Předchozí 0298 Následující
str. 562

druhý den hodně trhaček, jdou s nimi za nepilna i muži, a len se trhá. Obyčejně, když opadávají lupínky.

Jak trhačky nastoupí podle sebe, nemají již po celý den změnit místa, aby jich nebolela záda. Když se hodně při práci hádají a tahají, bude len drahý. Káda má trhačka, když na kořenech zavěsí se jí hojně hlíny; té prý se drží peníze. Nerady však jsou, zejména svobodné, na straně při lnu, kde oddělují záhon, který se trhá. Zatrhá-vá-li, že za ní zůslává křivý okraj netrhaného lnu, smějí se jí ostatní, že křivě líhá. Zůstávají-li za trbačkou vlákna nevytrhaná, říká se jim muzikanti. Trhaéka nikdy nejde na stranu na lništi, aby je nezne-světila; za to má prý 40 hříchův odpuštěno. Len trhá se po hr stich, které hází trhačka za sebe křížem na hromádky. Z posledních devíti vláken lnu, které na poli zůstanou, uplete trhačka, nevytrhnouc je, třípramenný copánek, připlete do něho pěknou kytičku a zavine jej ve věneček „Panence Mary", který se nechává na poli. Jestli holka poctivá, nerozplete se.

Vytrhaný len se prostírá na lniště, louku nebo strniště, aby u s c h'. Také jej staví „do koziček" (kůl se zarazí do země, okolo něho nastaví se len a kůl opět vytáhne).

Před lety (asi v polovici tohoto století), když len se dotrhal, udělaly trhačky ze lnu panáka, kterého oblékaly v mužský šat (asi jako o obžinkách), s kterým přicházely do statku, zpívaly a tancovaly; pak následovala hostina. Nejpodstatnějším a nejoblíbenějším jídlem při tomto strojení bývala k o c v a r a. Bylo to vařené ovoce (jabka, slívy, hrušky), které namíchalo se s chlebovou moukou a peklo na kuthaně. Strava tato pro svoji oblíbenost nescházela ani o posvícení. Obyčejně selka, aby se zavděčila, musela vystrojiti bez buchtiček nebo vdolečků, které si trhačky odnášely domů, devatero jídel. Mezi těmi bývaly hlavní: polévka, smáčenky, kaše, knedlíky a šusterka.

Smáčen ky připravovala hospodyně z vejražkových koláčů. Rozkrájela dva nebo tři na mísu, polila mlékem, posypala mákem nebo mákem s praehandou a omastila. Kaše byla ze sušených hrušek nebo švestek uvařených s moukou, cukrem a solí. Knedlíky ze syrových vymačkaných a strouhaných vařených brambor jedly se se zelím. Vdolečky dělaly jako smáčenky ze-žitných (vejražkových) koláčů, místo sypání pomazaly se celé krajíčky povidlím (Komorovice). Jinde strojili podobné hostiny po dotření lnu třevačkám. Nyní jen místy a jednodušeji se strojí (polévka, knedlíky, smáčenky; polévka, kaše, smáčenky a p.).

Uschlý len sbírá se za večera nebo rána, protože za slunného dne „teče" (t. j. vypadává) semeno. Domáhej drhnou na „ř ebenech" nebo mlátí cep}'. Semeno očistí od h 1 a v i n, kterými, spa-říce je, krmí dobytek hovězí nebo vepřový. Vymlácený len se močí


Předchozí   Následující