Na pravo a na levo jsou dvéře do »sedmé«, jak velké tak malé ; proti vchodu »domovnímu« jsou dvéře vedoucí do kuchyně.

Velká »sednice« bývá obyčejně na náves nebo do cesty, na kteréžto straně opatřena jest dvěma okny ; třetí okno hledí na dvůr. Okna vélším dílem (hlavně kde mají dcery) ozdobena jsou květinami ve »vrh-líeích« (květináčích). Jsou to hlavně různé pelargonie, zvané lidem zdejším »muškáty«, růže »monatky«, fuksie a jiné druhy, zejména též. rozmarýny a myrty, které při svatbě jsou odznakem svatebčanů. Přeď okny průčelními bývá malá zahrádka, v níž vystřídá se »hlavatice« (saze-nice zelí) se salátem, okurkami, cibulí, satorií, pažítkou, křenem, celerem, pak rozličnými květinami jako: růžemi, pivoňkami, Jiřinkami, lilijemi,. tulipány, slunečnicemi, karafiáty (»sluzičky«), vonným »brotánem« a pod.,, ba i hojivými bylinami, jako šalvěji, větrovým kořením, nátchovým kořením, matečním kořením, ibiškem a pod.

Velká »sednice« jest zároveň ložnicí, ve svátek a kromě letního času jídelnou, v zimě kuchyní, ba i dílnou, v níž různé hospodársko-řemeslné výrobky vyjdou z neumělé sice, ale přece dosti obratné ruky rolníkovy. K.e konci zimy a na počátku jara najdou zde i husy útulek pro své rodinné štěstí někde v koutě na hrachovém kotci a'žlutá štěbe-tavá housátka teplou ochranu někde pod postelí nebo i na jiném zahrazeném místě. Později i slepice se svým hnízdem a vejci v košíku někam do-kouta se zastrčí, aby zde dala život kdákavému pokolení.

V koutě, jejž tvoří stěna dveřní se stěnou vnější, jsou umístěna velká kamna, za nimiž nachází se pec, která ovšem otvorem svým ústí do kuchyně oddělena jsouc od kamen »valachem«, jímž valí se kouř do komínu. V kamnech nalézají se jedna nebo dvě trouby k pečení, na druhé straně -plotny pak »kamnovec« na vodu, která se při topení v něm ohřívá. Dříve míval důstojnější úkol; vařily se v něm knedlíky. Blízko kamen, někdy též na samém »valachu« visí na zdi poklice, kvidlačky, měchačky, lžice a pod. Ve stěně, mezi kamny a dveřmi jest »misník«, v němž seřaděny jsou mísy a hrnce. »Misník« tento předělán jest ze starého-krbu (proto jej mnozí dosud také krbem nazývají), v němž vařilo se na »kozlíku« třínožce). Krby ty jsou místy ještě zachovány. Dříve býval prý kamnovec tam, kde je nyní dolejší trouba, vyčnívaje poněkud z kalněn, plotna prý byla krytá, tak že podobala se krbu a klenutí krytby-tě bylo nad plotnou asi v té výši, co by pod ně hrnce dobře zašly ; na místě, kde nyní jest kamnovec, bývalo prý místo k sezení t. zv. pekýlec,.. kde za zimních večerů vyhřívali se starouškové vypravujíce, mladšímu pokolení různé pohádky a zkazky, jako ku př. o Napoleonovi, o tom, jak Rusové šli si do »Parýzu« pro Mikulíka (sv. Mikuláše sochu), kterého •-jim onen z Moskvy odvezl, o Žižkovi, o Husovi, o Václavu »Lenivém« (IV.), který kněze nemohl ani cítiti, protože prý jej chtěli otráviti, o císaři Josefovi, jak ze vzteku jesuité jej zavřeli a voskovou figuru jemu podobnou pohřbili, puslivše do lidu, že jest mrtev, jak tento potom z vězení uprchnul a mezi lidem chodil, o proroctví Sybilly a slepého mládence,. jak bude zle, až bude země železnými obruči spjata, jak bude jednou.