Menu

Tkaní vzorovaných tkanin - činovati na Horňácku

Na konci roku 2017 byl do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje zapsán statek Tkaní vzorovaných tkanin - činovati na Horňácku. Nominaci podal Národní ústav lidové kultury. Zpracování nominace předcházel podrobný archivní i terénní výzkum, jehož výstupem byla publikace P. Hrbáčové: Tradiční tkalcovství na Horňácku.  Na počátku roku 2018 NÚLK podal návrh na zapsání statku Technologie tkaní činovati na Horňácku do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

 Ruční tkalcovství patří k tradičním řemeslům, provozovaným v lidovém prostředí. Na Horňácku, konkrétně v obcích Hrubá Vrbka, Velká nad Veličkou, Kuželov a Malá Vrbka, se jednalo o řemeslo velice rozšířené, zejména pak v 19. století. Vesničtí řemeslníci vyráběli hladké konopné nebo lněné plátno ze surovin místní produkce pro potřebu lokálního trhu. Kolem poloviny 19. století, v souvislosti s používáním nového materiálu, bavlny, se začaly tkát i vzorované tkaniny, tzv. činovati. Jednalo se o plátno zdobené drobnými geometrickými vzorky, skládanými do příčných pruhů. Výroba činovati na Horňácku zřejmě souvisí s jejím rozšířením na sousedním Slovensku.

Na počátku 20. století začalo vzorové tkaní na Horňácku nabývat na významu a ve 30. letech v produkci některých tkalců už dokonce převažovalo. Činovati sloužily k zhotovování dekorativních povlaků na polštáře, ženského spodního oděvu rubáče, pásků k sukním, mužských zástěr a oděvních plachet. Tyto prvky tvoří dodnes nenahraditelnou součást zdejších lidových krojů.

Od 50. let 20. století produkci zdejších tkalců do značné míry ovlivňovalo Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV). Do činnosti této organizace bylo zapojeno několik výrobců, kteří dle výtvarných návrhů designérů ÚLUVu tkali textilie určené pro celostátní síť prodejen Krásná jizba. Současně se však na Horňácku udržovala i privátní výroba pro lokální trh, řídící se vkusem a požadavky místních zákazníků. V obou případech se vyráběly především bytové textilie, polštářky, prostírky a ubrusy. Vzorované tkaniny určené pro výrobu lidového oděvu se tkaly už pouze minimálně. V roce 1978 dokonce ÚLUV zřídilo v obci Hrubá Vrbka ruční tkalcovskou dílnu, ve které byli zaměstnáni čtyři místní tkalci. Dílna zanikla v roce 1992.

V současné době se ručním tkaním vzorových textilií na Horňácku zabývají dva výrobci – Hana Buchtelová a Miroslav Urban. Zhotovují bytové textilie a drobné dekorativní předměty, významnou součástí jejich produkce je ale také tkaní textilu určeného k výrobě krojových součástek.

Mgr. Petra Hrbáčová

Na Velký pátek 30. března 2018 proběhla dokumentace velikonočních obchůzek s Jidáši na Bučovicku. Tyto obchůzky, kterých se účastní postava Jidáše, ať ve formě figuríny nebo převlečeného chlapce, jsou součástí velikonočního hrkání, kdy chlapci chodí po vesnici lidem naznačovat čas k jídlu, modlitbě či návštěvě kostela, když nezvoní v tyto velké svátky zvony.

Dokumentované obchůzky jsou doloženy od druhé poloviny 19. století a nepřetržitě se provádějí ve 14 obcích kolem Bučovic dodnes. Letošní výzkum proběhl v obcích Bohaté Málkovice (Jidáš je v podobě figuríny), Kojátky (Jidášem je maskovaný chlapec zdobený barevnými stuhami), Černčín (Jidáš je v obličeji začerněný), Vícemilice (chlapec s maskou na obličeji a oblečený do králičích kůží) a Kloboučky (Jidáš se svým vodičem s punčochami na obličeji).

