IV. Lebky ve Franti-škově museu v Brně.

Změřil jsem je až na skoronické (jichž publikaci ponechávám p. řed. Maškovi) r. 1892, při čemž mi scházející data ochotně vysvětloval kustos p. M. Trapp.

Č. 1. Lebka bez nápisu a musejního čísla, došla do musea, dle sdělení pana Trappa, se sbírkou Fl. Koudelky a pochází z hrobu v P ř e d m o s t í.**) Náleží starší ženě.: Švy na temeni jsou srostlé. Nos značně vybíhá a opatřen jest dole silným trnem nosním.

Č. 2. Lebka pohlaví nejistého, starší, nalezená v Kostelanech a zaslaná r. 1891 p. učitelem My-klíkem. Má krásně dlouhý tvar, nezpůsobený snad tlakem posthumním, nýbrž přirozený. Švy zarůstají. Objem příčný i horizontální vypočten z jedné strany. Levá kost skráňová a část temenní na téže straně jsou uraženy. Při tom objevuje se strana ta černou, opálenou; . patrně u hlavy hořelo.

č. 3. Číslo musejní 213, vignetta „Cejč 1884". Lebka příliš mladá, než aby pohlaví mohlo býti

Tab. 3. Délkové poměry moderních lebek z Cech, Moravy a Slovenska.

*) Sem zaradujeme souhrn výsledků A. Weissbacha a E. Zuckerkandla.