Připravujeme seminář pro tanečníky slováckého verbuňku

PhDr. Jan Krist získal Cenu ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru. Převzal ji z rukou ministra kultury Daniela Hermana v rámci 71. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici v červnu 2016.

Po absolvování střední školy v Kyjově studoval v letech 1969 – 1974 národopis a historii na filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzity). Po krátkém působení ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti v roce 1976 přešel do Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (tehdy Ústav lidového umění), kde se na základě výběrového řízení stal od 1. 1. 1997 ředitelem. V letech 1990 – 1994 působil na Okresním úřadě v Hodoníně (zástupce přednosty, později úřadující přednosta), v Praze jako poslanec Federálního shromáždění a jako poradce ministra kultury.

Ve své odborné práci se zabývá sociální strukturou venkovského obyvatelstva na jihovýchodní Moravě a jeho obyčeji, především svatebními a pohřebními. Dalším okruhem jeho zájmu je problematika folklorních festivalů a souborů, ochrana kulturního dědictví, včetně národnostních menšin, otázky týkající se ochrany a péče o tradiční lidovou kulturu v podmínkách České republiky a spolupráce s UNESCO v této oblasti. Na toto téma publikoval řadu časopiseckých i knižních výstupů.

Pod vedením dr. Krista se podařil NÚLK odborně stabilizovat a pevně ukotvit na národní i mezinárodní úrovni, takže se stal platným a iniciativním spolupracovníkem ministerstva kultury při budování Koncepce péče o tradiční lidovou kulturu v České republice. S ohledem na odborné směřování ústavu byla navázána spolupráce s UNESCO, které podpořilo projekty rozsáhlé dokumentace lidových tanců a lidových řemesel, které nemají co do rozsahu v Evropě obdoby. Na jejich základě se podařilo rozvinout úspěšný projekt ocenění a podpory zánikem ohrožených technologií a jejich nositelů - Nositel tradice lidových řemesel. Ve spolupráci s UNESCO bylo ve Strážnici uspořádáno několik jednání zástupců zemí střední a východní Evropy. Myšlenka ochrany nehmotného kulturního dědictví, která zde byla prezentována, našla odezvu v oficiálních dokumentech UNESCO, které dnes tvoří ideové jádro této agendy. Díky těmto kontaktům patřila Česká republika mezi první země, jejíž statek – Slovácký verbuňk – byl zapsán do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO, následovaly zápisy dalších statků (Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, Jízda králů na jihovýchodě ČR, Sokolnictví). Na národní úrovni našly tyto myšlenky svou odezvu v Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou

kulturu v ČR v letech 2003 – 2010 a 2011 – 2015, na jejímž zrodu se dr. Krist významnou měrou podílel. V jejím rámci se podařilo ustavit Národní seznam jevů nemateriálního kulturního dědictví a iniciovat vznik seznamů krajských.

Osobnost PhDr. Jana Krista se velkou měrou zasloužila o to, že se z provinčního ústavu stalo moderní národní pracoviště zaměřené na odbornou, konzultační a prezentační činnost v oblasti tradiční lidové kultury. Díky nepřerušené kontinuitě se podařilo řadu osvědčených postupů a praktik převést do podoby koncepčních materiálů ministerské a vládní úrovně, jež v řadě případů předběhly okolní země. Moderní způsoby prezentace jevů tradiční lidové kultury zakomponované na nejrůznějších úrovních do činnosti ústavu, přispěly nemalou měrou ke skutečnosti, že se téma těší velkému zájmu nejen odborné, ale i laické veřejnosti, a to také u nejmladších generací.

