Celý nápis zní: Wděčnost Protestantských, Českých a Morawskych Cysaro Král: poddaných, Neygasněgssjmu a Neymilostiwěgssjmu, Cysaři Pánu, Pánu Jozeffowy Druhému za vděleni milostiwe Swobody w Náboženstwy, kterážto gest skrze Gegjeh Gysařo Král: Milost Cyrkulaře a Patenty milostiwe wydana Leta Páně 1781, dne 13. měs: Řjgna. Žehnej Bůh Slawneho Gmena Cysaře nasseho Pána, bud! mu sám sstjt y obrana, za geho milost odměna: By soudil lid w sprawedlnosti wssecky twe chudé w prawosti, Žalm 27, 2, Stalo se genž roku toho pamětně znamenaného 1781. Ewangelicy weřegne wyznali swau wjru zgewně, kdežto se před tim tagjce Sťopadesat Let a wjce, Poěitát každý to může od Ferdinanda Gysaře, Náboženstwy zakázáno gest Ewangelikům známo. Hýsto-rye oswědčugj spravedliwě dokazugj, gak Ewangelicy mnozy, byli pro wjru ubozy. Učinil gest Bůh proměnu budiž chwala geho gmenu, co Fer-dinandus zakázal, toho zas Jozeff rozkázal. Viwat Jozeffe Gysaři, ať se vssechno dobře dařj; nechť každý řekne z wděčnosti kdo gest pod geho milosti, Jozeff Druhy dobry náš Král, welkau milost nám prokázal, kterauž sme my dočekali welicy y také mali. Ach gakž nám Bůh nenadále, naklonil dobrého Krále,- totiž Jozeffa Druhého Gysaře Pana Slawneho, Tak že on z Božj milosti, ráčil gest toho dowesti, že nám daroval swobodu Ewangelickemu lidu. Genžto muže každý zgewně swe Náboženstwy we-řegně, dle rozkazu wykonawat Pánu Bohu chwálu wzdáwat. Slawmež tak dobrého Krále zaspjwegmež gemu k chwále, Wiwat Rex Jozeff náš Pane, myť ws'sechno dobre žádáme, Rex Jozeff opakuge wděčnost mu prokazujeme. Viwat, Viwat Victoria, chwalmež Boha Alleluja. Degtež což gest Cýsařowo Gysařowi a což gest Božiho Bohu. Mat. 22, 21.

Veškeré tyto kresby jsou ve sbírce Dr. K. V. Adámka v Hlinsku.

Malíř těchto obrazů není znám. Patrně žil na Hlinecku, neboť jen tu se zachovaly též psané evangelické modlitební knížky, jejichž výzdoba vykazuje tytéž květinové motivy a jest stejně provedena, jako tyto upomínky na patent toleranční. Nepochybně maloval tyto upomínky i tyto modlitby některý evangelický učitel nebo evangelický farář. Stopa ukazuje ke Svratouchu, kdež jíž v XVIII. věku byla evangelická škola. Možno též jest, že učitel provedl kresbu a malbu a farář vyplňoval nápisy. Písmo nápisů těchto upomína na rukopis evangelického faráře svratoušského Vácslava Francouze, jenž ve Svratouchu působil v letech 1815 až 1820.

Srovnáváme-li rukopis těchto všech upomínek na toleranční patent, shledáváme, že veškeré věty byly psány zajisté jediným písařem. . Písmo upomínky hamerské jest sice větší a silnější, ale přece prozrazuje naprosto stejný původ této upomínky a upomínek holetínskýeh. Zvláště ráz písma posledního řádku textu upomínky hamerské rozptyluje všechny pochybnosti o stejném původu těchto zajímavých památek, jež všechny byly zachovány v obcích k evangelické. farnosti svratoušské náležejících.