Ve dnech 24. a 25. března se v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici uskutečnil pořad Fašanky, fašanky, Velká noc ide, který byl věnovaný jarním, masopustním a velikonočním zvykům. Sobotní program obohatily soubory Pentla z Boršic a Danájek ze Strážnice, nedělní soubory Radošov z Veselí nad Moravou a Krahulíček z Hrubé Vrbky.

Návštěvníci se seznámili s masopustními obyčeji a obchůzkami masek. Strážnické tetičky poutavě vyprávěly o křesťanském prožití postního období a o postním stravování. Velikonoční období bylo zastoupeno pečením beránků z kynutého těsta a výrobou kameninové formy na beránka, zdobením kraslic různými technikami, barvením vajíček přírodními barvivy, výrobou řehtaček nebo pletením pomlázky. Návštěvníci se mohli seznámit s horňáckým krojem a podívat se, jak se děvčata a vdané ženy z Horňácka strojily během Velikonoc.

Příchozí se také dověděli, jaké zemědělské práce čekaly hospodáře na jaře a co vše se muselo připravit před začátkem prací. Zájemci si mohli vyrobit vrbovou píšťalku, ochutnat čaje z jarních bylinek a poučit se o jejich užití.

Nechyběla tradiční ochutnávka pokrmů, tentokrát v podobě masopustních koblížků a kynutých beránků. Pro děti byly připraveny tvořivé dílničky a zábavné hry. Atmosféru doladil velikonoční jarmark.
Již šestým rokem proběhla Soutěž o nejlepší slovácký uzený bok, které se zúčastnilo 12 řeznictví se 14 uzenými boky.
Letošní volba toho nejlepšího a nejchutnějšího uzeného boku byla pouze v rukou návštěvníků. V hlasovací se sešlo 343 platných hlasovacích lístků. Jak to všechno dopadlo?

1. místo, celkem 105 hlasů – řeznictví U TŘÍ LVŮ s. r. o., Uherský Ostroh – číslo 1.

2.místo, celkem 57 hlasů – Nasna Elva, Slavičín - číslo 11.

3.místo, celkem 27 hlasů - řeznictví Hakalík, Lanžhot - číslo 5

 

Největší veletrh cestovního ruchu v Královéhradeckém a Pardubickém kraji VELETRH INFOTOUR A CYKLOTURISTIKA se konal ve dnech 9. a 10. 3. 2018.

          Návštěvníci 19. ročníku veletrhu Infotour a Cykloturistika našli opět ve dnech 9.–10.3.2018 v Kongresovém centru Aldis Hradec Králové nabídky turistických možností  nejen  z celé České republiky, ale již tradičně  přijeli se svými nabídkami  také vystavovatelé ze zahraničí – Polsko, Slovensko, Itálie, Ukrajina.

         Národní ústav lidové kultury se veletrhu aktivně zúčastnil letos poprvé. Prezentováno bylo nejen Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy (skanzen) ale i 73. ročník MFF Strážnice, zámek Strážnice či publikační a vydavatelská činnost NÚLK. Zájem z řad návštěvníků veletrhu byl o všechny prezentované a představované aktivity NÚLK.

        Turisticky zajímavá místa nabídly Krajské úřady a Centrály cestovního ruchu všech krajů republiky, pouze s výjimkou Krajského úřadu Karlovarského a Ústeckého kraje. Města, destinační společnosti, lázeňské subjekty, hrady a zámky, hotely, atraktivní přírodní lokality, památkové rezervace, kempy, zábavní a vzdělávací areály pro děti, nabídky pro cykloturistiku.  Své novinky prezentovaly cestovní kanceláře a agentury.

      Téměř 130 vystavovatelů, velká návštěvnost veřejnosti a atmosféra stého výročí založení republiky – to je hlavní charakteristika letošního ročníku.

