str. 636
znam polského známého úsloví. E. Piltzówna pokračuje v překladu spis« Toeppenova „Aberglauben aus Masuren". W. Nałkowski dokončuje pozoruhodnou stať „Kronika gieograflczna", kde seznamuje čtenářstvo s novými pracemi v oboru vědy geografické. Stan. Ciszewski pokračuje v důkladném bibliografickém přehledu folkloristiky chorvatsko srbské. Na str. 838—8S9 seznam českých překladů z jihoslovanské literatury lidovědné. W. Si arko w ski podává zajímavý příspěvek k dějinám lidového kroje v XVI. století. Všímáme si tu zápisu z r. 1551: „Item velamen capitis, alias (pokrývky hlavy, jinak) podvoyka", kdež se shoduje lidový název ženského starodávného úboru „podvoyka" se slovenským jménem téže asi věci „podvika", o níž psal prof. J. Koula v Č. Lidu I. 182. S. Jastrzębowski, Notatki etnograficzne ze wsi Krzywo-wola w gubernji lubelskiej, čtenářstvu českého Lidu již dobře známý prof. A. Bruckner v článku „Z przeszłości gwar polskich" zajímavým způsobem líčí stopy dialektů v památkách staropolských. Olechnowicz uveřejňuje výsledky srovnávacího studia anthropologického o šlechtě a o lidu. Mikławiec v pěkném článku o zvykosloví lidu slovinského vypravuje vedle jiného, že o masopustě strojí místy Slovinci „velbloda" s koňskou hlavou a koňským ohonem, přikrytého plachtou, pod kterou se ukrývá zakuklený muž. S tímto velbloudem chodívají po jizbách. Je to patrně obyčej, shodný úplně s českým obyčejem, s chozením sklibnon, o kterémž jsem obšírně psal v tomto ročníku č. Lidu str. 349 ad. L. Czarkowski, Provincialismy v nářečích lidových. S. Ciszewski, Další ukázka překladů lidových písní chorvatsko-srbských. Bohaté zprávy drobné: lidové léčebnictví, právní obyčeje, písmo obrazové, názory lidové o přírodě, rozněcování ohně „božího". Povšimnutí českřho čtenářstva zasluhuje další příspěvek o kraslicích a o slavnosti svatojanské. S. Ciszewski ptá se po lidovém podání o Švédech, Tatařích a Turcích. Hojná bibliografie. Red. dr. Karłowicz tu referuje o Tillově knize (Srv. Č. Lid II. str. 527.) a B. Grabowski rozebírá stanovisko Papáčkovo v knize „O předslovanské době v Čechách." (Srv. č. Lid II. str. 679.) Literární novinky. Dr. F. Pastrnek prosí za slovanské názvy lidové při tkaní, hodlaje studovati toto názvosloví. Nekrology. Předplatné na „Wisłu" přijímá M. A r c t, Warszawa, Nowy-Swiat, 53 (7 rublů, ročně). Zbt.
Zeitschrift des Vereins für Volkskunde, rpd. prof. K. Weinhold, Berlin, 1893, III. 1., Verlag von A. Ascher & Co., W. Unter den Linden, 13. Nový svazek pečlivě redigovaného časopisu opět přináší četbu zajímavou a. pěkný rozhled po literatuře odborné. Red. K. Weinhold vykládá o iá-vodech v běhu v životě lidu německého. Je to důkladná studie, vítaná kulturnímu historikovi i lidovědě. H. Levý, Pověra na východě za doby římského-císařství. M. Rehsenerova, Aus Gossensass (Arbeit und Brauch im Haus, Feld, Wald und Alm). K. Bruchmann, Příspěvek k výkladu mythů. J. Bolte, Der Schwank von den drei lispelnden Schwesterr. J. Bolte, Zu dem Märchen von den sieben Grafen. K. J. Schröer, Rätselfragen, Wett-und Wunschlieder. C. Fla i schien, Zur Volksdichtung (Uhlands „Der gute Kamerad"). Dr. J. Polek podává doklady o přičarování deště podle lidové víry, dotýkaje se také slovanského zvykosloví. S. Fraenkel, Wochentags-nainen als Personennamen, Das Zeichen des auffahrenden bösen Geistes, G. Goddenova swnává bulharskou pověsť o Grozdance a příbuznou zkazku o Daidale, zapsancu u Plutarcha. V stati K. Dirksenově „Aus Ostfriesland" zajímá nás popis obyčejů na den sv. Mikuláše. G. Müller,. Zur Sage von den drei Jungfrauen. L. Fränkel, Zum Märchenmotiv von den drei findigen Biüdern (Genossen). Red. K. Weinhold otiskuje zkazky lidu slezského o nočním lovci (Nachtjäger). Referáty, časopis tento všímá si soustavrě také slovanských prací a zesluhuje plnou měrou povšimnutí českých
|
|
