str. 99
Věnčení kříže a hospody na letnice v Cholticku.
Popisuje Jos. Hanuš.
V pondělí svatodušní děvčata dávají věnec na kříž. Společně uplete se věnec z kvítí, a u nejstarší, „která to vede", se sejdou, načež seřaděny kráčejí před mládenci za hudbou ke kříži na „lnáves“ nebo-„ke studánce", kde nejmladší nesouc věnec „má říkání" :
Když jsem šla sadem
skrz jednu zahradu,
spatřila jsem tam
pár krásných andělů.
Nedaleko stál kříž,
na něm pněl Pán Ježíš.
Pod ním Maria Panna klečela,
krev Krista na ni kapala
Až Pán Ježíš ukáže
na mládence šlechetného,
který by byl hoden
věnce zeleného.
Věnce zeleného nedám,
groše stříbrného nemám;
šáteček bych mu darovala,
ale ten jsem doma zanechala.
Vivat, páni muzikanti!
|
Hudebníci spustí tuš a pak družka pokračuje, obrátíc se k mládenci :
Protož vy, mládenče, přistupte a tento zelený věnec na hlavu Pána Ježíše dejte. Vivát, páni muzikanti!
|
Muzikanti spustí, mládenec vezme od družičky věnec a „říká" :
Děkuji vám, vy krásné a šlechetné panny, že jste vy mně ten zelený věnec do rukou daly.
Já vám přeju štěstí, zdraví, neb ten zelený věnec z panenské ruky přijímám a na tento kříž odevzdávám.
|
Po té upevní věnec na kříž, při čemž muzikanti vytrubují. Po modlitbě jde se za zvuků veselého pochodu do hospody, kde celá ves íančí až do rána.
|
