toho oužitku, kterýž jest od nich položen, a to apatykáři pro lakomství činí. Neb kolikrátž se psané nachází naprosto julep, o julepu růžovým vždycky má rozumíno býti jakožto o dokonalejším a lepším. Julep fi-

0 1 n ý". Příhodný proti těžkým zimnicím a proti hořkosti jater i srdce a proti ostrosti hrdla a kašli suchému. Vezmi vody z květu fiolového libry 3, cukru bílého, čištěného a vařeného libry 2, smaž a udělej julep. Julepové všickni mají málo vařeni býti. Proto kdyby velmi se vařili, stkvěli by se, aniž pro lehké vaření máš se strachovati porušení, protože voda je vonná a zachovává je od porušení. A znamenej řeč, že jsem řekl, že nemají velmi vaříny býti, avšak proto ať sou uvařeni. Rozdíl má syrop od julepu, nebo syrop mnohem lépe má vařen býti, nežli julep. Druhé, že julep bez přimíšení jiné věci vaří se, ale syrop jinak. Julep pak dobře uvařený do roku můž' býti chován . . .«

Kromě jablečných, hruškových, višňových, kdoulovýcb, broskvových atd. julepu nejvíce těšily se v oblibě julepy z růží a z fialek.

Návody k zachování zdraví, tak zvané Regimenty zdraví, pravidelně proti zimnici a pro uhašení žízně doporučují julepy ovocné i květné.*) Taxy lékárnické počínajíc XVI. stoletím, rovněž pravidelně uvádějí mezi léky i s cenami julepy na př. r. 1737: »Růžový julep, Rosenjulep 3 kr. Z modré fialy julep 3 kr.«**)

Všechny herbáře staročeské doporučují julepy nemocným za lék

1 zdravím na osvěžení. Na př. slavný lékař Adam Huber z Rýsnpachu radí roku 1596: »Julep fialový. Poněvadž mnozí nic do těla přijímati nemohou, zvláště kdež se lékořice a jiné byliny vaří, jako i jiné husté syrupy, avšak v palčivých zimnicech roznícená krev, hořící a rozpálení oudové, žaludek, srdce, plíce i jiní ochlazení a uhašení potřebují, místo temného, černého a nelibého syrupu světlý julep přistrojiti se může, pro možnější lidi takto: Vezmi fialové vody jeden žejdlík, bílého cukru půl libry, aneb nětco méně, to spolu vař při skrovném uhlíčku a bílkem vyčisf, až do náležitého zahuštění. Pitý zimnice cholerické krotí, prsům zvolnost dává, kašel zahání, žízeň hasí a velmi dobře činí v klání bočním . , ., palčivé žluči polehčuje, krev ochlazuje . . .«***)

Rovněž rukopisné sbírky návodů na léčení a na přípravu kuchyňských pamlsků, konfektů, syrupu, lektvaří pokaždé doporučují julepy na př. receptem: »Julep růžověj. Vezmi růži vořezanou a ztlučenou, horký vody na libru růže půl pinty. Potom vytlačit, na žejdlík zoftu vytlučenýho vzít libru cukru, vařiti čistě, jak hustý míti chceš, vlíti do nádoby, když prochladne. Julep růžověj. Na pintu vody, která 3krát s růží spařená jest, tři čtvrtky libry cukru aneb na 6 žejdlíků vody libru cukru vařit, jak náleží. Fijalovej julep. Vezmi fijaly