V čísle 6. ročníku III Českého Lidu obsažen jest referát o spisku K. V. Adámka „Okresní národopisná výstava a sjezdy ve Hlinsku roku 18S3". Ke konci referátu citují se v onom spisku obsažená slova z díla „Z naší doby" IV., jimiž velezasloužilý autor „Z naší doby", poslanec K. Adámek, vybízel ku provedení „velké jubilejní výstavy probuzení, kulturního vývoje českého národa, velké historické výstavy naší práce hospodářské a kulturní, jež by byla zrcadlem někdejších a nynějších poměrů našich". Při tom ctěným panem referentem mně sh připisuje zásluha, že národopisnou výstavou příštího roku provedena bude tato myšlénka páně Adámkova. Eačiž mi ctěná redakce dovoliti skromné prohlášení, že té zásluhy po mém soudě nemám a nepochybně nikdy míti nebudu. Neboí výstava na rok 1855 připravovaná jest i svou hlavní myšlénkou i programem i chystaným provedením svým národopisnou výstavou českoslovanskou — tedy výstavou podstatně j inou než výstava, jakou poslanec K. Adámek při onom výroku na zřeteli měl. Národopisná podstata a první i hlavní účel výstavy r. 1895 vytčeny jsou i ve vydaném programu, třemi prvními a hlavními skupinami (v programu definitivním skupiny A, B, C). Pouze ve skupině čtvrté (D) obsaženy budou „kulturně-historické přídatky", ale právě jen jednotlivé přídatky a nikoliv soustavně provedená historická výstava naší práce hospodářské a kulturní. Takovéto přídatky měla i jubilejní výstava — tato výstava hospodářské a kulturní práce — ano, měla jich snad mnohem více, nežli jich bude míti naše národopisná výstava r. 1895. Návrh poslance K. Adámka jest krásný a bylo by přáti, aby v době nedlouhé — snad na počátku blízkého XX, věku — byl proveden. Ale svým předmětem a účelem jest rozdílný od národopisné výstavy českoslovanské, k níž návrh jsem si dovolil podati r. 1891 bez všelikého podnětu a dřívějšího snad návrhu se strany jiné. Také národ náš přijal dosud jen tuto myšlénku národopisné výstavy za svou a pracuje bohudík o její uskutečnění způsobem, který v pravdě v každém z nás může vyvolati skutečné nadšení. Dokladem toho již skoro půldruhá sta nardo pis-nýeh výstavek krajinských v Cechách, na Moravě i ve Slezsku, mezi nimiž i okresní národopisná výstavka ve Hlinsku zaujímala jedno z prvních míst.

Myšlénky cizí nevydával jsem nikdy za své — a také zásluhy mně nepatřící sobě nepřikládám. Prose ctěnou redakci, aby v zájmu skutečnosti a pravdy ráčila těmto mým řádkům dopřáti místa ve váženém časopise svém,

znamenám s veškerou úctou oddaný