přerušena bývala, nebylo ni nejmenší známky. Rovněž nebylo lze pozorovati nějakého dodatečného porušení některé' z obou kulturních vrstev aneb žlutnice v celém okolí hrobu. Jakožto důležitý doklad toho uvádím okolnost, že se před objevením člověčích zbytků celá prostora nad hrobem prokopala, aniž by kdo z dělníků, četných diváků a já sám byl měl tušení, že v nepatrné hloubce pod naskytujícím se kamením něco důležitého se nalézá.

Podotknouti ještě sluší, že na kostrách člověčích ležela neporušená lebka lední lišky, na severozápadním kraji část mamutí lopatky, na jejíž přední stěně spatřiti lze četné rýhy pazourkem škrabané, na jihozápadním konci celá lopatka mamutí.

Že na jižní straně hrobu se naskytovalo množství koster lední lišky, již nahoře uvedeno. Snad i dvě spodní čelisti mamutí, ležící na sobě asi 2 m. východně od hrobu, souvisí přímo s hrobem lidským. Také několik pazourkových a jaspisových úlomků a kostěných uhlíčků nalezeno v bezprostředním sousedství zbytků člověčích.

Na základě veškerých těchto okolností soudím se vší určitostí, že objevené zbytky člověčí náležely lidu diluvialnímu, snad rodině, jež zahynuvši nějakou katastrofou, úmyslně na tomto místě byla do země pochována, a to ještě dříve, než na místě samém kulturní vrstva se ukládati počala, tedy asi na počátku osídlení tábořiště předmosteckého. Hromada kamení na hrobě urovnána za tím účelem, aby dravá zvěř k mrtvolám neměla přístupu. 2e se účelu toho úplně nedosáhlo, nasvědčuje nález dalších zbytků člověčích mimo hrob roztroušených, ohryzených a povrchu zvětralého Jsou to zejména: rozbitá lebka, spodní čelist, porůznu ležící zuby a kost ramenní s přináležícími k ní kostmi vřetenní a loketní.

Diluvialní zbytky člověčí z Předmostí jsou v mnohé příčině nanejvýš zajímavý a důležitý. Ponechávaje si konečný úsudek o veškerých zvláštnostech na dobu pozdější, uvádím zde pouze na základě povrchního ohledání jedné části nálezu, že lidé před-mostečtí náleželi ku plemenu dlouholebému s čelem u mužů z pravidla nízkým, prohnutým a zpět položeným, silnými oblouky nadočními a vyčnělým nosem. Tyto oblouky nadoční jsou však ve všech případech slaběji vyvinuty než u lebky neanderthalské a scházejí u dětských lebek naprosto.

Jedna z dětských čelistí, ač přináležela dle vývinu zubů dítěti asi téhož stáří, jako proslulá, taktéž diluvialní čelist šipecká, neshoduje se s touto ani pokud se týče výšky, ani v příčině nedostatku brady, ani co do tlouštky a zvláštního tvaru spodní

11*