- Prezident České národní sekce CIOFF (Mezinárodní organizace pořadatelů folklorních festivalů a lidového umění; 1997 – 2015)

- Člen Národní sekce IOV (Mezinárodní organizace lidového umění; 1997 – dosud)

- Člen České komise pro UNESCO (1998 – dosud)

- Člen České národopisné společnosti (1974 – dosud)

- Člen redakčních rad odborných časopisů: Národopisná revue, Slovenský národopis, Museum vivum, Malovaný kraj

- Člen Rady Státního fondu kultury (2002 – 2007)

- Člen Rady pro umění MK (od 2009)

- Člen Národní rady pro tradiční lidovou kulturu (2005 – dosud)

- Člen Vědecké rady Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (2004 – dosud)

- Člen Ředitelské rady Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Praze (2003 – dosud)

- Člen grantových a hodnoticích komisí Ministerstva kultury: pro kulturu národnostních menšin žijících v ČR (1999 – dosud), na podporu integrace cizinců žijících v ČR (2001 – 2011), pro kategorii B programu podpory tradiční lidové kultury (2005 – dosud), pro integraci romské komunity (2002 – dosud), pro příspěvky na tvůrčí a studijní účely v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury (od 2008), pro podporu regionálních kulturních tradic (od 2008), pro udělování Ceny ministerstva kultury ČR (2002 – dosud).

Sympozium se konalo ve dnech 5. - 6. září 2016 v prostorách strážnického zámku a Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Cílem sympozia bylo upozornit na nové trendy v oblasti výstavnictví, muzejní problematiky a v prezentaci lidové kultury. Výměna zkušeností mezi pracovníky muzeí – lektory, průvodci, muzejními pedagogy a odborníky je velmi cenná a obohacující. Nové trendy posledních let v oblasti prezentace lidové kultury přináší četné novinky a pokrokové způsoby ve výstavnictví i typech prohlídek, na které se budeme během sympozia orientovat v odborných příspěvcích. Výstupem psaných příspěvků bude elektronická publikace, zveřejněná na webových stránkách NÚLK.

Tematické okruhy referátů:
- Práce s handicapovanými v muzeích,
- využití moderních technologií při prezentaci v muzeích,
- práce s dětmi a mládeží v muzeích,
- spolupráce s dobrovolnickými skupinami a kluby přátel,
- nové projekty posledních let v oblasti prezentace tradiční lidové kultury.

Na žádost paní Dolores Bata Arambasic, která žije v brazilském městě Nova Andradina, byla vyslána zaměstnankyně Markéta Lukešová Národním ústavem lidové kultury do zmíněného brazilského města, aby vytvořila nové choreografie pro místí soubor Klenot.

Společná česko-slovenská nominace „Loutkářství na Slovensku a v Česku" byla zapsána do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO na 11. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví v Addis Abebě (Etiopie) dne 1. prosince 2016.

Zápisem do tohoto prestižního seznamu se završila nadstandartní spolupráce obou zemí při přípravě společné nominace jevu, který je vyjádřením blízkých kulturních vazeb Česka a Slovenska. Společenství loutkářů v obou zemích může oslavovat toto potvrzení jejich umu na mezinárodní úrovni.

Zápis byl schválen po vyvinutém úsilí slovenské a české strany, které se ohradily ke stanovisku hodnotícího Evaluačního orgánu, který původně navrhl nominaci vrátit předkládajícím státům k doplnění informace o pravidelné aktualizaci národního seznamu, na kterém musí být každý prvek usilující o zápis na Reprezentativní seznam zapsán. Obě země však výbor přesvědčily o tom, že své národní seznamy aktualizují pravidelně.

Výbor letos posuzoval 37 žádostí o zapsání do Reprezentativního seznamu, šest na Seznam nemateriálního kulturního dědictví v ohrožení a sedm do registru osvědčených postupů.

11. zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví v Addis Abebě se zúčastnilo přes 650 delegátů ze 120 zemí světa včetně 55 nevládních organizací.

 

 

 

Dětskou mírovou cenu Anděl pro lepší svět předala řediteli Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici paní Helena Vaculíková, galeristka a umělecká vedoucí Školičky základů umělecké práce pro děti z Malé Morávky při Galerii U Šťastných Bobtailů. Cenu, kterou v minulosti obdrželi např. Václav Havel, Dalajláma nebo Sir Nicholas Winton. Cenu získal Národní ústav lidové kultury za svou činnost na poli výchovy dětí a mládeže v rámci udržování lidových tradic a za nemalý přínos na poli zachování a prezentace lidového dědictví v České republice. V roce 60. výročí vzniku instituce je takové významné ocenění povzbuzením do další práce.

