str. 36
16. A když všecko vykonají, a také zaznamenají, kteří mají jíti,
život věčný míti. —
17. Tu poslal zase k vejehodu, že dokoná tuto dobu
dílo zhotovený,
že již jsou pozvaný.
18. By poslali zase jiné, který jsou tam zachovalé od východu slunce vyvádět velice.
19. Tu jich rychle tři sta vejde, troubiti bude líbezně
při tom vyvádění a budit ze spaní.
20. Vstávejte, pany, vstávejte, ženich již jde, vycházejte, děte proti němu
na tu krásnou svadbu.
21. Neb se všecka země svítí, kudy má ten ženich jíti,
a všecko se umírní, bude na té zemi.
22. Budou všecky jako jeden, , bude, kdo jen tam uveden, ani žádný vyšší
nebude tam nižší.
23. Protož kdo se již ví nyní k pravdě věčný připravený, zanechejte všeho
bludu škodlivého.
24. Buďte jako moudrý panny, ať vám ten hlas libý zazní: Počfte, požehnaní,
moji vyvolení.
25. Neb blázniví chtějí státi, nechtějíce pravdy znáti, to pro své lakomství
a světa marnosti.
26. Praví, že to ten čas není, že o tom nic žádný neví, o blázni zmámení,
dyť máte znamení.
27. Jak na hvězdách, na měsíci, ano i také ůa slunci,
a v lidech soužení vypsat možná není.
28. Písmo máte otevřené, přece jste jen zaslepené a v nich dosti čtete, přece nic nevíte.
29. Jakou pak dáte vejmluvu, když budete stát na soudu
neb kam se strojíte, to si k srdci vemte.
30. Když vám bude domlouvati, že jste ho nechtěli znáti,.. řekne vám: „Neznám vás nyní na věčný čas."
31. „Jak pak jsme tě znáti měli, když jsme tebe neviděli
zde na této zemi, aby si byl s námi."
32. „Jak jste tehdáž mne neznali, však jste tam dost psáno měli, že chudých království
má být na věčnosti.
33. Když jste neznali jednoho mezi vámi maličkého, který jest opuštěn,
ode všech zavržen."
34. Jan též píše svém Zjevení, že. jest viděl nebe nový, též i zemi nová -připravena stává.
35. Též i Nový Jeruzalém,
ano všechen lid nový v něm, to máte věděti, že to máte býti.
36. Též nevěsta Beránkova má tam býti dovedena, jedna každá duše krumplovaném rouše.
37. Dvanácte bran z dvanáctých stran, o nich já nyní povím vám:
To jsou tyto brány, jsou knihách zapsány!
38. Dvanáct synů Jakubových, jenž jsou pošli jména od nich, jako jsou ty brány,
to jsou oni sami.
39. Ezechiel vypravuje, kterak se která jmenuje, a kde která stojí
kde od které strany.
40. Protož bude vyváděti
na tu svadbu s lucernami, Sofoniáš praví, jaké to shledání.
41. Prvé od půlnoci bude jaké divadlo přehrozné, smutné vyvádění
a budit ze spaní.
42. Dva budou stát na posteli, večer o ničem nevědí,
a tu noc jeden vzat, druhý vstane spát.
|
|
|
