zřídili 'si klášter. Ti rozvinuli zde dalekosáhlou kolonisatorskou činnost. Povznesli Landeshuf, oni založili Lubavíi (novám civitatem Libave), Libavu r. 1292. Od nich založen i Sehömberk, kolem něhož se celá řada osad vytvořila.

Hranice dlouho neustálená a neurčitá a sahající do prostřed lesa stala se postupem kolonizací předmětem neustálých sporů zeměpánů; příčiny nejvíce k tomu zavdával klášter krasoborský, čímž jeví se z počátku převaha česká. Vévodové slezští chlěli po dlouhou dobu a snažili se zmocniti se přechodu a uvázati se v držení hlavní silnice Landeshutskó. To se příčilo vůbec politice panovníků českých, kteří chtěli celé Slezsko pod svou moc dostati. Dlouhé spory byly hlavně o Landeshut, a Jan Lucemburský donutil Slezany k uznání jeho svrchovanosti. Bylo to jediné vé-vodsLví Svidnicko-Javorské, jehož vévoda Bolek II., jsa v držení brány Landeshutské, králi odporoval. Teprve Karel IV., vešed ve sňatek s Annou, neleří a dědičkou Bolkovou, r. 1369 dostal se v držení země a tím i přechodů, jejichž výnosu požívala vdova Bolkova Anežka až do své smrti r. 1392.

Již od starodávna starali se vladaři o to, by pohraniční kraje byly co možná nejvíce opevněny proti vpádům nepřátel. K účelu tomu byly i zde z obou síran brány Landeshutskó podél silnic (Libavské, Žacléřské a Trutnovské) stavěny hrady. Dle běhu hlavních dvou silnic, jsou roz-de'ena i tato opevnění na dvě řady. Na západní straně ovládá celý [jfůsmyk a celou silnici západní hrad Žacléř; na jejím výchoJě do údolí Úpy byla kryla silnice hradem Upah (Altstadt).

Podél východní silnice připomíná Fox hrady Krinsdorf, Polzen-s I. e i n, Rechenburg, Poříčí (snad Helfenstein) a Silberstein. Hrady tyto buď samým panovníkem anebo s jeho svolením vyslavěné sloužily za ochranu země jakož i obchodníků, již tudy se ubírali. Během 15. a 16. století zvrhly se hrady tyto úplně v sídla hrabivých loupežníků. Nejlepší z nich měl pověst Žacléř, jenž několikráte byl zbořen.

Každý držitel hradu, jenž měl na starosti úpravu silnic, vybíral velké poplatky na procházejících. A takovýchto celnic nebylo málo. Na české straně nalézala se na každé silnici, východní i západní, z Li-bavy celnice; pro Žacléřskou byla v Trautenbachu a pro Olešnickou v Trutnově. V Landes hutě vybíráno clo už r. 1387. Za pozdějších století (1714) vybíráno císařské clo všude, kde nějaká cesta překročila hranici.

Ačkoliv pak všelikých těchto poplatků, ať už zákonně určených, či nezákonně získaných, bylo mnoho, přece byla doprava branou Landes-hutskou značná.

V nejstarší době byl to původně toliko průvoz zboží širým lesem hraničním, kdežto se zavedením kolonisace do těchto končin vznikl pomalu obchod překupní. Za plodiny polní, lesní a ruční práce získávají-