str. 87
„Na deň svatého Blažeje vždy ten obyčaj sa deje; že po domách školskí žiaci chodia jakožto vojáci; pozrú do každého dvora, či je v ňom žiak — a komo: Všetci sme školskí liusári, móžte nás poznat po tváři; to svedčia i naše sáry,
že sme my nie bagančiari. Šable nepotřebujeme, bo s knížkami bojujeme. A tak jakožto husárom dajte nám slaniny razom, šoudry, klobásy, údlinu, podrebia a bravčpvinu. Jestliže nám nechcete dať, pojdeme si aj odrezať."
|
Z Moravy kromě jiných líčí obchůzky na sv. Blažeje Fr. Bartoš. První píseň je vážná a doslovně se shoduje s písní o sv. Řehoři: „Kdo své dítky miluje . . ." Dodatek rychlejším tempem podobá se uvedenému říkadlu slovenskému:
„Panímámo, na vašo česť, déte nám slanin jako pěsť, jesli nám slanin nedáte, šak na svéch hrncích poznáte,
jak bodó lítat z police, jak menářuve slepice dež se nažeró pšenice z té hokradené měřice."6)
|
Jiný obšírný popis této žákovské slavnosti podal Dr. J. Herben ve své knize o dětech slováckých.7)
Zajímavé je, že na Slovensku chodívali žáci na sv. Blažeje i na sv. K e h o ř e, a že při říkadlech Éehořských žertovně odůvodňovali, proč přicházejí, těmito veršíky:
„Ved'la obyčaja na deň na Gregora vyslaní sme žiaci od pána Rektora pohl'adieť do vášho domu a do dvora, že či sa v ňom žiacť— a plná komora: byste vašich žiakov, žiačky odměnili, na ražen slaniny kúščik udělili. Na Blažeje vel'mi málo sme dostali, sotva sme halušky čím omastiť mali. A tak sa úfame, že nám nahradíte tú stratu, keď Makov svojich odměníte. My vďačne bereme i nielen slaninu ale i podrebria, údiu šoldrovinu: ba ano do nášho malého košíčka udel'te nám zo dve lebo try vajíčka. S tým si, verte, naskrz nič nezúbožíte, ale žiakov, žiačky pekne odměníte ; vyzískáte si tiež u Boha odplaty, a jednúc v neběsiach budete plesati."
|
6) Naše děti, v Brně, 1888, str. 277—278.
7) Slovácké děti, v Praze, 1890, str. 60, 61, 200 ad.
|
