str. 101
se menším počtem ryb, ano stávají se loukami, což od šedesátých let XVIII. věku stává se pravidlem, takže i největší rybník Bláto (5200 měr) jest od r. 1764 vysušován a r. 1777 pouze na jedno léto osazen.
K napouštění rybníků sloužily některé řeky, potoky a struhy, z nichž Urbur uvádí řeky Mrlinu (Mdlinu) a Cidlinu, potoky Vírový (Vejrovku, Kouřimku)86) a Brodský (nyní Šembera), vlastně mlýnský náhon již před r. 1590, kdežto původní potok Kanovnice v nové době slově Cernavkou (něm. Schwarzbach), z kterýchžto vod vedly četné náhony (v Urburu jen tři hlavní) a svodníky.
Vedle rybníků zmiňuje se Urbur „o haltýřích a sádkách" uváděje 7 (dříve 8) „u Nového mlejna, do nich se schází neb sváží k přechování přes zimu plod 21etý a 31etý i vejmět, též násada štičí, línův a karasův" ; u vsi Pátku haltýře (27 měšfanů poděbradských a 12 páteckých poddaných) od r. 1674 byly obráceny k ruce J. M. Cis. a díl z nich dán „k panství pardubskému".
Ku hlídání rybníků byli tak z v. domečtí: „první u stavidel baderslfých", pak byly domky: u Nového mlejna, na ostrově Blátě, při haltýřích, „kde haltyřník zůstává" ; domek jako bývalý připomíná se při rybníce Bobnickém, „takže se tu mnoho zlodějství provozovati může a ten chalupník ve vsi Chlebích jsouce daleko odtud, na to pozor dáti nemůže"; podobně domek „při Šumbuře byl od Švejdských vojákův spálený." Mimo to při většině rybníků „jsou rybniční nařízeni, který na ty rybníky pozor dáti mají a holomci rybniční také k nim zajisté dohlížeti povinni jsou."87) Avšak nejen v rybnících, ale i ve struhách o malé ryby byla péče, tuk r. 1726 bylo „zakázáno ryby ve struhách chytati", v r. 1718 a 1725 i močidla na len byla v nich zapovězena, neboť struhy panské i městské se pronajímaly za roční plat „k lovení ryb a rakův".
Domečtí měli zvláštní dávky a platy za hlídku rybníků, ale „když rybníci nasazeni nejsou, nic se jim neplatí od nich". Pro pacholky rybničné, „když se loví rybník Blatto" dávalo se dělati 8 párů bot nových a 4 se podšily, a druhý rok naopak. Ze spotřebovaných bot „se hol stra pro potahy dvorský do sklepu hospodářského dělají" (Ur. 1748). Mimo to byl plat 21etní na boty hejtmanovi 7 kop, fišmistru 6, podfišmistru a holomku staršímu 5 k. 30 gr. a mladšímu 5 k. míŠ.
Slovené ryby, hlavně kapři a štiky,88) šly na deputáty úředníkům král. komory i panským, jménem „zelenýho čtvrtku" dostávali někteří dvorští řemeslníci a čeládka, dále na almužny klášterům
86) V článku Zoubkově (Sborník hist. II. 40) domnělé čtení „K a r č i n í (?)'< dlužno změniti v náležité „Kurzim".
87) E. 1590 připomíná se na Labi též splavník, „jenž splavení dříví opatruje".
88) Dle jakosti nacházíme ryby: stolní, hlavní, prostřední, vejtažné, pod-hlavní a drůbeř.
