončil 73. ročník, ale již teď se pracuje na přípravě 74. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu „Strážnice 2019“ a 37. ročníku Folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2019“. Festival se bude konat ve dnech 26. – 30. 6. 2019.
PhDr. Martin Šimša, Ph.D.
Prezident festivalu
Ceny 73. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu „Strážnice 2018"
a 36. ročníku Folklorního festivalu „Dětská Strážnice 2018"
Laureáti Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2018
Malému lidovému souboru z Plzně
- za přesvědčivou interpretaci regionální hudební kultury v pořadu Písničky pod bílou čepicí
účinkujícím v pořadu Ta brněnská mája tenká
- za výjimečnou prezentaci lidového oděvu a tanečního materiálu z Brněnska
Ladislavu Šimečkovi
- za tvořivé a citlivé provázení pořadem Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku
Kvartetu Saitnblick, Salzburg
- za oživení hudebního obrazu česko-německé Šumavy v pořadu Od Šumavy k Alpám
Marianu Friedlovi
- za virtuózní hudební projev a multiinstrumentální výkon v pořadu Instrumentář kapely RukyNaDudy jako zrcadlo doby
CENA MFF "STRÁŽNICE 2018"
Martině Pavlicové a Lucii Uhlíkové
- autorkám pořadu Síla tradice za promyšlenou koncepci a inspirativní dramaturgii
Janu Rokytovi
- autoru pořadu Z valašské pokladnice Anny Kutějové-Rokytové za promyšlené scénické ztvárnění monotematického pořadu
Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku
33. ročníku Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku se představilo celkem 19 tanečníků. Z dopoledního předkola postoupilo 11 soutěžících a vítěz ankety diváků, k nim se připojilo 7 vítězů regionálních kol. Hudební doprovod tanečníků zajistily cimbálové muziky Burčáci z Míkovic, OLiNa z Hodonína a Šmytec z Brna.
Výsledky finále:
- místo: Antonín Žmola, Kněžpole
- místo: Milan Pokorák, Kyjov
- místo: Martin Vašulka, Kyjov
- místo: Martin Kobzík, Týnec
- místo: Jakub Říha, Strážnice
Vítěz ankety diváků: Martin Kšica, Moravské Knínice
Cena poroty seniorů: Jarmila Teturová za starostlivost o slovácký verbuňk
PŘEDÁNÍ CEN ČESKÉ NÁRODOPISNÉ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2017
Předávání Cen České národopisné společnosti na MFF Strážnice – 23. 6. 2018
Česká národopisná společnosti uděluje na základě hlasování svých individuálních i kolektivních členů o předání cen za nejvýznamnější počin v oboru za rok 2017 v kategoriích publikace; výstava či expozice; seminář, konference, akce.
Předání cen se ujali dr. Jan Blahůšek a člen Hlavního výboru dr. Martin Novotný.
V kategorii Publikace zvítězila kniha Daniela Drápaly Portáši. Historie a tradice, kterou vydala v loňském roce Masarykova univerzita.
V kategorii Expozice, výstava obdržela nejvíce hlasů výstava Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není!. Výstava byla otevřena 7. listopadu 2017 a koná se v pobočce Muzea Novojičínska v Příboře.
V kategorii konference, seminář, akce zvítězila mezinárodní interdisciplinární konference „V pohybu.“ Migrace, mobilita a transport pohledem etnologie, která proběhla 19. až 21. září 2017 ve Znojmě.
Laureátem Čestné ceny České národopisné společnosti Pět rudých růží se letos stala dr. Alena Plessingerová. Hlavní výbor České národopisné společnosti se rozhodl udělit jí cenu za podnět ke zřízení účelového dárcovského fondu.
Studentské ceny České národopisné společnosti byly poprvé vyhlášeny minulý rok a oceňují vědeckou práci mladých badatelů – studentů etnologie a příbuzných oborů. Hodnoceny jsou práce s etnologickým tématem, které jsou založeny na vlastním terénním archivním nebo muzejním výzkumu, popřípadě zpracovávají závažný teoretický nebo metodologický problém. Studentská cena je udělována ve dvou kategoriích – za nejlepší bakalářskou a diplomovou práci obhájenou v posledních dvou letech.
V kategorii bakalářských prací zvítězila práce Národopisec František Bayer a jeho dílo, kterou v roce 2017 obhájila na Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Petra Mandíková.
V kategorii diplomových prací se stal vítězem Mgr. Ondřej Volčík, a to za práci s názvem Arnošt Kubeša – osobnost a dílo. Také tato práce byla obhájena v loňském roce na Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Cena ministerstva kultury ČR
ministr kultury Ilja Šmíd předal cenu Ministerstva kultury v oboru zájmových uměleckých aktivit paní Aleně Schauerové za celoživotní jedinečné propojení vědecké, pedagogické, popularizační a tvůrčí práce v oblasti tradiční lidové kultury.