Dřevěné anděly vyřezávají mladí řezbáři jako ocenění pro jednotlivce i organizace, které zlepšují svět. Rozdali jich už více než sto. „Za svou práci jsme získali již řadu ocenění, ale tohle je pro nás speciální. Moc si ho vážíme. Je pro nás zpětnou vazbou a těší nás, že si někdo všímá dobře odvedené práce. Dostali jsme jej za to, co děláme pro udržování tradic, a za práci s dětmi," řekl ředitel Národního ústavu lidové kultury Jan Krist. Každý dřevěný anděl vypadá jinak. Vždy podle toho, komu je určený. „Anděl, který putoval do Strážnice, je ze světlého dřeva na modrém pozadí. Má skládané krojové rukávy a spojuje se na něm několik místních krojů. Na hlavě má čepeček a v ruce drží bílou holubici," přiblížila vedoucí Školičky základů umělecké práce pro děti z Malé Morávky Helena Vaculíková.

Na cenu ústav nominovala patnáctiletá dívka z Mexika, která v Česku pobývá u příbuzných. Sama ji také vyrobila. Slovácký folklor jí učaroval, když navštívila Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. „ Byla z něj nadšená. Kupodivu jí to v mnohém připomínalo mexickou kulturu. Říkala, že barevnost výšivek a i tvary se podobají těm mayským a aztéckým. Aztékové mají i podobně hopsavé tance jako je verbuňk. Intonace lidových písniček jí navíc zněla podobně jako staré mexické duchovní písně," doplnila Vaculíková.

Cenu získal ústav také za svou činnost na poli výchovy dětí. „Na mládež se hodně zaměřujeme. Spolupracujeme se školami, vydáváme řadu materiálů a pořádáme exkurze. Na festivalu máme program pro děti a pořádáme samostatný festival Dětská Strážnice," přiblížil Krist.

(zdroj: www.denik.cz Mexičanka poslala na Slovácko anděla za zachování lidového kulturního dědictví)

Návštěvnická sezona 2016: úspěch, povzbuzení, překročení hranice 50 000 návštěvníků.

Rok 2016 byl Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy obdobím velmi úspěšným a povzbudivým. Národní ústav lidové kultury jako správce areálu hodnotí sezonu velmi pozitivně. Letošní návštěvnost skanzenu překonala hodnotu 50.000. Přesný počet osob za sezonu 2016 byl 53.368 návštěvníků. Navýšení proti roku 2015 činí 5091 osob.

Za výrazným úspěchem stojí široká nabídka programů, které se konaly se v průběhu celého roku. Jednalo se o jedenáct pořadů pro širokou veřejnost a čtyři programy speciálně upravené pro předškolní děti a děti z prvního stupně základních škol. Podíl turistů na akcích tvoří více než polovinu (28.257) z celkového počtu návštěvníků.

Další nabídkou pro školní či předškolní děti byla Dětská prohlídka, kterou využívaly instituce při výletech či školách v přírodě. Pro střední školy byl s využitím moderních prvků prezentace připraven nový prohlídkový okruh Detektivní příběh Cyrila Čerešňáka. V něm studenti rozplétají záhadu pomocí indicií, získávaných prostřednictvím filmových ukázek příběhu a doprovodného slova průvodce. Nenásilnou formou se tak dovídají o problémech a starostech lidí na začátku dvacátého století (např. rodina, vliv rodičů na sňatek, postavení svobodných matek, vystěhovalectví, práce v hospodářství).

Skanzen v průběhu roku nabízel pro návštěvníky dva prohlídkové okruhy. První okruh s názvem Život lidský se zaměřoval na důležité okamžiky v lidském životě (narození, svatba, smrt). Druhý se jmenoval Lidská práce a věnoval se práci a řemeslům (pečení chleba, praní prádla, vinařství, kovářství, tkalcovství). Další již osvědčenou nabídkou byla zábavná prohlídka pro rodiny s dětmi, kde děti za pomoci „Fanoška" a rodičů prochází areálem, seznamují se s životem chlapce narozeného před sto lety. Přitom hledají a plní úkoly, které jim Fanošek v pracovních listech připravil. V měsících červenci a srpnu byla nabídka rozšířena o volnou prohlídku, kdy se návštěvník mohl volně procházet celým areálem a nahlédnout do zpřístupněných objektů, ve kterých průvodci podávali odborný výklad a odpovídali na dotazy hostů.

