str. 227
Divadelní hra lidová o selské vojně z XVIII. století.
Podává JUDr.K . V. Adámek.
Z věku XVIII. zachovaly se mezi lidem rozmanité zprávy a zápisky, jež obsahují zajímavé doklady a příspěvky pro dějiny selského lidu českého. Písemné památky takové jsou důležitým pramenem zvláště též proto, poněvadž v nich zračí se jasně též, jaký vliv měly různé události, jak byly posuzovány, jaký ohlas vyvolaly a vůbec jaké názory a snahy ovládaly v tehdejších pohnutých dobách mysl lidu. Mnohé takové památky týkají se bouří selských za vlády Marie Teresie, jako na př. divadelní hra lidová o selské rebelii.*)
Roku 1775 byl vydán robotní patent; lid však domníval se, že vrchnosti ohlásily nepravý patent a že pravý »zlatý císařský patenU zatajují a nevyhlašují, poněvadž nepřály lidu svobod, jež mu'byly v domnělém tomto patentu poskytnuty. Takové zprávy rozjitřovaly mysl poddaných, neblahým hospodářským stavem roztrpčenou. Nevole lidu propukla v selské bouři r. 1775 zosnované, v níž též účastnili se sedláci východočeští. Jeden zástup vzbouřenců,, vedený sedlákem Matějem Chvojkou, »selským císařem*, obrátil se na Chlumec. Chvojka ve své »Lamentaci o selské rebelii« mimo jiné praví:
„Když tisíc sedmset
sedmdesát pět
léta se psali (!)
tu švarní jonáci
Čechové, sedláci
vzhůru povstali . . .
|
Napořád nemálo
všudy lidu stálo,
chlapů jako hora.
Od nicli jsem slyšel řeč,
že půjdem na Chlumec,
na direktora."
@
Direktor dal po prudké hádce sedlákům, aby svůj život zachránil, úpis, že robotu promíjí; ale tito jen na krátce se z tohoto vítězství těšili, neboť byli pak vojskem u Chlumce poraženi. Mnoho sedláků bylo pobito, jiní, byvše zatlačeni do rybníka, se utopili, mnozí pak byli zajati a ztrestáni, mezi nimi i Chvojka, na něhož, když jej vezli zajatého, bylo pokřikováno, že »vezou císaře, selského.vladaře*.
Divadelní hra o selské vojně upomíná živě na chlumeckou příhodu; vznikla pod bezprostředným dojmem bouřných událostí let 1770tých. Počíná jednáním sedláků o výpravě na vrchnostenský kancelář pro domnělý zlatý patent. Správce nejprv jim odporuje, ale konečně vydává sedlákům patent, že jsou svobodni. Sedláci se radují, že robota a pod-
*) Karel Adámek: Doba poroby a vzkříšení, téhož: Osvobození rolnictva, téhož: Z věku roboty, (Polička 1888) str. 48. a sld., téhož: Z pamětí poroby českého rolnictva, (v Chrudimi 1898) str. 52. a sld., téhož: Z dějin osvobození rolnictva; K. V. Adámek: Příspěvky k dějinám selského lidu z okolí Hlinská v XVIII. věku, str. 25. a sld , téhož článek:. O selské vojně v XVIII. věku (Národní Listy 1897, č. 320. z 19. listopadu).
|