* F. P. Koptová, Bohemian Le-gends and otlier l'oems, Biew-York,

Second Edition. 183 stran, William R. J enki n s, 1896. O prvním vydání knihy pí Koptové (v Sušici) podal jsem zprávu v Bibliografickém přehledu českých národních písní, v Praze. 1895, str. HO. Právě poslal p. W. .lenkins, nakladatel v New-Yorku, vydání druhé, doplněné. Kniha opět je věnována památce nezapomenutelného Vojty Ná-prstka. V úvodě seznamuje spisovatelka stručně s českou historií, vysvětlujíc zároveň obsah některých básní. Kniha obsahuje jednak původní básně paní Koptové, jednak překlady, a to překlady básní umělých (Jar. Vrchlického, Svatopl. Čecha, J. V. Sládka, Ad. Hey-duka, El. Krásnohorské, J. Nerudy, B. Jablonského. Fr. L. Čelakovského, K. Erbena a j. v.), pak též velmi zdařilé překlady písní národ-n í c h. Na př. zní po anglicku naše píseň „Když jsem k vám chodíval přes ty lesy": „When I went to see you through the forest — Ah, alas! through the forest — You were more lively then, more lively then, — Ah, alas! more lively then.* — But now you are pale, my íoved one; — And I fear for your ail there is no eure; — Ah. alas! there is no eure-------When I went

to see you by the marshes — Ah. alas I by the marshes — You were like a rose then, like a rose then, — Ah, alas! like a rose then. — But now atd. — — When I went to see you, 'neath the window — Ah, alas! 'neath the win-dow — You were all milk and rose, all milk and rose, — Ah, alas! all milk and rose. — But now atd." Dlužno vysloviti díky pí. Koptové za to, že se stará, aby plody umělé i prostonárodní Musy naší v srozumitelné úpravě přístupnými byly čtenářstvu anglickému v Americe. Překlad je všude plynný a věrný. Pí. Koptová snaží se i rliythmus, hříčky slovní a pod. všecko zachovati v rouše anglickém. Upozorňujíce na vydání zajímavé knihy, přejeme nadšené překladatelce, aby snaha její, šířiti známost v končinách zámořských o české historii a české vlasti, došla náležitého porozumění a zaslouženého uznání.

* P o t k a ú s k i K., Postrzyžyny u Stowian i Giermanów, Krakow, 1896. (Německý výtah: Die Ceremonie der Haa'rschur bei den Slaven und Germanen, Krakau, 189f>.) Otázka, jaký význam má obřad „postřižiny", nedávno byla řešena od Dra. F. S. Krause, Haarschurgod-schaft bei den Südslaven, Leiden, 1894 (Otisk ze Schmeltzova časopisu Internationales Archiv für Ethnographie VIL). V nové studii pokusil se polský badatel na základě bohaté sečtělosti v literatuře historické a ethnografické srovnávati vhodně postřižiny doložené u národův evropských s příbuznými obřady u kmenů primitivních. Pokud se týče postřižin sv. Vácslava podle zprávy v staroslovanské legendě (které se Potkaňski dovolává), srv. Kalousek, Obrana sv. Vácslava, v Praze, 1872, str. 7.; Z í b r t, Dějiny kroje v zemích českých I. v Praze, 1892, str 43, 46. Tamtéž uvedeny jsou články „O Tjostřižinách sv. Vácslava" od H. Krcha, Komenský, 1883, 301 : Východ, 18S8, II. str. 17. a d.