Nemalý podíl na zkvalitnění průvodcovských služeb a zvýšení návštěvnosti skanzenu měl pracovní seminář pro průvodce s informacemi pro nadcházející sezonu, workshop pro průvodce s tématem nevidomí návštěvníci a pracovní cesty do jiných muzeí v přírodě.

Strážnický skanzen se díky prezentaci v médiích, zapojení do projektu Cyklisté vítáni, spolupráci s CCRJM nebo agenturou CzechTourism dostává do povědomí turistů, cestovních agentur, a je už teď vyhledávanou destinací pro odpočinek, vzdělání i zábavu.

Ve dnech 4. - 5. 11. 2016 se uskuteční  na výstavišti v Praze - Holešovicích veletrh Památky - Muzea - Řemesla.

Veletrh navazuje na úspěšný předcházející ročník, který se vyznačoval větší vyhraněností, rozšířením interaktivních ukázek i rozmanitější skladbou vystavovatelů. To vše se setkalo se značným ohlasem návštěvníků, a proto připravujeme i nastávající 5. ročník veletrhů PAMÁTKY - MUZEA - ŘEMESLA 2016 v obdobném duchu, ale v samostatných projektech. Veletrh proběhne v Pravém křídla Průmyslového paláce.

Mezioborové veletrhy představují výjimečnou příležitost pro prezentaci a ukázky záchrany, konverze historického dědictví; projektování a stavitelství; historie a sbírky muzeí, a oblast památkové péče. Své místo zde má restaurátorství a umělecké řemeslo, ochrana a zabezpečení staveb a jejich částí a vybavení, materiály, technologie a řemeslné postupy pro rekonstrukci památkových objektů, prvky a systémy technické infrastruktury a technického vybavení budov, požární ochrana a zabezpečení objektů a areálů, ovšem také rozsáhlá problematika soudobého využití památek a památkových souborů, jejich zakotvení v současných sídlech i krajině, vč. širokého segmentu cestovního ruchu a řada dalších témat. Nedílnou součástí je také odkaz našich předků a podpora řemesla. 
Motto veletrhů: „Dejme minulosti budoucnost!"

Národní ústav lidové kultury bude možno navštívit ve společném stánku s Asociací Muzeí a Galerií (AMG), Muzeem hlavního města Prahy a Židovským muzeem.

 

 

Národní ústav lidové kultury ve Strážnici je významnou příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Mimo výzkumnou činnost zajišťuje prostřednictvím celostátní sítě odborných pracovišť péči o tradiční lidovou kulturu v krajích.

Instituce, jež dnes plní významné celostátní úkoly v oblasti základního i aplikovaného výzkumu v oboru folkloristiky a hraje důležitou roli na mezinárodním odborném fóru, vznikla v roce 1956 jako Krajské středisko lidového umění ve Strážnici. Po řadě peripetií byla v roce 1991 coby Ústav lidové kultury ve Strážnici opatřením ministra kultury přijata mezi centrální resortní instituce. Od roku 2004 rozšířený název Národní ústav lidové kultury avizuje její statut celostátního metodického pracoviště.

Daniel Herman dnes při zahájení slavnostního setkání vysoce ocenil práci NÚLK, především účast na projektech, díky nimž se Česká republika významně prosadila v UNESCO a opakovaně se stala hostitelskou organizací jeho mezinárodních konferencí. Také u zrodu všech dosavadních českých nominací na zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva stál NÚLK. Ministr jmenovitě poděkoval emeritnímu řediteli Janu Kristovi i jeho dlouholeté náměstkyni Vlastě Ondrušové a popřál mnoho úspěchů novému vedení v čele s ředitelem Martinem Šimšou.

„Péče o lidovou kulturu je významná nejen pro poznání minulosti a uchování svědectví o duchovním a uměleckém vývoji nejširších vrstev obyvatelstva, ale také jako péče o to, co je pojivem a tmelem společenské soudržnosti i dnes," uvedl krom jiného Daniel Herman.

Simona Cigánková, tisková mluvčí MKČR

ZDROJ: www.mkcr.cz