V sobotu 3. 3. 2018 se v reprezentačních prostorách Národního ústavu lidové kultury uskutečnil pravidelný seminář určený pro tanečníky slováckého verbuňku, aktivní účastníky soutěží ve verbuňku, zástupce vesnických chas a vedoucí folklorních souborů. Semináře se zúčastnilo padesát zájemců o tento tanec. Přítomné přivítal ředitel NÚLK PhDr. Martin Šimša, Ph.D. Na programu semináře byly novinky v letošní organizaci Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku při MFF Strážnice, které souvisejí se změnou místa a času konání finálového kola. Dále byly prezentovány historické videozáznamy verbuňku z roku 1948 natočené českými krajany žijícími v USA během návštěvy strážnických slavností. Hlavní prostor byl věnován promítnutí jednotlivých tanečních výkonů účastníků loňské Soutěže, které byly komentovány členy odborné poroty i poroty seniorů. Cílem semináře bylo zajistit tanečníkům možnost konzultovat své soutěžní vystoupení přímo s porotci za účelem zlepšení provedení techniky tance.

Ve dnech 2. - 4. března se zaměstnankyně NÚLK Markéta Lukešová zúčastnila setkání zástupců pořadatelů největších folklorních festivalů východní a střední Evropy, jež se uskutečnilo v Budapešti. Pozvání od pořadatelské agentury Duna Art Company přijali zástupci Polska, Litvy, Rumunska, Maďarska, Slovinska a České republiky. Zahraniční kontakty a kulturní výměna jsou velmi důležitými faktory, zejména při přípravách Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, jehož je neodmyslitelnou součástí participace zahraničních souborů z celého světa.

 

Jaké stopy zanechaly v moravské lidové kultuře vpády Kumánů, Turků a Tatarů.

Režie M. Rychlíková

Na základě písemných pramenů (církevní kroniky), lidové hudby, legend, některých krojových prvků a ikonografie chceme ukázat, jaké stopy zanechaly na Moravě vpády Tatarů, Kumánů a Turků. Krátký historický exkurs nám vysvětlí, odkud a v jakých vlnách „nájezdníci“ přišli, ale zejména se budeme zajímat o to, jak lidová tvořivost zpracovala historická fakta, jak je případně rozvinula (vázání šátku), jak místní nájezdníky vnímali lidé. Nejvděčnějším zdrojem informací je nejen lidová slovesnost a písně, kde najdeme bezpočet příběhů dívek provdaných násilím za Turka, ale i jména dochovaná z dávných časů (Kománek, Tureček) a koneckonců i antropologické rysy (vystouplé lícní kosti) některých obyvatel Moravy. Moudré řeči historiků a etnologů doplní Petr a Aleš Mičkovi a Dušan Holý zpěvem.

Celý pořad ZDE

Zdroj: Česká televize, www.ceskatelevize.cz

Požehnané vánoční svátky a šťastný nový rok přejí zaměstnanci Národního ústavu lidové kultury.

Poslední setkání Sboru lektorů a znalců slováckého verbuňku v tomto roce se uskutečnilo v úterý 12. 12. v prostorách strážnického zámku. Obsáhlý program jednání zahrnoval informace k Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, přípravu regionálních kol Soutěže 2018 a jejich termíny, seminář pro tanečníky slováckého verbuňku včetně regionálních seminářů, informace o propagačních pořadech, plán videodokumentace verbuňku NÚLK a hodnocení aktuálního dění v jednotlivých subregionech. Jednání se zúčastnilo 18 členů Sboru lektorů a znalců slováckého verbuňku.

Prezident republiky Miloš Zeman při své návštěvě Jihomoravského kraje ve čtvrtek 30. listopadu 2017 zavítal do Strážnice, kde se setkal s představiteli města a starosty okolních obcí a pozdravil se s místními občany. První dáma, paní Ivana Zemanová během pobytu ve Strážnici navštívila Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Při prohlídce usedlostí z Provodova, Doubrav či Podhradí projevila velký zájem o tradiční lidovou kulturu i její způsoby prezentace ve strážnickém skanzenu. Hodinové příjemné posezení a rozpravu s ředitelem NÚLK PhDr. Martinem Šimšou, Ph.D., či zástupcem ředitele PhDr. Martinem Novotným, Ph.D., završilo vzájemné předání upomínkových darů.

foto: Julius Filip