na husľach, hádam konec, korheľom spievanej melodie. Že korheľ Slováka predstavuje, to poznáme po jeho „širáku", bielej, svetlo obrúbenej „kabanici", a po úzkych svetlých nohaviciach, ač sú tieto do bakančov, a nie do čižiem, zastrčené.

Tento kus rezbárskeho humoru, na koľko som sa mohol dozvedieť, opatrovaný býval z pokolenia na pokolenie v. jednej pánskej rodine v Beckove na trenčianskom Považí, až sa konečne dostal do Bošáce, a jako „nepotrebná pletka" mne bol darom daný. Možno, že je to dieľom daktorého františkána beckovského, asi s počiatku minulého storočia; alebo, jak dajaký rezbár v tamejšom kostele oltáry a iné rezbárske práce konal, týmto chutným kúskom dovednej svojej práce, ktorémusi pánovi sa zavďačil. Práca prezradzuje veľmi spô-sobného rezbára, lebo aj tváre sú významné. Za postavami vypina sa na dvoch, prostredkom pozlátených, s bokov zlatými drapériami okrášlených stĺpoch, dvojitý, vysoký oblúk, završený pozlátenou makovicou, a pod ňou visiacou zlatou kvastlou. Priložený obraz predstavuje nám túto veľmi starú, vkusnú rezbársku prácu.

Omezili jsme se. jak nápis praví, podávajíce sbírečku tuto veřejnosti, na úzký kroužek Valašska — Vsacko. Dobu velkých sbírek národních písní má naše literatura, zdá se, už za sebou. Po velkých sbírkách našich nemá odvahy nikdo pustiti se ve sbírání národních písní po širší vlasti v obavě, aby snad jeho práce nebyla neužitečnou reprodukcí toho, co již vykonáno. Z velkých sbírek Erbenovy, Sušilovy a Bartošovy dá se odpozorovati již typ písně české a moravské. Než práce bude se při nynějším ruchu národopisném přirozeně detailovati a na Moravě při také rozmanitosti kmenů lze očekávati, že jako v ostatních zřetelech, kde věc jest patrnější a sama se nabízí, tak i v písních bude lze jednotlivé kmeny charakte-risovati. Ba v práci bude možno ještě dále pokračovati, aniž by nabývala filigránskych rozměrů a mohla býti nařknuta z nevědeckého drobnůstkářství, když na prostoře několika desítek kma zřetelně se způsob zpěvu rozlišiti dá a lid sám po písni uhodne, odkud zpěvák jest, říkaje na př.: to je hrozenkovská, seninská atd.

Mají-li býti rozdíly patrný i ze sbírky tištěné, třeba ovšem správného vystižení a označení jejich, ve mnohých případech i ucha