„Na dráhu". Mimo panské byl mlýn do r. 1591 soukromý a od té-doby do r. 1763 obecní v Sadsku, jenž vedle dávek k vrchnosti měl závazky zvláštní, tak při nájmu dával primasu 1 dukát tvrdý jménem „rekompense neb diškrece", k renovaci úřadu neb ročně, kdy p. primátor poručí, 1 kohouta indiánského dávati neb za něj 1 zl. 30 kr., pak radním, starším obce a písaři „v masopustě hodnou svačinu přistrojiti neb za ni 17 zl. 30 kr." a jiné. Eoku 1763 při prodeji mlýna uvádí se dvoje složení moučné, jahelka, 4 stoupy olejní a r. 1787 tři složení, jahelka, pila a olejna; do r. 1788 musel mlynář dávati „housky štědrovečerní" pánům radním, starším obecním, syn-dikovi, servusovi a poslu práva rychtářského i p. faráři. Vánočka byla ze 2 neb z 1 čtvrtce mouky. Dle zprávy z r. 1709 platilo se za mletí korce obilí 1 kr. 3 den. a rovná čtvrtce „měřičného".

Sadští měli mlýn už snad před r. 1442, kdy se s povolením Jiříka z Poděbrad zřizoval mlýn na tvrzišti v Třebestovicích; ale k» zřízení vlastního pivováru nikdy nemohli si povolení vymoci, ač se o né ucházeli v 1. 1675 a 1705 96), dokládajíce tuto posledně, že město sedmi požáry bylo navštíveno, že mají chrám sešlý, „rathouz, v němžto předkové J. M. Cis. častěji noclehovali, sbořený," cesty špatné, krupobití častá, škody od vysoké i černé zvěře veliké, půdy močálovité a nabízejíce 3000 zl., ale vše marně. Rovněž i žádosti r. 1784 a 1797 97) byly odmrštěny z důvodu, aby se pivováru panskému ujma nestala. Měli sice právo z r. 1562, že se v městečku „sladovníci" osazovati mohou, ale sládci nikoliv, a ačkoli jim už dle Urburu z r. 1553 98) bylo zaručeno právo šenku piva cizího, přece v XVIII stol. tak se na to zapomnělo, že museli z panského pivováru bráti, za to však vrchnost šenkýřům led potřebný do lednic nakládala. Spory mezi vrchností a obcí Sadskou trvaly až do r. 1849.

Dle starších zpráv vařilo se v pivováre panském v Poděbradech pivo jen pšeničné, ale „nyní se dává na várku 30 str. ječmena a 10 str.'pšenice, naspílá se 20ti sudův a místo patoček 1 sud a, bývá várek do roka 90ti víc neb méně, někdy i 100; za ředinu platí sládek z každé várky 1 k. 10 gr. a za kvasnice z každého sudu po 2 gr. 2 den." Při pivovaře bjla spilka klenutá a hvozdy dva, pak špejchar na slady, domek a bednářáký „verchštat".