Právě tak jako vědy přírodní tíhnou vší svojí snahou k ujasnění a pochopení neznámého zdroje žití v krystallu, v rostlině, zvířeti, zemi, jako astronomie hledá pramen života vesmíru, stejně sociologie hledá projevy lidského ducha v sdružení společenském a v podmaňování přírody, psychologie v úkonech myšlení, fysiologie ve funkcích tělesných a tak i studium literatury v jiné části projevů duševních, v těch, jež stělesněny jsou slovem a písmem. Jí obdobně pracuje studium dějin hudby, výtvarných umění atd. Veškeré té práci svítí jeden konečný cíl, k němuž všichni opět a opět toužíme jak komáři k světlu i najíti konečný zdroj života aspoň v odlescích jeho, ať již v hnutí vesmíru, země či lidské duše.

V poměru k úkolu veškerého literárního studia nejlépe vysvítá postavení oné jeho části, která se týká studia literatury vrstev lidových, ku vší práci ostatní: jednak předmětem je jen literatura určitých vrstev společenských v civilisovaných národech, a to vrstev současných — historické, vývojové studium má jen přispívati k ujasnění současného stavu; jednak studium toto má míti ještě účel jiný, mimolite-rární, aktivně zasahovati do literárního tvoření a ohrožovati, zvyšovati literaturu a duševní činnost jak lidu tak i vrstev ostatních.*)

Těmto požadavkům vyhovuje dosavadní práce — založená na jiných cílech a tím i jiné methodě — dosud velmi poskrovnu. Nahromaděno již mnoho a mnoho materiálu, který, byť sbírán i spra-cován byl za jinými cíli, přece obsahuje mnoho, co sloužiti může k poznání literárního života vrstev lidových. Jde o to, pokud a jak možno užiti k práci tohoto materiálu. Nemožno zde podrobně jej spra-covati a srovnati, ani do detailu podati methodu, způsob a výsledky studia.

Chceme jen na našich dosud sebraných látkách prosaických ukázati v povšechných rysech, co nám k studiu literatury našeho lidu. ještě schází.