Předchozí 0090 Následující
str. 87

velké množství jistě sem patří), jako hroby se stejnou kulturou, na základě jíž se vůbec postavila existence kultury tak zvané neolithické. Tak hroby sulejovické, kojetické, hozpozínské, košířské, snad i 1í-beznické, smíchovské, přílepské, hrob bubenečský, čáslavský, 1itovický, ch1umčanský a j. Z ustrin sem spadají jistě podbabské, přemyšlenské, žalanské, čáslavské, polepské, bydžoyské, ustriny ve V. Horkách, v Nymburce, Řepíně, Pětipsí a j. Ve výčtu p Šnajdra jest jich celá řada a bylo by si právě přáti, aby byl p. spisovatel podobné zcela určité do doby kamenné patřící nálezy zvláště vyčetl a na nich svůj důkaz založil. Neboť nemohu popříti, že mi výčet osamocených nálezů kamenných seker nestačí za doklad existence neolitlhu. V tom má dle našeho mínění opět pau Smolík poněkud pravdu. Nález kamenné sekery ovšem nutně ukazuje, že zde byla doba, kdy se kamenné nástroje užívaly a hotovily. Ale pojem tento ještě nedokazuje existence doby neolithické, nahoře definované. Tím nijak není dokázáno, že i za pozdější doby, jako to určitě víme na př. o kamenných šipkách, nehotovily se za válečné zbraně i mlaty kamenné. Těžký mlat kamenný konal v bitvě tutéž službu jako mlat kovový a materiál byl lacinější. Pan Šnajdr má ovšem proti tomu ten důvod, že prý neznáme dokladu, aby v pozdějších hrobech (od doby únětických hrobů) nalezena byla ještě kamenná sekera (str. 100). Ale i kdyby tomu tak bylo, není to nikdy důkazem, že se nemohlo jich ještě užívati. Nenachází-li so něco v nálezech, není to žádným positivním důkazem neexistence v živoě lidu, zejména je-li více pravděpodobností pro opak. Naopak ovšem spolehlivý positivní nález jest positivním důkazem. A již při dosti náhodném přehledu nálezů z dob poneolithických přišli jsme na kamenné zbraně, na příklad v urně libochovanské (spis. cituje sám), mezi bronzy v popelnici nalezené panem Jelínkem v Kotlářce (Mittheil. d. wiener anthr. Ges. XXI str. [12]). Mimo Unětice nalezen mlat s věcmi bronzovými v hrobě s kostrou u Ledce (Pam. arch. XIV. str. 320), u Dobřichovic (ibid. XIII. str. 138), v jámách v Dobrovicích, vedle něhož prof. Smolík zaznamenává i nálezy zbraní železných (Pam. XIV. 581) vedle krásné jehlice broncové v hrobě u Ho1oh1av (Mitth. d. Centralcom. 1881 str. 131), a u koster 1ibochovických (ibid. 1871 str. 193). Z doby pozdní znám nález kamenného mlatu, jejž našel p. Bř. Jelínek na prsou kostry v Želkovicích vedle skleněn. korálů (Pam. arch. XII. str. 143). Mlat z lesa Berny u Kopidlna (Šnajdr str. 102 pozn. 61), mlat u kostry košířské nalezený (Pam. arch. XIV. str. 472), sekery nehasické (Mitth. für Geschichte d. Deutschen in B. VII. str. 192), mlat ze žaroviště v Chvatlinách (Pam. arch. VIII. str. 552) a j. jsou ovšem nejistého datování Za to mohyly bez-uchovskén němetické, v nichž p. P. Přikryl nalezl na kruhu dělané (?) a maeandrem zdobené nádoby vedle seker kamenných (Čas. muz. spolku olom. 1891 str. 18, 21), zdají se sem patřiti.*) Při nejmenším nelze tedy tvrditi, že by dosud nestal se ani jediný zjištěný nález podobný. Za jsou řídké, nepo-píráme, a svědčí to při nejmenším pro to, že skutečně později bylo nástrojů kamenných zřídka užíváno a že tudíž pravděpodobně valná část zbraní ojediněle nalezených náleží neolithu. Z těchto důvodů, ač souhlasíme s p. spisovatelem v otázce českého neolithu, máme za to, že by byla kniha jeho na vědecké


*) Pan spis. bude míti zajisté velikou zásluhu, jestli blíže zjistí správnost citovaných nálezů. Podobné nálezy možno mi citovati i odjinud, na př z pozdního kurhanu gub. miňské (Zbiór XIII. str. 59), z hrobu skřínkového z doby hallstattské, nal. - u Roggatze v Prusku (Lissauer Praeh. Denkmäler str. 115). Zprávu Viléma z Poitiers bylo by lze ovšem vyložiti i ve smyslu p. Šnajdrově. Ale o užívání kamenných zbraní za doby květu industrie kovové svědčí na příklad i nálezy trojské a my-kénské. Výklad jich za předměty posvátné více v praxi neužívané jest možný, ale opak nedokazuje. Mestorfova ukázala, že v hrobech

Předchozí   Následující