str. 53
práce, podnikané s porozuměním a s láskou k věci, čelící k obrození naší oramentiky lidové. Poukazuje se tam, jak vynikající, pravá odborná, znalost ředitelky pí. Tyršové, založená na základě hlubokého a všestran-uého vzdělání, její dlouholeté studie v oboru českého umění lidového, iakož i energie a vynikající charakter jsou vzácné vlastnosti, jež přispěly vydatně ku povznesení Městské pokračovací školy dívčí na učiliště svého druhu jediné, vzorně řízené, kteréž se může na konci letošního roku školního vykázati úspěchy skvělými, jichž se dodělává při pěstování lidového umění vyšívacího a krajkářského.
Připojené ukázky z výstavy této školy (viz vyobrazení k tomuto-článku) přesvědčí každého o pravdivosti slov pověděných. Poučujeme se tu, jakým způsobem možno použiti ornamentiky lidové ku výzdobě nejrozmanitějších předmětů a jak pilně se přihlíží ve škole ku přesnému zachování charakteru vzoru, jak zásoba použitých motivů obsahuje široký okruh výšivek lidových z Chodska až do Uh. Slovenska. Nemalou zásluhu má tu odborná učitelka slč. Vaetrová.
Upozorňujeme na vyobrazení č. 2. na sťr. 50., kdež použito bylo při ozdobě desek alba výšivek na pasech z Litomyšlska a z českého jihu. Místo brku zastupuje silné, bílé hedvábí, na kůži zelené, hnědé a višňově rudé. Na vyobr. č. 3. na str. 51. spatřuje čtoucí skupinu prací výšivkových. Jednotlivé výšivky jsou označeny číslicemi podle druhu volených vzorů. 1)
Na str. 52. (vyobr. č. 4.) podáváme vyobrazení krajek, provedených letos v Městské pokračovací škole. Oddělení krajkářské je vedeno od odborných osvědčených učitelek, slečen Šmolkové a Blbové. Také tuto dochází obrození výroba krajek podle starého, lidového způsobu v československých krajích. Mezi žákyněmi bylo několik děvčat z krajin pomezních, kde je krajkářství domácím průmyslem a které se tuto zdokonalují na škole ve svém umění.
Škola čítala letos 400 žákyň. Až se rozejdou po svém povolání v rodině, v domácnosti, ve škole a v dílně, budou jistě nejlepšími šířitel-kaini pravého, skutečně záslužného, praktického použití lidové ornamentiky československé.
1) 1. ručník (vzor ze šatky litomyšlské). 2. poduška — část celého souboru ložního — (vzor z peřin z okolí Hradce Králové). 3. stolovka (vzor polabský). 4. čtvercová prostírka (vzor středočeský, zpola městský). 5. čtvercová prostírka (vzor turnovský). 6. nákrčník (lem z loktušky jičínské). 7. kapesník (motiv z Chrudimská). 8. prostírka (motiv z pleny od Netolic). 9. dekorační prostírka (vzor blatský). 10. šerpa na hlavu (vzor ze šatky jihomoravské). 11. košile mužská (vzor lanžhotský). 12. ručník (vzor valašský, dle náčrtku proť. Kouly). 13. pompadour (vzor z frydky hanácké, dle náčrtku prof. Kouly). 14. pás (vzor z rukávců čičmanských). 15. zástěrka (vzor uhersko-slovenský). 16. dekorační čtverec (vzor uherskoslovenský). 17. ručník (vzor z koutnice uherskoslovenské).