Spieles und Theaters, Mittheil, d. Ver. f. Gesch. d. Deutschen in Böhmen (red. Dr. Bierman a W. Hieke), XXIII., 2. č., str. 121 a d. Jsou líčeny podle archiválií chebských zvyky a obřady výroční. Na str. 129. zpráva o českém tanci „M ar u s c h k o tanz" podle zprávy z r. 1487: :,Item geben dem Paul, Moler und anderen Gesellen XXI gr. zu vertrinken von der Maruschko-Tancz etc. auch an der vasnacht". Theodor H u 11 e r podává článek Die Wünschelruten und Schatzgräber in Böhmen, Zeitschrift für Kulturgeschichte (red. Dr. G. Steinhausen), Weimar, 1895, II. str. 126 ad. E. Hawelka, Haus und Hof im braunauer Ländchen, Globus, 67, ě. 9. G o 11 i n g, Todtencultus bei den heidnischen Völkern, Prochaska's 111. Monatsbände, Teschen, 1894, V. str. 10. A. Herzog otiskuje Slovakische Rätsel aus Nagy Kosztolány (tři hádanky známé: husle, mrkev, ozvěna) v Kraussově časopise Am Ur-Quell, Lunden, 1895, VI. 1. str. 31—32.

* O staročeském Lucidáři, oblíbené to četbě našich předků, zmiňuje se K. Schorbaeh v zajímavé práci Studien über das deutsche Volksbuch Lu-cidarius und seine Bearbeitungen in fremden Sprachen. Strassburg, 1894, str. 216—223, vykládaje o jeho příbuznosti s vydáním německým. Podle soukromých zpráv zaznamenávám, že podobná studie o Lucidáři v literaturách slovanských chystá se na Buši'

* Českévtance lidové v Itálii. Nádherně vydávaný časopis La Vita Italiana(v Římě, 18U5, I. č. 8.), redigovaný od známého učence Dra. Angela de Gubernatis, univ. prof. v Římě, redaktora folklór, časopisu Ri-vista delle tradizioni popolari Italiane, zahájen je důkladnou studií redaktorovou o tanci „La danza e le danze". Na str. 102—104 popisuje Dr. A. de Gubernatis tance lidu českého, připojuje do textu Maixnerovy kresby tanců: hulaná, kováře (obkrocáku), polky a skočné podle štočků, kterých mu k jeho žádosti zapůjčili s ochotou pp. bratří Simáckovó, nakladatelé knihy „Jak se kdy v Čechách tancovalo", kteréžto knize je tamtéž věnována od Ang. de Gubernatis delší vzpomínka.

* České studie lidovědné začíná kritisovati Dr. Ivan Franko ve svém sborníku JKme i caoBO, JÍ&bíb, 1894, str. 312—320.

* Přehled historické a folkloristické literatury české (1891—1893) podávají v důkladné stati Dr. A. Horčička (Cáchy) a JUC. M. G r o 1 i g (Morava a Rak, Slezsko i v publikaci Jastrovuvě Jahresberichte der Geschichtswissenschaft, Berlin, XVI. 1895, str. 310—400. Přehledy sestaveny jsou s neobyčejnou svědomitostí, a pokud jsem se přesvědčil, úplně skoro vyčerpávají rozsáhlou literaturu ve vytčených oborech, literaturu cizí i domácí, týkající se Čechův. Byly vydány také otisky těchto referátů. Kulturní historie a lido-vědy všímá si také B. Bretholz, Die historische periodische Literatur -Böhmens, Mährens und Schlesiens 1893, Mittheil, d. Inst. f. öst. Geschichtsforschung, 1895, XIV. 1., str. 157—174.

* O vynášení smrti a obřadech příbuzných napsal čtenářstvu C. Lidu již známý ruský ethnograf (viz Č. L. II.) M. A. Dikarev srovnávací studii, kde vykládá zajímavě také o českých obřadech a jejích příbuznosti s jino-slovanskými, KyöanCKia Bí^omooth, Jekaterinodar, 1895, č. 30.

* Starohrvatska Prosvjeta (Glasilo Hrvatskoga starinarskog družtva u Knino, Urednik joj F r a n o R a d i ó u Korčuli) nazývá se časopis, jehož první" sešit právě vydalo (v Kninu, 1895) Hrvatské starožitnické družstvo. Časopis bude vydáván čtvrtletně, předplatné 8 korun. Na str. 30—31. píše Petar pop Kaer (O^stečcima), jak souvisí ornamentika krojová a v y š í v-k o v á nynější (na prutke, na g-ažve, na jabučice, na cvjetice, na trolistko atd.) s ornamentálními motivy středověkými, hlavně s byzantskými,