Cestou v pozadí blíží se Jezulátku čtyři postavy Chodů. Vpředu stařena s růžencem ve svraštělých rukou; jí po boku, babičky za sukně se držíc, bojácně jde vnučka. Za ní mladá Cbodka a stařec v dlouhém ovčím kožiše, s vysokou čepicí na hlavě ; v uzlíku na holi zavěšeném nese dárek Božímu děcku. Vzadu prohýbá se statná žena pod tíží nákladu v nůši. Nejblíže Ježíška klečí prostá venkovanka v šátku na hlavě.

Vesnický hoch přináší Ježíškovi dárkem svou nejmilejší ovečku;, tiskne ji k sobě, aby mu neutekla. I stařičký dudák domažlický přišel,. aby Ježíškovi zadudal. . V bílé košili se širokými, rukávy, v koženkách a se širákem v ruce, sklání se tu ve zbožné pokoře k milostnému Jezulátku Oravský stařec ze Slovenska. Kolem něho mlynář veze na trakaři Ježíškovi dárky.

Venkovanka od Olomúce, zahalená v teplý šedý vlňák, s červeným šátkem na hlavě, přináší dárkem uzel koláčů. Česká selka — Blaťačka,. vystrojená nejkrásnější vyšívanou plenou na hlavě, nese v košíku vánočku; plna jsouc radostné touhy, s blaženým úsměvem spěchá k cíli své cesty. Také statná Chodka od Domažlic přináší Ježíškovi vánočku; má ji v mošince pestrými hadérky vyzdobené. Plzeňačka, ve svátečním kožíšku oděná, nese Ježíškovi mléko v pluearu. Velečanka v malebném kroji slováckém přináší vajíčka. Bodrá Hanačka se širokým krajkovým okružím a malebně uvázaným červeným šátkem na hlavě nese mísu buchet a hovoří se slováckým šohajem od Hrozenkova. Sohaj má v ruce zapálené cigárko; čapku mu zdobí pěkný kosírek. Hrdě si vykračuje statný Velečan v dlouhém, bílém, vyšívaném kabátě ; i on má za kloboučkem kosírek. Také rýzenburský myslivec se psem je tu. U něho stojí v prostý šat oděná slezská dívka.

Opodál něho na skalním výstupku sedí Detvan ze Slovenska; má vlasy po dávném způsobu ve dva copy spletené. Hraje na fujaru. Blíže něho stojí hošík, pozorně poslouchající tklivou píseň pastýřovu.

Nahoře na skále druh jeho, pastýř detvanský, opatruje stádo ; pes mu pomáhá. Koza dívá se dolů zvědavě na množství osob k Ježíškovi putujících.

Dalekou jsa cestou unaven, vzadu zůstal stařičký písmák z Písecka v šatě z 18. století. Nese holoubátka božskému dítku; postavil posadu na zem a odpočívá.

Za ním statná postava Choda v dlouhém kabátě s širákem na, hlavě. V pravé ruce drží »čakan«, v levé pak v uzlíku nese dárek Ježíškovi . . .