Ocenění Artis Bohemiae Amicis předal ministr kultury legendárnímu hudebníkovi panu Martinu Hrbáčovi za dlouholetý významný přínos v oblasti interpretace lidové hudby.
Počty účinkujících:
Účinkující ČR: 3.258 osob, z toho:
150 souborů a skupin z ČR
45 soutěžících ve verbuňku
29 lidových řemeslníků
13 cimbálových a 5 dechových hudeb v zábavních střediscích v parku
Účinkující zahraničí: 207 osob
Štáby: 175 osob
ZAHRANIČNÍ SOUBORY:
- Indonésie – Andika Sekolah Bogor Raya
- Rusko – Tanok Folk Dance Ensemble, Krasnodar
- Čína – Pumi traditional culture group, Nujiang Prefecture, Yunnan Province
- Maďarsko – Forrás Néptáncegyüttes, Magyarok Öröksége Alapítvány
- Mexiko – Compaňia Mexicana de Danza Folklórica de la Ciudad de Mexico
Partneři Mezinárodního folklorního festivalu „Strážnice 2018"
Festival se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Hlavní partner - Město Strážnice
Hlavní mediální partner - Česká televize
Mediální partneři - Český rozhlas Brno, Radio Proglas, TV Noe
Ve čtvrtek 12. dubna 2018 zemřel ve věku nedožitých 97 let František Okénka, zpěvák, vypravěč, muzikant, tanečník a konferenciér. Připojujeme se alespoň tímto způsobem ke smutečnímu průvodu, abychom byli na dálku spojeni s těmi, kteří teď míří do Malé Vrbky na Horňácku. Při posledním rozloučení zazní slova MUDr. Jana Pavlíka, která uvádíme s laskavým svolením autora.
Milá zarmoucená rodino, vážení smuteční hosté.
V tuto chvíli prožívá hluboký smutek nejen nejbližší rodina, rodáci ale i širší veřejnost celého Horňácka, ba i celého Slovácka. František Okénka byl významnou osobností nejen pro svoji profesi kantorskou, ale i osobností, která dokázala uchopit šíření tradic lidové kultury i v době, kdy začaly být tradiční projevy duchovního a kulturního života ohrožovány novou ideologií. Jako jeden z výhonků košatého stromu rodů tohoto kraje pokračoval v tradici otců, v jejichž životě byla láska k duchovní a kulturní tradici nedílnou součástí každodenního života. Světlo světa spatřil František v Malé Vrbce 5. května 1921 v rodině tkalce a sedláka, Tomáše a Jenovéfy Okénkových. Vyrůstal jako třetí dítě vedle starších sourozenců, Jana a Anny. Již jako malý chlapec začal brzy vnímat pevný řád života katolické rodiny, v níž se při výchově dětí uplatňovaly morální a duchovní principy naplňované láskou rodičů k dětem. Na vzájemném krásném vztahu v rodině se výrazně podílela jeho matka Jenofa, která mu vložila do srdce poklad největší, lásku k rodnému kraji a jeho písňovému bohatství. Jak sám ve svých pamětech uváděl, výraznou roli v názorových postojích však připisoval otci: cituji z jeho vzpomínek, které zazněly při našich vzájemných setkáních. Otec byl pro mne ušlechtilým příkladem poctivosti, pracovitosti, lásky k rodnému kraji a úcty k dávnému kulturnímu i duchovnímu odkazu minulých generací.
V jinošském věku byl František ovlivněn i svým strýcem, učitelem Janem Okénkou, který působil jako ředitel obecné školy ve Strážnici. Po absolvování měšťanky v roce 1937 nastoupil studia na Učitelském ústavu v Brně. V roce 1941 zdárně dokončil svá studia a jeho učitelská kariéra začíná na obecné škole v Malé Vrbce. Po zkouškách odborné způsobilosti nastoupil na trojtřídní školu do Kuželova. Osudově zde poznal svou životní lásku, zpěvačku a tanečnici Boženu, která pocházela z rodiny Jana Čambala, vynikajícího muzikanta a varhaníka místního kostela. Válečné události hrozily mladému kantorovi totálním nasazením do Říše. Řízením osudu však byl jako muzikant cimbálové muziky Jožky Kubíka umístěn na práce v kunovické továrně Avia. V posledním roce války se vrací domů, kde pomáhal otci v hospodářství. Po ukončení války nastoupil v roce 1946 na trojtřídní školu v Hrubé Vrbce. Po dvou letech se vrací zpět na malovrbeckou dvoutřídku jako řídící učitel. V roce 1966 přechází na hrubovrbeckou trojtřídní školu, kde působil jako ředitel až do roku 1983, kdy po dvaačtyřiceti letech kantořiny odchází do důchodu s titulem Vzorný učitel. V ohlédnutí za jeho dlouholetým učitelským působením lze konstatovat, že byl pro rodný kraj velkým přínosem nejen jako kantor, zpěvák, muzikant, tanečník, konferenciér, lidový vypravěč, ale i jako sběratel, upravovatel a autor lidových písní, organizátor kulturního života na Horňácku a v neposlední řadě i jako znamenitý průvodce na kuželovském Větráku, kde působil od roku 1987 až do roku 2014. Rozsah jeho aktivit byl vpravdě široký. Pro rodný kraj byl doslova požehnáním.
