str. 34
hrubě9) nedovířál.86) Vyjedena na město, dalo sa syčať.97) A tož dyž sa nelza na to skládať,98; jaké to bude cosik.99) Tak to musí člověk enom na úchmatek100) dělat
Ja, sú včil ty plutoviny101) jak o Janě.
Šak sa ně zdá podlévá korubičky102) na věži zas sa obrátil polský.103)-
Ach, tá sa včil točí jak Kača v Čepici.89) Šak sa tym člověk nic nevyřidí. Tož bodajzdrav !104) Vijó!
A róchňaci33) jél.
Ja, Pámbu ťa opatruj! volá! za ním Křupala. A utřaci si rukávem koíule-zapotěné čelo, nasadil do kula hlúby10*) a dělal nad němá budu z celiny.1011)
Z Janírkového dvora vysýsnúl107) .košuláček, celý uvožgřeny, "IS)< v jednej ruce skybku chleba s máslem, ve druhéj prut.
Ogaři zahlédňaci ho, začali naň povolával:
Košuláku! Daj tabáku, zavezem ťa do Slováků.
Košuláček sa skovái.
Ja, což ho nenecháte, dyť je malučky! okříkál1"9) jich Křupala. Bodaj by vás hus kopla zadní nohů!89) špasovál s němá. Šak jak vám sem-spadne kyčkrlé, nedám vám ho za to.
Ale., kyčkrlé už . bylo v Janírkovéj rýně. Tož chlapci, že sa budu hráť.zas »namžíkanú« no) a už sa čídili:111)
Jeden, dva, tři, štyry, pět, kovář kuje hřebík, cvek,11-) diťa pláče, bude deňj — kerý chcete, děle ven!
,V járkoch ešče ryčala49) sněhová voda, co přetékala z cisterně,113)» ale chebz'.14) už pučáí, na vrbách bylo plno kočiček a brozgllr>) na stro-moqh sa rozvíňál. Bylo, vesno.116)
Byla Boží neděla. Křupala zbrchajaci117), sa, vtrh na nohy rozpjaté-papuče a pomodlil sa na lávě. Dopravjali včera k jarmaku dlúho do noci — za stativama118) na lávě ležát dotkaný půkúsek, z obúch konců zahrnutý — tož si pohovjél deléj. Lebo jak člověk stárne, tož ty kosti už nechcú slúžiť, nechcú.