roku 1638 kromě Martina ještě dva menší syny na živě, Samuele a Jiřího. Na počátku r. 1642 otec Ondřej Kroupa ohlášen již za mrtvého, a také prostřední jeho syn Samuel nebyl již na živě. Zdali vdova Kateřina Kroupová po smrti manželově udržela usedlost ve-svých rukou, to v prvních letech jejího vdovství není na jevě, až r. 1645 se dovídáme, že nepřebývala ve svém; usedlost Kroupovská. přešla tedy do jiných rukou.

i Záznamy o stáří sirotků bývají kolísavé, ale tolik se z i\uh< vidí, že Martin Kroupa narodil se asi r. 1630; otce ztratil před dosaženým 12. rokem, matku pak před svým 19. rokem. Roku 164 2: na počátku i na konci oznamuje se o ném, žo 'šel po školách; znamená to, že nežil s matkou, ale chodil někde do školy a byl nějak z cizí milosti živ. Podobá se, že Martin Kroupa ani potom nikdy se nezdržoval ve své rodné vsi Chrástu ani jinde na panství Křesetickém. pod svou vrchností, nýbrž vyhýbal se obyčejnému povolání tehdejších, selských sirotků, totiž aby především sloužil za čeledína v panském dvoře nebo jinde, kam ho vrchnost dá do služby. Najisto v jeho-20. roce dovídáme se o něm, že sběhl z panství své vrchnosti, neusadil se však ani nikde jinde na stálo, nýbrž toulal se světem. R. 1654 praví se o něm, že jest nedostatečný (na duchu nebo na těle), a dvě léta později o něm zaznamenáno, že blázní; znamená to obojí nejspíš jenom tolik, že jest povahy potrhlé; slabomyslným snad nebyl, biče by ho byli v chlapeckých letech netrpěli ve školách. Měl-li na někdejší usedlosti svého otce k dobírání nějakou spravedlnost (peněžitý podíl po rodičích), podle tehdejšího právního obyčeje připravil sé o ni sběhnutím z panství, a ona připadla vrchnosti; to by se naslcr v knize pozemkové. Trestního skutku dopustil se také tím, že (jakž vysvítá) bez svolení své vrchnosti oženil se někde ve světě, když mu bylo blízko 25 let. Od r. 1651 do r. 1674 máme o něm opětovné zprávy, že toulaje se světem, prodával písničky po jarmarcích; někdy se praví; že handluje v písničkách. Patrně to byly písničky tištěné. Ježto Martin Kroupa okolo 12. roku věku svého chodil do škol, nepochybně vycvičil se tam ve zpěvu i trochu v hudbě; možná, že v dospělém veku fám také písničky skládal a je tisknout; dával; jisto jest, že je po jarmarcích zpíval a prodával; žena mu při tom nepochybně pomáhala.

Nejmladší bratr Martinův Jirka již ve 12. roce věku svého dostal se do služby v panském dvoře Křesetickém, ze které však asi po 5-letech utekl a zdržoval se asi nových 5 let mimo panství; po-tom pak nepochybně se vrátil na panství Křesefcické a chystal si ženitbu se svolením vrchnosti; nejspíš se přiženil do nějaké živnosti, a proto-od roku 1662 přestali ho vésti v "registřích sirotčích.