V poválečných letech stál v čele obnovování kulturních tradic Horňácka. Od prvních ročníků strážnických slavností se uplatňoval nejen jako sólista tanečník a zpěvák, ale především jako organizátor folklorních aktivit vesnických skupin z Horňácka. Svojí upřímnou povahou, otevřeným srdcem pro každého s nímž se setkal, získal si široký okruh přátel. Muzikantským, vypravěčským, ale především pěveckým projevem dokázal získávat srdce posluchačů nejen na rodném Horňácku, ale i v širokém okolí. Svými aktivitami taky přispěl do rozkvětu spolkové činnosti sokolské, včelařské a myslivecké. Od počátku padesátých let, kdy přišel do muziky Jožky Kubíka jako tercáš, začaly u něj převládat aktivity folklorní. Kolem Kubíkovy muziky dokázal brzy vytvořit skupinu zpěváků a tanečníků, se kterou v následných letech důstojně reprezentoval Horňácko na mnoha místech republiky. Výrazně přispěl k propagaci kraje jako organizátor a člen programové rady Strážnických slavností. S řadou dalších organizátorů Horňáckých slavností přispěl v rodném kraji k vytvoření celkového obrazu Horňácka jako regionu, v němž naplno žije a dále se rozvíjí folklorní činnost ve všech horňáckých obcích. Jako zkušený pedagog poznal, že je potřeba věnovat větší péči budování vztahu mladé generace k tradiční kultuře a lásce k rodnému kraji. Ochotně se stále zapojoval i v pokročilém věku do šíření lidových tradic i v pokročilém věku. Po „devádesátce“ ještě stále vystupoval v programu Horňáckých slavností i v programech u větrného mlýna v Kuželově.
Spolu s manželkou Boženou vychovávali v lásce k rodnému kraji a jeho tradicím obě děti, Aničku i Františka. Oba dva pokračují v šíření lidových tradic ve stopách svého otce i matky jako zpěváci a syn František i jako cimbalista hrubovrbecké muziky. Hluboko v srdci mně zůstanou navždy uloženy chvíle našich společných setkání naplňovaných vzpomínkami ze života horňáckých osobností i veselých příhod kolem Kubíkovy muziky. Tyto návraty k živé vodě dětství a dospívání byly chvílemi, v nichž vždy pookřál. V období mého mladického zrání byl a stále zůstával pro další nástupnické generace vzorem ušlechtilosti i jako nositel rodinných i kulturních tradic rodného kraje. Měl jsem to štěstí, že jsem po jeho boku mohl kráčet při folklorních aktivitách již od junáckých let. To, co zasel do našich duší, vzklíčilo a my bychom měli onu lásku k lidovému tanci, zpěvu, nářečí a krajovým zvykům šířit dál a ctít hodnoty, které posilují národní hrdost. Rozsahem své činnosti v oblasti šíření kulturního odkazu minulých generací Horňácka se zařadil k významným osobnostem z řad muzikantů a zpěváků našeho kraje. Jak již to v životě chodí, přichází i čas odcházení, čas ticha, kdy se začíná v paměti lidské odvíjet příběh života jen ve vzpomínkách. Tak jsem jej začal vnímat při svých návštěvách v posledních dvou letech. Nebylo potřeba slov, stačilo nám vnímání vzájemného objetí. Jeho osobnost bude posluchačům vždy připomínat profilové CD s názvem Preletěuo ftáča (1996) a čtenářům pak monografie Švarný šohajíček šlapávau chodníček, která je důstojným profilem vážené osobnosti kulturního života Horňácka. V roce 2007 byl učitel František Okénka pro své zásluhy o šíření lidových tradic uveden do Síně slávy Folklorní akademie- FOSKAR. Zanechal za sebou odkaz lásky k rodnému kraji, k písni i tanci. Zůstane však s námi vždy, když se před muzikou chytíme kolem pasu a vysoko zvedneme hlas ke zpěvu.
Jménem zarmoucené rodiny se s ním loučím ve víře, že po něm zůstává nepřehledná řada jeho dalších následovníků, kteří budou pokračovat v duchu jeho životní filosofie, v níž láska k lidové písni a k lidovým tradicím, patřila k nejpřednějším v jeho životě.
A tiše, tichounce, míň než vody šumění, že z písně zbyl jen stín a že ze skromného pramene už jenom naše žízeň je. Ale až my se mineme, bude tu mládí, naše naděje...
Čest jeho památce.
Jan Pavlík, duben 2018
foto: Lenka Fojtíková (lenkafojtikova.cz/fotogalerie/zemrel-pan-ridici-frantisek-okenka-z-hrube-vrbky)
