Za účelem výzkumu obnovy a proměn svatodušních obyčejů na Moravě byla 2. července 2023 dokumentována jedna ze čtyř jízd králů na Hané – v Doloplazích u Olomouce. V roce 1977 byla slavnost v obci zavedena při příležitosti Cyrilometodějských hodů, letos se uskutečnil 42. ročník. Po slavnostní krojované mši bylo možné zúčastnit se hanáckého trojboje, nebo zhlédnout ukázku dobové techniky a řemesel. Folklorní soubory z Moravy a zahraničí roztančily náves, která byla hojně zaplněna, když se na ní objevili jezdci mířící nejprve k domu s králem. Následovalo pět zastavení, při nichž byli vyvolávači častováni hospodářem, hospodyní a dostali odměnu pro krále a jeho družinu. Po průjezdu návsí tam a zpět navázal program u kulturního domu. Jízda králů v Doloplazích od roku 2018 figuruje na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Olomouckého kraje. Získané materiály budou využity na vědecké konferenci (NE)Tradice žije! Kontinuita, proměna, zánik a obnova tradic pohledem etnologie a na zasedání Sboru pro ochranu a uchování jízdy králů na Moravě.
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a zúčastněný výzkum jízdy králů na jihovýchodě ČR. První letošní jízda králů na Slovácku se uskutečnila 28. května 2023 ve Vlčnově. Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro orgány Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a přímý výzkum jízdy králů na jihovýchodě ČR. Čtvrtá a poslední letošní jízda králů na Slovácku se uskutečnila 11. září 2022 ve Skoronicích. Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro orgány Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.
Ve dnech 1.–3. července 2022 proběhla fotodokumentace a přímý výzkum XXIV. Dolňáckých slavností písní a tanců ve městě Hluk. V pátek 1. 7. to byly pořady dětských a dospělých folklorních souborů a koncert Hradišťanu, v sobotu 2. 7. výstavy, 46. festival dechových hudeb, pořad souborů Soláň a Lúčnica a koncert skupiny RAK, ve slavnostní neděli 3. 7. pak z důvodů periodické redokumentace prvků zapsaných do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva a Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR byla věnována pozornost jízdě králů, slavnostnímu průvodu a programu na městském stadionu. Během víkendu bylo možné zhlédnout putovní výstavu Na krála, matičko, na krála, která bude letos k vidění ještě během jízdy králů v Kunovicích 6.–7. srpna.
Dne 18. 6. proběhla dokumentace slavnosti vožení krála, která se počtvrté konala v obci Ketkovice. Na základě výpovědi informátora ze Lhánic nedaleko Dukovan ji v roce 1958 uspořádal amatérský národopisec Vratislav Bělík se sestrami Bočkovými z Ketkovic, aby byla po 50 letech obnovena a od té doby se konala se sedmiletým intervalem, jaký měl obyčej v 19. století ve Lhánicích. Letošní slavnost připravily Obecní úřad Ketkovice a Podhorácký soubor obce Ketkovice. Samotné slavnosti pod májou předcházely průvody s dechovou hudbou Lesanka pro královnu, k povolení vožení krála starostkou, osmi králek s královnou uprostřed a také jízda osmi králců, vpředu se dvěma šerhy - vyvolávači, dále čtyřmi praporečníky, devátým jezdcem byl král. Poté, co král a královna zasedli do křesel u tanečního parketu, střídaly se ve vystoupeních složky místního souboru s pozvanými soubory Džbánek a Džbáneček z Martínkova. Po nich nastal tanec krála s královnou a zábava při muzice, která po přestávce na večeři pokračovala i ve večerních hodinách. V příštím roce bude slavnost aspirovat na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a přímý výzkum jízdy králů na jihovýchodě ČR. Druhá a poslední letošní jízda králů na Slovácku se uskutečnila 11. července 2021 v Kunovicích. Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro orgány Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a přímý výzkum jízdy králů na jihovýchodě ČR. První letošní jízda králů na Slovácku se uskutečnila 30. května 2021 ve Vlčnově. Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro orgány Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.
21. a 23. května proběhla dokumentace slavnosti žehnání ratolestí ve Velké Bíteši a obchůzky královniček v Březském, které se konaly po roční odmlce.
Jedná se o obyčeje, jež se váží k letnicím a se kterými se setkáváme už jen málokde.
Požehnání čerstvé zeleně pro obchůzku dívek se uskutečnilo v pátek před nedělním svátkem sv. Ducha. V neděli při obchůzce královniček dívky procházely obcí po obvyklé trase a v neměnném uspořádání. V čele průvodu šel král určující zpěv písní, bez doprovodu muziky, uprostřed byla vedena pod baldachýnem královna a procesí uzavíraly trojice prosebnic. Ty koledovaly u jednotlivých domů a za to dostávaly odměnu. Na obvyklých místech dívky tancovaly za zpěvu králenských písní z Velkobítešska, Tišnovska a Moravskokrumlovska. Na závěr obchůzky proběhlo snímání korun krále i královny a jejich tanec se dvěma mládenci z bítešské chasy.
Obchůzka královniček na Velkobítešsku, obnovená roku 2003, byla v roce 2015 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.
