městnatele v kuli. Takto tkadlec připravil si předběžnou práci a může zasednouti ke stava. Podáme napřed jeho popis.

Stau je buď celej stau nebo půlník (obr. 3.) Neliší se příliš od sebe. U celýho stavu jsou sloupky předních postranic až nahoru ; místo na překládce sedí se na nehybném c v ů r k u, jenž spojuje tyto sloupky. Půlník je výhodnější tím, že zaujme méně místa nežli celej stau. Popisujeme půlník p. Fr. Hlavy z Holenic, protože při něm vyskytuje se více terminů. Celej stau je primitivnější a starší.

Pevné součásti stavu, kostra jeho, jez drží jednotlivé části pohromadě, nazývají se postranice (1) (jinde, na př. kolem Jilemnice i v Hněvkovicích u Ledče slují stati vy). Postranice spojeny jsou c v ů r k y (2) (c v ů r e k, též svůrek), jejichž konce přečnívající z postranic zovou se čepy (3); čep je proďlabán a do otvoru zaražen klín. Spodní cvůrek (masivní to prkno) sluje š i-rokej cvůrek (Hlava) nebo podnožní cvůrek (Louda). Na hořejší straně spojeny jsou postranice šikmými krátkými příčkami, křesiukama (5). Z předu k postranicím je připevněna pošinu-telná překládka (6), na které tkadlec při práci sedí.

Z dalších součástí vnitřních na postranicích připevněny jsou válce zvané vratidla, a to hoření (zadní) a prsní čili zkrátka prsnik nebo též v r a t i d ý 1 k o (7) (na našem obrazci č. 3. vratidlo hoření potaženo je osnovou). Slabší zářez u vratidla zapadá do vyříznutého otvoru postranic a tato část jeho sluje krk (též č e p;. Krk tento prodloužen je ještě čtyřhranným výběžkem, aby se naň mohlo zasaditi zubový kolo (8)- Do jeho ozubů zapadá cuchta (cukta 9). Vratidlo prsní nachází se na předních postranicích; když tkadlec usedne k práci, přijde mu právě naproti prsům. Z větších součástí všimněme si ještě bidel (10), která spočívají na hořejších příčkách postranic (bidla jsou domácí, jako má p. Louda v Jívanech na celém stavu, nebo šnorcový, jako jsou na našem obrázku). Na bidlech vidíme dole v těch místech, kudy probíhá osnova, dvě vodorovně běžící hrázky, jež nazývají pokličkami (11, hoření a dolení); jsou spojeny mečíky.

Další součásti sledujeme při práci samé. Tkadlec přináší si osnovu svinutou v řetěz, již volně rozvijí. Osnova navádí se na hoření vratidlo zvláštním způsobem. Toto má totiž podélně rýhu, do které zapadá bičik; na bičiku je šňůrka (na našem obrázku není jich vidět). Osnova ovine se kolem bičíku, tak že je nit vedle niti, jež vedou se křížem jako při snování; druhé takové přeložení křížem jde dále přes šňůrku, aby se niti rozdvojily. Zubový kolo se vyndá a místo něho narazí se klika, jež sluje táhlo. K navíjení osnovy na vratidlo je třeba tří lidí: jeden drží osnovu, druhý točí táhlem a třetí drží volně ve vzduchu rej kant vodorovně s vratidlem. R e j k a n t (na obr. 4. č. 2.) skládá se ze dvou rovnoběžných čtyřhranných tyček, jež stejnoměrně jsou odděleny ve veliký počet