Dra. Hostinského o českých písních národních přijaty byly od kritiky české i cizí se zaslouženým uznáním jakožto první vědecké pokusy, rozebrati hudební stránku našich písní. V této studii spisovatel uvažuje o skupině písní „Ach n e ní t u, n e ní" a pak o skupině písní o kalině, o ž u e č c e n e b o p a s a č c e,

0 sirotkovi. Jak se čtenáři Č. Lidu rozpomínají, je tedy publikace tato otisk důkladných statí prof. Hostinského „O naší světské písni lidové" z Českého Lidu, r. 111. a IV.

* Ševětínský Jan (Chadt). Dějiny lesů y Čechách. Na základě historickýchpramenůtištěných

1 rukopisných (archivních) pokud možno bylo, sestavil... v Písku, 1896.- Spisovatel, již známý četnými pracemi odbornými, vydává v této knize výsledek dlouholetého, pilného studia. Historik pouhý, třeba měl materiálu, výpisků nazbyt, nemohl-by se s dobrým svědomím odvážiti k práci tohoto druhu. Chadt-Ševětínský, příručí lesního úřadu ve Vimperku, osvědčil odbornou znalost svou 14 spisy, jež se týkají lesnictví a uznány byly za výborné práce. Přiro-zeno tedy, že v knize této spojuje historické poznatky s všestranným vzděláním odborným. Umí vysvětliti názvy, umí znamenitě vyčísti z pramenů technickou stránku lesního hospodářství, stále srovnávaje s dobou přítomnou, do které vede čtenáře z věků nejzazších tu líčením přírodního vývoje pravěkého, historickými údaji z pramenů nejrozmanitějších, tabulkami statistickými atd. Kniha je plodem práce svědomité, jak každá stránka ukazuje. Budí podiv ohromná sečtělost spisovatelova. Považme jen, že spisovatel žije v zátiší, vzdáleném od knihoven veřejných, kde již snaha -prameny obyčejné sháněti často narazí na nesnáze nepřekonatelné — a spisovatel nejen zná prameny obyčejné, nýbrž vykazuje znalost spisů, archiválií nesnadno přístupných. Širší posudek psáti o spisu tak odborném, jest ovšem podepsanému holou nemožností. Přidávám jen některé poznámky. Především neradi vidíme, že spisovatel opomíjí krásných historických statí o lesech u Slovanů v knize Primusa Sobotky, Eostlinstvo a jeho význam y. národních písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských,

v Praze, 1879, kde by se byl dočetl dalších pramenů. Nejspíše nedopatřením se stalo, že důkladně nečerpal ze Zábav mysliveckých Fr. Špatného, v Praze. 185fi—64, kde jsou celévstati o dějinách lesnictví a myslivectví v Cechách. Veliká síla materiálu jest uložena v Mittheil. d. k. k. geogr. Ges., Wien (na př, pěkné články Helfertovy: Die ehemalige Wald-Veste Böhmens, 1870, štr 489 až 518; Der verwüstete Böhinerwald, 1874. 12 a d.). Srv. též L o s e r t h, Der Grenz-wald Böhmens, Mitth. d. Ver. f. Gesch. d. D. in Böhmen, 1883, XXI; Herm. J i r e č e k, Vzdělání a osazení pomezního hvozdu českého. Jub. svazek. Po-jedn. Kr. č. spol. nauk, 1884; Peisker J., Pomezný hvozd a nejnovější spisy o něm, Sb. Hist. III. 9; H r a š e J.. Z našich lesů v XVI. a XVII. století. Statistická studie, Světozor, VI., strana 187. — V četných řádech, zřízeních, vydávaných od vrchností poddaným, jsou vždy zvláštní odstavce o lesích va myslivosti (většinou byly otištěny v C. č. Musea). Sem dlužno zařaditi obšírné návody o hospodářství lesním z Veleslavínovy knihy „Hospodář", vyd. 1587, a z Fišerových Knih hospodářských, vyd. 1706. Pokud se týče lo-vectví, sestavil jsem přečetné p r a m e n y staročeské v objemném článku ^dějinám lovuv Čechách, Zlatá Praha, 1889, str. 182 a d. Jiné uvedl jsem v knížce, rovněž od autora nepoužité, Myslivecké pověry a čáry v Čechách za starých časů, v Písku, 1889. Škoda, že spisovatel nečerpal z pramenů tam jmenovaných. Byla by kniha poněkud vzrostla, ale za to mohly odpadnouti výklady o bájesloví slovanském (připomínám krátce, že zastaralé, nedosti správné, na př. o Medulině, Ježinách atd.). Tyto věcné poznámky neubírají však ceny záslužné knize Chad-tově, jejíž další ocenění ovšem přísluší znalci odbornému.

* Slánský Obzor. Ročenka Musejního spolku v Slaném, IV., redaktor Ant. Ctibor. Slaný, 1896. Musejní spolek v Slaném vydal IV. roč. záslužné výroční své publikace s tímto obsahem: Fr. Vacek, Rozvoj města Slaného v době předhistorické (1346 až 1420); V. Schmidt, Německé kolonie na.Slansku; J. Peters, Jak Slaný zachránil kolej piaristskou od zničení: