str. 87
velké množství jistě sem patří), jako hroby se stejnou kulturou, na základě jíž se vůbec postavila existence kultury tak zvané neolithické. Tak hroby sulejovické, kojetické, hozpozínské, košířské, snad i 1í-beznické, smíchovské, přílepské, hrob bubenečský, čáslavský, 1itovický, ch1umčanský a j. Z ustrin sem spadají jistě podbabské, přemyšlenské, žalanské, čáslavské, polepské, bydžoyské, ustriny ve V. Horkách, v Nymburce, Řepíně, Pětipsí a j. Ve výčtu p Šnajdra jest jich celá řada a bylo by si právě přáti, aby byl p. spisovatel podobné zcela určité do doby kamenné patřící nálezy zvláště vyčetl a na nich svůj důkaz založil. Neboť nemohu popříti, že mi výčet osamocených nálezů kamenných seker nestačí za doklad existence neolitlhu. V tom má dle našeho mínění opět pau Smolík poněkud pravdu. Nález kamenné sekery ovšem nutně ukazuje, že zde byla doba, kdy se kamenné nástroje užívaly a hotovily. Ale pojem tento ještě nedokazuje existence doby neolithické, nahoře definované. Tím nijak není dokázáno, že i za pozdější doby, jako to určitě víme na př. o kamenných šipkách, nehotovily se za válečné zbraně i mlaty kamenné. Těžký mlat kamenný konal v bitvě tutéž službu jako mlat kovový a materiál byl lacinější. Pan Šnajdr má ovšem proti tomu ten důvod, že prý neznáme dokladu, aby v pozdějších hrobech (od doby únětických hrobů) nalezena byla ještě kamenná sekera (str. 100). Ale i kdyby tomu tak bylo, není to nikdy důkazem, že se nemohlo jich ještě užívati. Nenachází-li so něco v nálezech, není to žádným positivním důkazem neexistence v živoě lidu, zejména je-li více pravděpodobností pro opak. Naopak ovšem spolehlivý positivní nález jest positivním důkazem. A již při dosti náhodném přehledu nálezů z dob poneolithických přišli jsme na kamenné zbraně, na příklad v urně libochovanské (spis. cituje sám), mezi bronzy v popelnici nalezené panem Jelínkem v Kotlářce (Mittheil. d. wiener anthr. Ges. XXI str. [12]). Mimo Unětice nalezen mlat s věcmi bronzovými v hrobě s kostrou u Ledce (Pam. arch. XIV. str. 320), u Dobřichovic (ibid. XIII. str. 138), v jámách v Dobrovicích, vedle něhož prof. Smolík zaznamenává i nálezy zbraní železných (Pam. XIV. 581) vedle krásné jehlice broncové v hrobě u Ho1oh1av (Mitth. d. Centralcom. 1881 str. 131), a u koster 1ibochovických (ibid. 1871 str. 193). Z doby pozdní znám nález kamenného mlatu, jejž našel p. Bř. Jelínek na prsou kostry v Želkovicích vedle skleněn. korálů (Pam. arch. XII. str. 143). Mlat z lesa Berny u Kopidlna (Šnajdr str. 102 pozn. 61), mlat u kostry košířské nalezený (Pam. arch. XIV. str. 472), sekery nehasické (Mitth. für Geschichte d. Deutschen in B. VII. str. 192), mlat ze žaroviště v Chvatlinách (Pam. arch. VIII. str. 552) a j. jsou ovšem nejistého datování Za to mohyly bez-uchovskén němetické, v nichž p. P. Přikryl nalezl na kruhu dělané (?) a maeandrem zdobené nádoby vedle seker kamenných (Čas. muz. spolku olom. 1891 str. 18, 21), zdají se sem patřiti.*) Při nejmenším nelze tedy tvrditi, že by dosud nestal se ani jediný zjištěný nález podobný. Za jsou řídké, nepo-píráme, a svědčí to při nejmenším pro to, že skutečně později bylo nástrojů kamenných zřídka užíváno a že tudíž pravděpodobně valná část zbraní ojediněle nalezených náleží neolithu. Z těchto důvodů, ač souhlasíme s p. spisovatelem v otázce českého neolithu, máme za to, že by byla kniha jeho na vědecké
*) Pan spis. bude míti zajisté velikou zásluhu, jestli blíže zjistí správnost citovaných nálezů. Podobné nálezy možno mi citovati i odjinud, na př z pozdního kurhanu gub. miňské (Zbiór XIII. str. 59), z hrobu skřínkového z doby hallstattské, nal. - u Roggatze v Prusku (Lissauer Praeh. Denkmäler str. 115). Zprávu Viléma z Poitiers bylo by lze ovšem vyložiti i ve smyslu p. Šnajdrově. Ale o užívání kamenných zbraní za doby květu industrie kovové svědčí na příklad i nálezy trojské a my-kénské. Výklad jich za předměty posvátné více v praxi neužívané jest možný, ale opak nedokazuje. Mestorfova ukázala, že v hrobech
|
|